Udeří malá doba ledová? Fyzik se do toho pustil zostra

V roce 1843 přišel Heinrich Schwabe s důležitým zjištěním. Od roku 1826 zaznamenával počet skvrn na Slunci a objevil opakující se cyklus sluneční aktivity trvající 11 let. Neprojevuje se jen v počtu slunečních skvrn (chladnější oblasti na Slunci), ale obecně ve výskytu všech projevů sluneční aktivity. V maximu cyklu se pozoruje více erupcí a bývají mohutnější. Častěji můžeme pozorovat koronální výrony hmoty a s tím související polární záře na Zemi. Tyto cykly se číslují od maxima v roce 1760, dnes se nacházíme ve 24. cyklu.

Zdroj: YouTube

Minulý týden se ve městě Llandudno na severu Walesu konala astronomická konference, na které vystoupila profesorka matematiky Valentina Žarkovová. Během své prezentace konstatovala, že solární cyklus, který začne v roce 2030 (v pořadí 25. cyklus) v mnohém připomíná tzv. Maunderovo minimum z poloviny 17. století, kdy Evropu a Severní Ameriku sužovaly neobyčejně třeskuté zimy. „Aktivita Slunce se sníží o 60 procent, což je jako během malé doby ledové, která začala v roce 1645," napsali ihned novináři.

Problém je, že Žarkovová hovořila výhradně o tom, co se bude dít na Slunci, o důsledcích pro Zemi nepadlo ani slovo. „Pokud by výkon Slunce klesl o jedno procento, byla by to pro klima Země radikální změna. Pokles sluneční aktivity o 60 procent by pak znamenal konec života. Pravděpodobně navždy," řekl Renwick, expert na fyziku atmosféry. „Dost mě udivuje, že se o tom nikdo nezmínil," dodal.

„Profesorka měla na mysli, že během nového slunečního cyklu patrně klesne amplituda o 60 procent, což znamená, že celková sluneční aktivita bude nižší o 0,1 procenta," vysvětluje Renwick. Novináři se v honbě za senzací pochopitelně přilepili na číslo 60 a Daily Mail okamžitě začal spřádat nepřesnou zprávu, která měla nahnat lidem strach.

Co znamená pro Zemi pokles sluneční aktivity o 0,1 procenta?

Jestliže se opravdu stane to, co předpovídá Žarkovová, přijde na Zemi ochlazení srovnatelné s tím z 18. století, kdy bylo chladnější počasí po 20 až 30 let. „Ale hladina CO₂ a dalších skleníkových plynů je nyní v atmosféře tak vysoká (a v roce 2030 bude ještě vyšší), že teploty příliš neklesnou pod dnešní úroveň. A kolem roku 2050 se sluneční aktivita zase zvýší," míní Renwick.

K podobnému závěru, že se vlastně nestane nic, dospěl i americký klimatolog Howard Diamond: „Lokálně může být chladněji, celkově se ale Země vrátí pouze k teplotám, které panovaly v první polovině 20. století. Těžko tak přijde doba extrémních mrazů. A jakmile se solární cyklus vrátí k normálu, budeme zpět v době globálního oteplování."

„Jinými slovy. 25. solární cyklus nevyřeší klimatické změny. Sorry, internete," uzavřel newsweek.com.