Česká hlava má pět oceněných, nejvýznamnější dostane Hilský

Národní cenu vlády Česká hlava získal Prof. PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity za celoživotní přínos v oblasti anglistiky.

Prof. Hilský je světově uznávaný odborník na dílo anglického dramatika Williama Shakespeara. Do českého jazyka přeložil celé jeho dílo. V roce 2001 byl za zásluhy o šíření anglické literatury v Česku jmenován Alžbětou II. čestným členem Řádu britského impéria. V roce 2011 obdržel medaili Za zásluhy.

Cena společnosti Kapsch za významný objev, patent či jiný vědecký počin získal Ing. Jan Mašát, CSc. za nalezení nové, bezodpadové metody výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá pro výrobu pesticidů. Inspirován slovy Wichterleho: „Úspěch chemika je dán tím, dokáže-li výsledky svého výzkumu převést od zkumavky po barák," orientoval své vynálezy cílevědomě tak, aby jeho řešení byla technicky schůdná a v praxi přinesla co největší užitek.

Navázáním spolupráce se zahraničím se metoda brzy uplatnila v NSR, Izraeli, USA, Brazílii, Indii, Austrálii a Číně. Jeho technologie se uplatňuje minimálně na sedmi místech ve světě. Ing. Mašát přitom musel čelit dnes již těžko pochopitelným potížím ve styku se zahraničím, neustálým kontrolám stranickými orgány, výslechům STB, omezováním korespondence a telefonátů a nejistým možnostem výjezdů do zahraničí, které vyústily v zákaz prodeje PMM firmě Olin Corporation (USA).

Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu, která se uděluje za významnou technickou či výrobní inovaci, získal Dr. Luboš Hes a jeho společnost SENSORA za nedestrukční přístroje ALAMBETA a PERMETEST pro měření tepelného komfortu oděvů.

V České republice byly tyto přístroje použity při vývoji nového spodního prádla a ponožek vyráběných respektovanou firmou MOIRA. Řada dalších měření pak přispěla k vývoji i dalších nových textilií, zejména pak spacích pytlů, vyráběných českými outdoorovými firmami. Celkem se přístroje SENSORA používají ve 22 zemích světa.

Cenu Skupiny ČEZ, která se uděluje za významnou práci doktorandskou práci v oblasti technických věd, získal Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření.

V posledních letech raketově roste počet aplikací, při kterých je nutné detekovat právě neviditelné pronikavé záření (gama záření, rentgenové záření) např. v průmyslu (odhalování netěsností v látkách, hledání ropných ložisek), v lékařství (CT, PET detektory), v oblasti bezpečnosti (rámy na letištích) i vědě (LHC urychlovač CERNu).

Zároveň roste poptávka po nových materiálech pro konstrukci zdrojů tzv. laditelného bílého světla. Ač to nemusí být na první pohled jasné, obě tyto velké skupiny aplikací mají mnoho společného.

V týmu pod vedením Doc. Ing. Martina Nikla, CSc., Vítězslav Jarý pracoval na vývoji a optimalizaci právě těchto materiálů. Některé materiály se vyrábí s jejich účastí přímo v ČR, jiné se získávají díky široké spolupráci s laboratořemi z celého světa (Japonsko, Čína, Francie, Itálie, USA...).

„Povedlo se nám najít zcela novou neprobádanou specifickou skupinu látek (ternární sulfidy dopované ionty vzácných zemin), které mohou sloužit pro oba výše zmíněné účely. Jako prvním na světě se nám povedlo tyto látky syntetizovat s danými vlastnostmi a provést velmi podrobný popis jejich fyzikálních vlastností," vysvětluje Vítězslav Jarý. Pro tuto skupinu látek již má FZÚ AV ČR udělené 4 národní patenty.

​Cenu společnosti Česká hlava, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd, získala RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D. z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, která se věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.

Výsledky ukázaly, že oproti původnímu předpokladu jařmatky nepotřebují ke svému přežití vytvářet specializovaná odolná stadia (spory), ale po otužení přežijí vyschnutí i zmrznutí ve vegetativním stavu. Navíc bylo zjištěno, že jařmatky produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření.