Tohle jsou největší záhady planety Mars

Planeta dvou tváří?

Otázka, která vědce trápí už celá desetiletí, a to proč jsou obě strany Marsu tak rozdílné. Severní polokoule je hladká, bez žádných kopců. Ve skutečnosti patří k nejplošším místům ve sluneční soustavě vůbec. Vědci odhadují, že to mohla vytvořit voda, která kdysi tekla po povrchu Marsu.

Jižní polokoule je naopak drsná, hornatá a plná kráterů, které mají hloubku i několik kilometrů, což je naprostý opak severu. Podle posledních objevů by za tímto nepoměrem mohl být obří meteorit, který na planetu dopadl hodně dávno a roztříštil se na mnoho "menších" kousků.

Methan v atmosféře?

Methan patří k nejjednodušším uhlovodíkům vůbec. Poprvé ho na Marsu objevila sonda Mars Express v roce 2003. A co je na tom tak zvláštního? Na Zemi je většina methanu v atmosféře produkována životem, například dobytkem. Proto vědce zajímá, odkud se na Marsu bere.

Podle měření se methan v atmosféře Marsu dostal v posledních 300 letech, takže poměrně v poslední době, když vezmeme celkové stáří planety. Methan můžou tvořit ale i sopečné činnosti. Pravdu snad odhalí sonda ExoMars, která by ještě tento rok měla vyletět k rudé planetě.

Byly na Marsu oceány?

Existuje mnoho důkazů, že voda na Marsu byla. Nyní už jsou ale šance, že se najde na povrchu velmi malé. Atmosférický tlak planety je příliš malý, aby mohla voda zůstat na povrchu. Jedinou možností jsou tmavá koryta na svahu hor, po kterých by jednou za čas mohla stékat slaná voda.

Četné mise ukázaly, že v minulosti bylo na Marsu dostatečné teplo, aby mohly být na povrchu obrovské oceány a řeky. Vědci ale nedokážou vysvětlit, jak to, že byla planeta tak horká, když Slunce bylo mnohem slabší. Existuje důkaz že minimálně na jednom místě byl oceán. Dále vědci naznačují, že Mars byl v minulosti studený a vlhký, a ne chladný a suchý, jak je tomu nyní.

Je na Marsu život?

Nejčastější otázka a zároveň asi jedna z největších záhad. Už od přistání první sondy Viking 1 je tato záhada stále nevyřešená a vše jsou pouze dohady. Tato sonda dokázala najít organické molekuly jako methyl chloridu a dichlormethan, později se ale ukázalo, že byly "přivezeny" ze Země spolu se sondou.

Samotný povrch Marsu je nepřátelský, je to chladná planeta, na kterou dopadá nebezpečné radioaktivní záření. Ale i na Zemi známe mnoho příkladů života v extrémním prostředí, bohužel na Marsu k tomu chybí jedna základní věc - více vody.

Můžou lidé žít na Marsu?

NASA chtěla poprvé dostat lidi na Mars už v roce 1981 a stálou základnu mít od roku 1988. Nicméně meziplanetární cesty představovaly velkou výzvu v minulém století, a to samé v podstatě platí i nyní, i když se pomalými krůčky lidstvo blíží k návštěvě Marsu.

Seznam věcí, s čím je potřeba se vypořádat by mohl být na celou knížku. Nejprve je potřeba zajistit potraviny, vodu, kyslík. Zjistit škodlivé účinky mikrogravitace, radiace, požárů na rudé planetě. Přistání, práce, bydlení a návrat dávají další stovky a tisíce otázek, na které se nejprve musí odpovědět.