Více sebevražd za ekonomické krize? Omyl. Je zde silnější faktor, zjistili čeští vědci

Studie zkoumající data 29 evropských zemí z let 2000 až 2012 zahrnula údaje Světové zdravotnické organizace o sebevražednosti mužů a žen, ekonomické údaje Světové banky a klimatické proměnné. Odvozené modely zohledňující podnebí i ekonomickou krizi vysvětlovaly 62,4 procenta sebevražd u mužů, ekonomické proměnné 26,9 procenta a klimatické 37,6 procenta. U žen pak oba faktory ovlivnily 41,7 procenta sebevražd, ekonomické 11,5 procenta a klimatické 28,1 procenta.

"Ukazuje se, že podnebí je silnějším faktorem než ekonomické vlivy. Napříč státy zasaženými krizí se táhne pásmo od jihu k severovýchodu - sebevražednost je nejvyšší v pobaltských zemích a Rusku. Zjednodušeně řečeno platí, že pokud je ve společnosti větší nezaměstnanost a zároveň větší zima, bude sebevražednost vyšší," vysvětlil spoluautor studie a ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Cyril Höschl.

Naopak v Řecku silně postiženém krizí stoupla sebevražednost jen málo proti dalším oblastem. "Kritici mohou namítat, že to lze připsat náboženství, společnost je však dnes již dost sekularizovaná a není více religiózní než Slovensko, kde je sebevražednost mnohem vyšší," uvedl ředitel.

Studie by podle Höschla dál mohla pokračovat dvěma směry. První znamená obohatit analýzu o další pohledy, jako jsou spotřeba alkoholu, religiozita či rozvodovost. Druhý směr dále pracuje s vlivem klimatu. "Znamenalo by to zopakovat studii například za deset let - globální oteplování by mělo podle naší hypotézy způsobit, že totéž místo v případě oteplení bude mít při dalším zkoumání nižší sebevražednost," shrnul Höschl.