Modul Schiaparelli se z Marsu odmlčel. Patrně se rozbil o skálu, obávají se vědci z ESA

Darmstadt – Modul Schiaparelli ve středu patrně přistál na Marsu. Jestli ale úspěšně, se zatím neví, protože pozemní řídící středisko ještě nedostalo očekávaný potvrzující signál. Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

Vědci pořád netuší, zda modul Schiaparelli měkce dosedl na Mars, nebo do povrchu planety vrazil vysokou rychlostí a rozbil se.

Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.

Šéf ESA Jan Wörner dnes řekl, že mise by každopádně měla být považována za úspěšnou, protože se modulu podařilo odeslat velké množství dat, než se odmlčel.

Wörner uvedl, že podle obdržených informací se tepelný štít i padák při sestupu k Marsu úspěšně aktivovaly, není ale zřejmé, co se stalo v posledních sekundách před plánovaným přistáním. Padák měl zpomalit rychlost modulu z 21.000 kilometrů, s níž vstoupil do marsovské atmosféry, na zhruba deset kilometrů za hodinu.

Podle deníku The Guardian se rychlost modulu skutečně zásadně zpomalila až na 240 kilometrů v hodině. Asi kilometr nad povrchem Marsu, než měl modul odhodit padák a zažehnout motory pomocných raket, se ale něco pokazilo. Motory se zažehly, ale pouze na tři, čtyři sekundy, namísto očekávané půlminuty.

Z povrchu Marsu již vědci od modulu Schiaparelli žádná data nedostali. Přenos skončil asi 50 sekund před plánovaným dosednutím. Šéf ESA Wörner proto nemůže potvrdit, že je aparát o hmotnosti 577 kilogramů stále v neporušeném stavu.

Experti budou nyní pokračovat v analýze získaných dat, jejichž množství podle agentury AP odpovídá asi 400.000 stránkám informací. Spojené státy rovněž použijí jeden ze svých satelitů na oběžné dráze kolem Marsu, aby se pokusili zobrazit předpokládanou přistávací zónu modulu.

Ředitel ESA nicméně misi ocenil s tím, že shromážděná data budou použita k plánování budoucí evropské robotické mise, která by se mohla uskutečnit v roce 2020. "Máme data, máme výsledky testů - jsem velmi šťastný," řekl Wörner.

Thierry Blancquaert z Evropské kosmické agentury (ESA), která spolu s ruským Roskosmosem sondu na rudou planetu vyslala, v noci na dnešek agentuře AFP řekl, že modul Schiaparelli mohl při přistání na Marsu vrazit do skály, nebo skončit v kráteru. Blancquaert nevylučuje ani to, že aparát sice v pořádku přistál, ale není schopen komunikovat. "Nejsem velmi optimistický," prohlásil Blancquaert.

Související

Mars

NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě. V kráteru i jeho okolí jsou velké kusy ledu, jejichž přítomnost může být rozhodující pro budoucí misi člověka na Mars, uvedli vědci na dnešní tiskové konferenci.

Více souvisejících

vesmír, Mars sonda ExoMars ESA (European Space Agency)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 46 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy