Česká egyptologie má světové renomé, v ČR bojuje o peníze. Osud unikátní výstavy nejistý

Nejdéle trvající a největší česká vědecká expedice v zahraničí nezapadá do žádných státních grantových výzev, peníze dostává zejména od ministerstva školství. Letos vedení Českého egyptologického ústavu při Univerzitě Karlově až do května nevědělo, jaký bude jeho letošní rozpočet.

Egyptologové jsou v jiné situaci než vědecké instituce v ČR, protože od 60. let působí jen v zahraničí. "Neustále máme před sebou hrozbu, že valná část lidí bude muset z ústavu odejít, protože je nezaplatíme. Tak to skutečně je každý rok. Je to vyčerpávající," řekl v rozhovoru pro ČTK egyptolog Miroslav Bárta.

Ústav, jehož profesoři přednášejí doma i v zahraničí včetně takzvané Břečťanové ligy, elitních univerzit v USA, ve světě prosadil v 80. letech uznávaný egyptolog Miroslav Verner. V pondělí oslaví 75. narozeniny.

Nejistý je i osud připravované výstavy nazvané Říše slunce s artefakty pocházejícími z hlavních světových archeologických objevů ústavu. Unikátní předměty mají být v Praze vystaveny ve spolupráci s Národním Muzeem v roce 2019.

Uhradit je nutné provoz, přepravu i náročné zabalení artefaktů. Specifickou otázkou je i pojistné, které však lze řešit vládní garancí. Bárta je však k jednáním s vládou kvůli nadcházejícím volbám skeptický. "Máme vše. Na co jsme si ukázali, to nám Egypťané půjčili. Záleží na české straně, jestli sem výstava přijde," uvedl Bárta.

Česká egyptologie významně přispěla k poznání lidských adaptací na měnící se přírodní prostředí v průběhu 3. až 1. tis. př. Kr. Objevy odhalují detaily, jakým způsobem se staroegyptský stát vyvíjel a nakonec zkolaboval i v důsledku klimatické změny v 22. stol. př. Kr. Na jaře Češi oznámili, že našli v Egyptě unikátní osmnáct metrů dlouhý dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let. Bártovi také aktuálně vyšla u nakladatelství Academia kniha Příběh civilizace - Vzestup a pád stavitelů pyramid.