Vědci našli planetu podobnou Zemi. Lidé ale jásají předčasně

Nový objev britských astronomů z Keele univerzity vyvolal pozdvižení na sociálních sítích. Odborníci ale veřejnost klidní několika fakty, které však hodnotu jejich výzkumu nijak nesnižují. Planeta s názvem GJ1132b je od nás stále relativně daleko, byť z hlediska kosmických rozměrů jsme prakticky sousedé. Nachází se totiž 39 světelných let od naší Země.

Dalším problémem je, že planeta obíhá kolem červeného trpaslíka, hvězdy, který je o něco menší než naše Slunce. To by samo o sobě nebylo překážkou, kdyby teplota na povrchu nedosahovala zhruba 370 stupňů Celsia.

Podle serveru BBC, který cituje odborníka Johna Southwortha, je ale maximální teplota, na které dokáže přežít pozemský život, třetinová. Nad 120 stupňů už nepřežije žádný živý organismus, který známe.V případě mimozemských to může být jinak, vědci ale o této možnosti příliš přesvědčeni nejsou.

Povrch planety tvoří převážně oceány a hustá vrstva vodní páry, která vzniká při odpařování vody za tak masivních teplot. Odborníci si ale nejsou jisti, jestli se v atmosféře nenachází i metan, který by mohl poukazovat na přítomnost života.

Přesto mají vědci důvod k oslavám. Jejich objev dokázal, že existují i jiné planety obíhající hvězdy, na nichž je atmosféra podobná tě naší. Ta je důležitá zejména pro život na planetách a proto nevylučují, že je podobných objektů ve vesmíru více. A na některých z nich by mohly být patrné alespoň zárodky života na buněčné úrovni.

Najdeme život na Europě?

Planety s atmosférou nejsou ve vesmíru úplnou výjimkou. Zatím ale byly nalezena na takzvaných plynných obrech, tedy planetách, které jsou prakticky neobyvatelné. V tomto případě jde ale o planetu, která je co do složení podobná tě naší, až na příliš vysokou teplotu.

Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se ale nyní zaměří na pátrání po životě na jiném vesmírném tělese, které je nám mnohem blíže. Mise Europa Clipper, v rámci které má být v roce 2020 vyslána sonda na měsíc Jupitera nazvaný Europa, bude pod vrstvou ledu hledat vodu a v ní možný život.

Planet podobných Zemi je více

Zájem veřejnosti vzbudil také objev sedmi malých planet obíhajících kolem chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. Všechny planety – označené podle vzrůstající vzdálenosti od mateřské hvězdy TRAPPIST-1b, c, d, e, f, g, h – jsou svou velikostí srovnatelné se Zemí.

TRAPPIST-1 je na hvězdné poměry opravdu drobnou stálicí s hmotností jen asi 8 % Slunce. Svou velikostí sotva převyšuje planetu Jupiter. Proto je – i přes svou relativní blízkost – na obloze jen velmi slabou hvězdičkou, která leží v souhvězdí Vodnáře. Astronomové se domnívají, že právě tyto malé hvězdy by kolem sebe na blízkých oběžných drahách mohly mít mnoho planet o velikosti Země. To z nich dělá slibné cíle při pátrání po mimozemském životě. TRAPPIST-1 je však prvním systémem tohoto typu, který se podařilo najít.

Oběžné dráhy těchto planet nejsou o mnoho větší než orbity velkých měsíců planety Jupiter a jsou tedy mnohem menší než oběžná dráha Merkuru kolem Slunce. Malá velikost mateřské hvězdy TRAPPIST-1 a její nízká povrchová teplota způsobují, že množství energie dopadající na povrch takto blízkých planet je srovnatelné s vnitřními planetami Sluneční soustavy. Planety TRAPPIST-1c, TRAPPIST-1d a TRAPPIST-1f dostávají od své hvězdy podobné množství energie jako Venuše, Země a Mars.

Díky vzdálenosti oběžných drah jsou některé z planet tohoto systému vhodnějšími kandidáty na výskyt kapalné vody, přesto by se za určitých okolností tekutá voda mohla vyskytovat na povrchu všech sedmi. Klimatické modely naznačují, že vnitřní planety TRAPPIST-1b, c, d jsou pravděpodobně příliš horké a pokud se na nich kapalná voda vyskytuje, tak jen na malé části povrchu. Velikost oběžné dráhy sedmé planety v systému – TRAPPIST-1h – zatím není určena dostatečně spolehlivě. Přesto se zdá, že toto těleso je příliš daleko na to, aby se na jeho povrchu mohla vyskytovat kapalná voda (pokud nebereme v úvahu další možné procesy ohřevu).