MAGAZÍN - Mají vědci v rukou DNA Ježíše Krista a jeho příbuzných? Experti z různých částí světa se věnují výzkumu relikvií, které mohou obsahovat genetické informace notoricky známých biblických postav. Při jejich zkoumání ale genetici naráží na celou řadu problémů, které mohou podobné výzkumy nadobro zničit.
V roce 2010 oznámili bulharští archeologové, že objevili ostatky, které mohou patřit muži, jenž pokřtil Ježíše - Janu Křtiteli. V kostele na černomořském ostrově Svatý Ivan u bulharského pobřeží nalezli badatelé kosterní pozůstatky, u nichž byl nápis se jménem a datem narození. Obojí odpovídá domněnce, že mohou patřit muži, který podle Bible pokřtil Ježíše.
Tento objev je mimořádně důležitý, částečně proto, že Jan Křtitel byl Ježíšův učedník, ale také proto, že to byl jeho bratranec - to znamená, že měli příbuznou DNA, píše server The Independent. Díky celé řadě vědeckých poznatků je oblast výzkumu staré DNA na vzestupu. V současné době mají vědci k dispozici sekvence DNA stovek lidí, kteří jsou dávno mrtví, a analýza těchto sekvencí může dále zpřesnit naše chápání lidských dějin.
Ve zkoumání DNA Jana Křtitele ovšem nastává hned několik problémů - pro začátek, žádný test DNA nemůže prokázat, že se jednalo o pozůstatky Jana Křtitele, Ježíše nebo jakékoliv jiné konkrétní osoby. Nemůžeme extrahovat a analyzovat neznámou DNA a magicky říci, že patří k té či oné historické postavě. K tomu by bylo nutné mít pro srovnání jiný vzorek DNA Jana Křtitele.
Dalším rizikem je kontaminace vzorku. V ideálním případě by se totiž ostatků neměl nikdo dotýkat v době od smrti dotyčného až do chvíle, kdy ostatky dostanou do rukou vědci – a to není příliš reálné. Nejlepší je, když jsou starověké vzorky vykopány ze země, dány do pytle, a pak poslány rovnou do laboratoře. Za 500 let, které uplynuly mezi Janovou smrtí a dobou, kdy byly ostatky uzavřeny v kostele, se jich mohl dotknout velký počet lidí, kteří jimi mohly manipulovat a zanechat na nich svou DNA.
Ale to neznamená, že je vše ztraceno. V průběhu času odchází k znehodnocování DNA, takže je dnes možné otestovat DNA extrahované z dávných ostatků i přes neklamné známky degradace. To znamená, že můžeme rozlišit moderní kontaminaci starých genomů. Je možné také pokusit se vzít DNA z vnitřku kostí a sekvence DNA od lidí, o kterých je známo, že přišli do styku s artefakty – a tím eliminovat moderní nečistoty.
DNA by tak mohla být použita jako dodatečný nástroj archeologie. Existují dvě jasné výhody – je možné porovnat DNA z této relikvie a DNA z jiných relikvií. Pokud budeme hledat jiné relikvie údajně pocházející od Jana Křtitele, nebo blízkého příbuzného jako je Ježíš, pak by pomocí genetiky mělo být možné porovnat dva vzorky a zjistit, zda je pravděpodobné, že pocházejí od stejného člověka nebo od příbuzných osob. Díky rostoucí kolekcí vzorků DNA od lidí z celého světa je pak možné určit geologický původ vzorku.
Takže co nám bulharské kosti říkají? Radiouhlíkové datování ukazuje, že jsou opravdu 2,000 let staré. Jejich sekvence DNA prokázala, že vykazují afinitu k moderní populaci Středního východu.
Genetik, který tento provedl výzkum, uvedl, že od té doby zjistili, že sekvence DNA byla pravděpodobně kontaminovaná. A měl jen malé množství materiálu pro práci, takže je nepravděpodobné, že jej bude moci použít a zjistit, komu vlastně DNA patřila. Nicméně na světě existují i další vědci, kteří zkoumají podobnou DNA. Jeden výzkum se například zaměřuje na Turínské plátno, tedy látku do které byl podle věřících po sejmutí z kříže zabalen Ježíš Kristus.
V Jeruzalémě vědci také zkoumají materiál z takzvaného Jakubova osuária, vápencové schránky pro uchování kosterních pozůstatků zemřelého, které by mohla obsahovat kosti Ježíšova bratra. Kromě toto existují také hřeby z ukřižování, které byly údajně použity k přibití nohou. Problémem je, že že s rezavého železa není možné získat DNA.
Zatímco analýzou DNA nelze prokázat, že se jedná o artefakty, které by patřily těmto postavám známým z Bible, existuje naděje, že tyto a další předměty by jednou mohl poskytnout vhled do vztahů mezi nimi a jejich moderními potomky. Předpokládejme na okamžik, že kontaminace by mohla být zcela vyloučena, a že analýza DNA by prokázala, že DNA z rubáše vykáže rodinnou shodu s DNA z Jakubova osuária - a že budou oba vzorky spojeny s bulharskými kostmi. Mohlo by toto DNA patřit Ježíši a jeho rodině? Při troše víry by to snad možné bylo...
5. června 2026 10:57
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
Související
Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak
Svět si připomíná smrt Ježíše. Nebyl jediným ukřižovaným
Ježíš Kristus , DNA , Vědci
Aktuálně se děje
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
včera
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
včera
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
včera
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
včera
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
včera
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
včera
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
včera
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
včera
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
včera
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
10. června 2026 21:57
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
10. června 2026 21:09
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum.
Zdroj: Lucie Žáková