MAGAZÍN - Mají vědci v rukou DNA Ježíše Krista a jeho příbuzných? Experti z různých částí světa se věnují výzkumu relikvií, které mohou obsahovat genetické informace notoricky známých biblických postav. Při jejich zkoumání ale genetici naráží na celou řadu problémů, které mohou podobné výzkumy nadobro zničit.
V roce 2010 oznámili bulharští archeologové, že objevili ostatky, které mohou patřit muži, jenž pokřtil Ježíše - Janu Křtiteli. V kostele na černomořském ostrově Svatý Ivan u bulharského pobřeží nalezli badatelé kosterní pozůstatky, u nichž byl nápis se jménem a datem narození. Obojí odpovídá domněnce, že mohou patřit muži, který podle Bible pokřtil Ježíše.
Tento objev je mimořádně důležitý, částečně proto, že Jan Křtitel byl Ježíšův učedník, ale také proto, že to byl jeho bratranec - to znamená, že měli příbuznou DNA, píše server The Independent. Díky celé řadě vědeckých poznatků je oblast výzkumu staré DNA na vzestupu. V současné době mají vědci k dispozici sekvence DNA stovek lidí, kteří jsou dávno mrtví, a analýza těchto sekvencí může dále zpřesnit naše chápání lidských dějin.
Ve zkoumání DNA Jana Křtitele ovšem nastává hned několik problémů - pro začátek, žádný test DNA nemůže prokázat, že se jednalo o pozůstatky Jana Křtitele, Ježíše nebo jakékoliv jiné konkrétní osoby. Nemůžeme extrahovat a analyzovat neznámou DNA a magicky říci, že patří k té či oné historické postavě. K tomu by bylo nutné mít pro srovnání jiný vzorek DNA Jana Křtitele.
Dalším rizikem je kontaminace vzorku. V ideálním případě by se totiž ostatků neměl nikdo dotýkat v době od smrti dotyčného až do chvíle, kdy ostatky dostanou do rukou vědci – a to není příliš reálné. Nejlepší je, když jsou starověké vzorky vykopány ze země, dány do pytle, a pak poslány rovnou do laboratoře. Za 500 let, které uplynuly mezi Janovou smrtí a dobou, kdy byly ostatky uzavřeny v kostele, se jich mohl dotknout velký počet lidí, kteří jimi mohly manipulovat a zanechat na nich svou DNA.
Ale to neznamená, že je vše ztraceno. V průběhu času odchází k znehodnocování DNA, takže je dnes možné otestovat DNA extrahované z dávných ostatků i přes neklamné známky degradace. To znamená, že můžeme rozlišit moderní kontaminaci starých genomů. Je možné také pokusit se vzít DNA z vnitřku kostí a sekvence DNA od lidí, o kterých je známo, že přišli do styku s artefakty – a tím eliminovat moderní nečistoty.
DNA by tak mohla být použita jako dodatečný nástroj archeologie. Existují dvě jasné výhody – je možné porovnat DNA z této relikvie a DNA z jiných relikvií. Pokud budeme hledat jiné relikvie údajně pocházející od Jana Křtitele, nebo blízkého příbuzného jako je Ježíš, pak by pomocí genetiky mělo být možné porovnat dva vzorky a zjistit, zda je pravděpodobné, že pocházejí od stejného člověka nebo od příbuzných osob. Díky rostoucí kolekcí vzorků DNA od lidí z celého světa je pak možné určit geologický původ vzorku.
Takže co nám bulharské kosti říkají? Radiouhlíkové datování ukazuje, že jsou opravdu 2,000 let staré. Jejich sekvence DNA prokázala, že vykazují afinitu k moderní populaci Středního východu.
Genetik, který tento provedl výzkum, uvedl, že od té doby zjistili, že sekvence DNA byla pravděpodobně kontaminovaná. A měl jen malé množství materiálu pro práci, takže je nepravděpodobné, že jej bude moci použít a zjistit, komu vlastně DNA patřila. Nicméně na světě existují i další vědci, kteří zkoumají podobnou DNA. Jeden výzkum se například zaměřuje na Turínské plátno, tedy látku do které byl podle věřících po sejmutí z kříže zabalen Ježíš Kristus.
V Jeruzalémě vědci také zkoumají materiál z takzvaného Jakubova osuária, vápencové schránky pro uchování kosterních pozůstatků zemřelého, které by mohla obsahovat kosti Ježíšova bratra. Kromě toto existují také hřeby z ukřižování, které byly údajně použity k přibití nohou. Problémem je, že že s rezavého železa není možné získat DNA.
Zatímco analýzou DNA nelze prokázat, že se jedná o artefakty, které by patřily těmto postavám známým z Bible, existuje naděje, že tyto a další předměty by jednou mohl poskytnout vhled do vztahů mezi nimi a jejich moderními potomky. Předpokládejme na okamžik, že kontaminace by mohla být zcela vyloučena, a že analýza DNA by prokázala, že DNA z rubáše vykáže rodinnou shodu s DNA z Jakubova osuária - a že budou oba vzorky spojeny s bulharskými kostmi. Mohlo by toto DNA patřit Ježíši a jeho rodině? Při troše víry by to snad možné bylo...
Související
Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak
Svět si připomíná smrt Ježíše. Nebyl jediným ukřižovaným
Ježíš Kristus , DNA , Vědci
Aktuálně se děje
včera
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
včera
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
včera
Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
včera
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
včera
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
včera
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
včera
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
včera
Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz
včera
Tropické počasí je zpět. Pondělí bude ještě teplejší, potvrzuje výstraha
včera
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
včera
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
včera
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
včera
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
8. srpna 2026 21:49
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
8. srpna 2026 20:05
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
8. srpna 2026 19:16
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
8. srpna 2026 18:02
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
8. srpna 2026 16:59
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
8. srpna 2026 13:23
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zavítal do africké Demokratické republiky Kongo, kde řádí epidemie smrtelně nebezpečné eboly. Podle Ghebreyesuse se nemoc šíří rychleji, než se zdravotníkům daří zintenzivňovat boj s chorobou.
Zdroj: Lucie Podzimková