Jak na lidské tělo působí sůl? Jinak, než si myslíte

Výzkum byl publikovaný v odborném magazínu The Journal of Clinical Investigation a byl proveden Maxem Delbrückem a jeho týmem z Centra pro molekulární medicínu (MDC) v německém Berlíně. Výzkumníci studovali 10 mužů, kteří se zúčastnili dvou simulovaných letů ze Země na Mars, jeden trval 105 dní a druhý 205 dnů. Po dobu několika týdnů muži dostávali stravu s různým obsahem soli.

Význam výzkumu mise Mars souvisí s tím, že na dlouhotrvajících kosmických misích musí být strava astronautů přísně kontrolována. Je proto důležité znát přesné účinky soli na lidský organismus, vysvětluje server IFL Science, který z výzkumu cituje. 

Dříve se mělo za to, že spotřeba soli souvisí se zvýšenou produkcí moči, protože po slaném jídle lidé pijí více tekutin. Tato studie však naznačuje, že nárůst moči nesouvisí s tím, že člověk více pije. Sůl naopak spouští mechanismus, který šetří vodu v ledvinách. A v dlouhodobém horizontu to může způsobit, že člověk naopak pije méně.

„Před studií převažovala hypotéza, že nabité sodné a chloridové ionty v soli na sebe navazují molekuly vody a odnáší je do moči,“ upozorňují výzkumníci. „Nové výsledky ukázaly, něco jiného: sůl zůstala v moči, zatímco voda se vrátila do ledvin a těla.“

Studie na myších už dříve prokázaly, že strava bohatá na sůl zvyšuje hlad, ne žízeň. Účastníci této nejnovější studie rovněž uvedli, že po slané stravě byli hladoví. To také naznačuje, že močovina z moči ve skutečnosti může udržet vodu v našem těle, když se zbavíme soli. „Příroda zřejmě našla způsob, jak šetřit vodou, kterou by jinak sůl odnesla do moči,“ dodal profesor Friedrich C. Luft z MDC.

Výsledky výzkumu naznačují, že v dlouhodobém horizontu slaná strava může ve skutečnosti způsobovat menší žízeň než strava s omezeným množstvím soli. Nicméně v krátkodobém horizontu v nás sůl žízeň stále vyvolává.