Nootropika: Chytré drogy, které působí jen na méně inteligentní

Existuje mnoho druhů takzvaných „nootropik“ - chytrých drog. Od stimulantů, jako je například modafinil až po různé amfetaminy a methylfenidáty (známé pod označením Ritalin). Poprvé byl pojem nootropikum použit v roce 1972. Jde o látky, které mohou přímo nebo po přeměně v organismu projít do mozku, kde ovlivňují kvalitu výživy neuronů nebo aktivují jejich činnost, případně doplní hladinu některých z nich na nutnou k dokonalé výživě. Označení droga jak ji chápeme tak není zcela na místě.

Drogy ovlivňují pozornost, řeč, pohotovost i paměť

Dnes je zcela běžné, zejména v Americe, že studenti užívají tyto „drogy“ za účelem posílení jejich výkonu ve škole, na univerzitách a později si tento zlozvyk přenášejí i do profesního života. Otázkou pro odborníky zůstává, zda skutečně tyto látky činí konzumenty inteligentnějšími, výkonnějšími a vzdělanějšími? Jaké jsou tedy jejich reálné účinky?

Drogy ovlivňuji naše kognitivní funkce. Kognitivní funkce v lidském mozku zajišťují paměť, pozornost , řeč, pohotovost a další tzv. exekutivní funkce. Každá „chytrá droga“ by tyto funkce měla podporovat a zesilovat, učinit je „chytřejšími“. Exekutivní funkce mají vliv na takové činnosti, jako je uvažování, plánování, směřování pozornosti k opravdu relevantním informacím a ke zvažování mezi věcmi, které jsou důležité a racionální a věcmi, které lidé dělají impulzivně. Exekutivní funkce v podstatě činí naše jednání více morální a humánní, nejednáme pak pouze na základě instinktů.

Chytré drogy nefungují jako steroidy

Podle neurobiologů si lidé o „chytrých drogách“ myslí, že jsou něco jako steroidy v atletice. To však prý není dobré přirovnání. Se steroidy totiž narůstá svalstvo, ale chytré drogy přenášejí mozek do jakéhosi optimálnějšího chemického stavu, z Homera Simpsona se tak nestane nadobro nový Einstein. Užívání chytrých drog navíc rozproudilo diskuzi, zda studenti, které je používají, tak svým způsobem nepodvádějí a zda nevyvíjejí nátlak na ostatní, kteří je nevyužívají a tím postupně ztrácejí „kompetitivní výhodu“.

Někteří vědci si však nejsou jistí, zda drogy kognitivní funkce podporují přímo, nebo zda spíše nejde pouze o zlepšení stavu mysli. Zda v takovém stavu jen není lehčí pracovat. Zkrátka zda pouze nevytvářejí podmínky, prostředí, ve kterém mozek pracuje výkonněji. Drogy tak mohou zajišťovat pouze soustředění, které je pro proces učení klíčový. Podle studenta Scotta Vrecka, který drogy užívá, je pak mnohem lehčí a zábavnější spojovat si jednotlivé myšlenky z různých studijních oborů.

Je to nebezpečné?

Hojné užívání chytrých drog však automaticky neznamená, že nemohou být škodlivé. Mozek je totiž komplikovaný mechanismus a snaha ho posílit může narušit jeho rovnováhu. To, co je vhodné pro jeden nervový systém, nemusí být vhodné pro jiný. Pokud droga podpoří jednu konkrétní kognitivní funkci, může si vybrat cenu na jiné kognitivní funkci.

Podle některých odborníků je prostor pro zpopularizování chytrých drog velký. Může za to především vědecký pokrok v oblasti neurovědy. Otevírá se cesta, kdy jednotlivé tabletky mohou být tvořeny přesně pro nějaký specifický účel, směřující k nějakému specifickému biologickému cíli v mozku. Zdokonalování paměti je dnes na pořadu dne, další typy duševního zdokonalování jsou otázkou spíše vzdálenější budoucnosti. Podle některých optimistů je však tento vývoj nevyhnutelný.

S účinky drog to stále není jasné. Podle odborníků proběhlo už nespočet testů, které jednotlivé látky testovaly, ale nezjistily žádný markantní účinek na lidský mozek. Farmaceutické společnosti tak byly frustrované nedostatkem výsledků testů, často tak zastavily své výzkumné programy těchto léčiv. Experti tak začali s výzkumem zaměřeným spíše než na chemické látky samotné na výzkum genů a mozkových obvodů. Tento posun je jedním z důvodů, proč se prodlužuje „čekací doba“ na nová léčiva. Nové systémy se stále vyvíjejí a nenabízejí zatím záruky výsledků.

Studenty nelze nahnat do laboratoří jako pokusné myši

Jak je to tedy s reálnými účinky těchto látek? I přes desítky let trvajícího výzkumu v této oblasti, odborníci stále nemají ucelený obraz o účincích látek. Jedním z hlavních problémů je, že studenty, kteří drogy používají, nelze nahnat do laboratoře a pozorovat je jako výzkumné myši. Drogy mají navíc složité účinky na jednotlivce, kteří žijí složité životy. Vědecké stanovení toho, že například methylfendiát zlepšuje rozlišovací schopnosti o potkanů automaticky neznamená, že stejný vliv se dá čekat u lidských jedinců. Důležité je stanovení toho, na koho droga působí. Výzkumníci ze Sussexské univerzity například zjistili, že nikotin zlepšuje výkonnost mladých dospělých s určitou genovou výbavou, ale jedince s jinou genovou výbavou vůbec neovlivní.

Navíc existují i předběžné závěry, že čím chytřejší jedinec přirozeně je, tím menší účinek na něj příslušná droga bude mít. Podle jedné studie tak například modafinil zlepšil výkonnost skupině studentů s IQ okolo 106, ale ve skupině s IQ kolem 115 byl účinek mizivý. Měli bychom si tak klást mnohem chytřejší a důkladnější otázky ohledně chytrých drog…

Látka NSI-189 pomůže s Alzheimerem i depresemi

Příkladem látky ze současnosti, kterou můžeme označit za chytrou drogu, je tzv. NSI-189. Tato látka je zatím ve výzkumu, měla by mít potencionální antidepresivní účinky. V současnosti ho testuje společnost Neralstem, spadající pod Národní zdravotnický institut v USA. Účinky látky by měly být otestované zhruba v polovině letošního roku. Zatím se látka ukázala jako silné léčivo proti příznakům deprese, bez škodlivých účinků, navíc zlepšuje kognitivní funkce u pacientů s depresemi. Lék by se měl navíc dál zdokonalovat, zacílit by měl i na Alzheimerovu chorobu, post-traumatické stresové situace a na postupné zhoršování kognitivních funkcí s věkem pacienta.