Je kolonizace vesmíru legální? Vesmírný národ se navzdory právu chystá do kosmu

Řada předních odborníků v čele se světoznámým fyzikem Stephenem Hawkingem nabádá lidstvo k nutnosti expandovat do vesmíru. O naplnění jejich slov se kromě společností zaměřujících se na lety do vesmíru pokouší i ambiciozní projekt "vesmírného národu" Asgardia, který chce na oběžné dráze vybudovat orbitální stanici a kolonizovat vesmír. Naráží však na problémy, na které zatím nikdo nepomyslel, a které mohou celý projekt potopit. Právní problémy.

Ve vesmíru pro země, které nejsou signatáři vesmírných úmluv, neplatí zákony. Alespoň ne pozemské, ty fyzikální jsou přítomny úplně všude. Pokud byste však měli v plánu provozovat za hranicemi Země cokoliv nelegálního, můžete narazit na odpor úřadů na planetě, zejména pokud se vaše práce jakkoliv týká lidstva a bytí na Zemi. A ve většině případů se předpokládá, že tomu tak bude.

Právě tento problém nyní dolehl na Asgardii, kterou vytvořili vědci z Mezinárodního vesmírného výzkumného centra (Aerospace International Research Centre) ve Vídni. Tým vědců, právníků, filosofů a podnikatelů, který za ním stojí, ale nevytvořil první vesmírný národ pouze teoreticky, v nejbližších měsících započne i jeho praktická část. Otázkou zůstává,jestli zcela legálně.

Jedním z prvních plánů Asgardianů je vypuštění družice na podzim roku 2017. Podle stávající teorie nový národ nebude mít žádnou územní část na pevnině, ale prozatím se bude skládat ze sítě satelitů na oběžné dráze se svými vlastními zákony a regulačními orgány. Na své zákony má samozřejmě "národ" plné právo, ve vesmíru jej nikdo omezovat, nemůže, otázkou ale zůstává, jaký dopad bude mít jejich počínání na Zemi.

"Pokud Asgardia odstartuje do vesmíru ze země, která není signatářem vesmírných smluv, neexistují pro ni žádné mezinárodní závazky," řekl serveru Motherboard Mark Sundahl, profesor kosmického práva na vysoké škole Cleveland-Marshall. Zatím podle něj vesmír připomíná divoký západ se svými vlastními právními předpisy, které víceméně neexistují.

Zemi musíme opustit

Stále více odborníků se navzdory nedostatečným technickým znalostem lidstva a nevyřešeným právním problémům k názoru, že Zemi je třeba opustit, přiklání. "Musíme opustit (Zemi), protože je to dáno povahou lidstva," řekl serveru Business Insider ředitel Ústavu leteckého a kosmického práva McGillovy univerzity a zakládající člen Asgardie Ram Jakhu. "Lidstvo opustilo Afriku a pokrylo celou planetu. Zdroje Země budou vyčerpány," dodal.

A první vlaštovka je na cestě. Do září letošního roku chtějí vědci z Asgardie vypustit do vesmíru první satelit následovaný vesmírnou stanicí. Poté budou mít dveře ke kolonizaci vesmíru otevřené. Právě satelit může přesvědčit skeptickou část odborníků, aby Asgardii začala brát vážně, celý projekt ale také může potopit.

Malá satelitní družice CubeSat o rozměrech přibližně 10 cm a vážící přibližně 1 kilogram bude obsahovat pevný disk o kapacitě 512 GB naplněný daty, které by jí mohli hackeři závidět.O jaká data půjde zatím není jasné, pokud se ale plán povede, otevře se lidstvu svět bezproblémového ukládání dat ve vesmíru. 

Není také jisté, nakolik je tento plán právně v pořádku. Dnes a denně se ukazuje, jak špatně fungují právní systémy Země pro řešení problémů soukromých občanů, natožpak pro vědce, kteří chtějí kolonizovat naše kosmické okolí.

Budou se lidé v kosmu zabíjet?

Profesor mezinárodního práva na univerzitě v Sydney Steven Freeland nedávno dokončil revizi Australského zákona o vesmírných činnostech. Předpovídá, že podnikaví občané využijí bezpráví kosmického prostoru předtím, než je budou předpisy moci dohonit. "Nakonec se lidé ve vesmíru ožení, budou mít děti a budou se vesměs vraždit v prostoru. Potřebujete konkrétní návrhy," řekl pro server News.com.au.

V případě odborníků a vědců se podobný scénář nepředpokládá, Asgardia ale už nyní ukazuje, že si chce věci dělat po svém. Například jeden rok na kosmické stanici nemá mít současných 12, ale 13 měsíců. Ten poslední dodatečný by měl přibýt mezi červnem a červencem. Jak se bude jmenovat ale ještě nebylo oznámeno.

Problém také nastává v případě, kdy se do vesmíru začnou stále více vydávat turisté a "obyčejní" lidé. Už nyní čítá Asgardia více než 180 tisíc členů a jejich počet stoupá. Kolik z nich se ale reálně má vůbec naději do kosmu podívat je diskutabilní. 

Přesto se lze domnívat, že pokud právní problémy nevyřeší vlády, postarají se o to sami odborníci. Podstatou Asgardie podle nich má být zachování míru ve vesmíru a využití snah o předcházení konfliktů na Zemi ve vesmírném prostředí. To alespoň tvrdil Dr. Igor Ashurbeyli, jehož projekt byl dosud financován převážně ze soukromých fondů a investorů.

Asgardiané budou mít jako jeden ze stěžejních úkolů zkoumat asteroidy a zabránit jejich případné srážce se Zemí. Podle vědce by tomu mohla napomoci vesmírná stanice Asgardianů, z níž by se uskutečňovaly všechny potřebné operace. Zároveň by měla být dostatečně velká na to, aby pojmula velké množství lidí ze Země, kteří by byli v případě katastrofy schopni znovu osídlit naši či jinou planetu.

Související

Ilustrační foto

O konci světa se dozví 12 vyvolených. Zbytek lidstva bude odkázán na vědce

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má k dispozici plán pro možný konec světa. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. A ti budou muset spolu s dalšími odborníky zachránit vše živé na naší planetě.

Více souvisejících

vesmírné království Asgardia vesmir zákony

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy