Je kolonizace vesmíru legální? Vesmírný národ se navzdory právu chystá do kosmu

Řada předních odborníků v čele se světoznámým fyzikem Stephenem Hawkingem nabádá lidstvo k nutnosti expandovat do vesmíru. O naplnění jejich slov se kromě společností zaměřujících se na lety do vesmíru pokouší i ambiciozní projekt "vesmírného národu" Asgardia, který chce na oběžné dráze vybudovat orbitální stanici a kolonizovat vesmír. Naráží však na problémy, na které zatím nikdo nepomyslel, a které mohou celý projekt potopit. Právní problémy.

Ve vesmíru pro země, které nejsou signatáři vesmírných úmluv, neplatí zákony. Alespoň ne pozemské, ty fyzikální jsou přítomny úplně všude. Pokud byste však měli v plánu provozovat za hranicemi Země cokoliv nelegálního, můžete narazit na odpor úřadů na planetě, zejména pokud se vaše práce jakkoliv týká lidstva a bytí na Zemi. A ve většině případů se předpokládá, že tomu tak bude.

Právě tento problém nyní dolehl na Asgardii, kterou vytvořili vědci z Mezinárodního vesmírného výzkumného centra (Aerospace International Research Centre) ve Vídni. Tým vědců, právníků, filosofů a podnikatelů, který za ním stojí, ale nevytvořil první vesmírný národ pouze teoreticky, v nejbližších měsících započne i jeho praktická část. Otázkou zůstává,jestli zcela legálně.

Jedním z prvních plánů Asgardianů je vypuštění družice na podzim roku 2017. Podle stávající teorie nový národ nebude mít žádnou územní část na pevnině, ale prozatím se bude skládat ze sítě satelitů na oběžné dráze se svými vlastními zákony a regulačními orgány. Na své zákony má samozřejmě "národ" plné právo, ve vesmíru jej nikdo omezovat, nemůže, otázkou ale zůstává, jaký dopad bude mít jejich počínání na Zemi.

"Pokud Asgardia odstartuje do vesmíru ze země, která není signatářem vesmírných smluv, neexistují pro ni žádné mezinárodní závazky," řekl serveru Motherboard Mark Sundahl, profesor kosmického práva na vysoké škole Cleveland-Marshall. Zatím podle něj vesmír připomíná divoký západ se svými vlastními právními předpisy, které víceméně neexistují.

Zemi musíme opustit

Stále více odborníků se navzdory nedostatečným technickým znalostem lidstva a nevyřešeným právním problémům k názoru, že Zemi je třeba opustit, přiklání. "Musíme opustit (Zemi), protože je to dáno povahou lidstva," řekl serveru Business Insider ředitel Ústavu leteckého a kosmického práva McGillovy univerzity a zakládající člen Asgardie Ram Jakhu. "Lidstvo opustilo Afriku a pokrylo celou planetu. Zdroje Země budou vyčerpány," dodal.

A první vlaštovka je na cestě. Do září letošního roku chtějí vědci z Asgardie vypustit do vesmíru první satelit následovaný vesmírnou stanicí. Poté budou mít dveře ke kolonizaci vesmíru otevřené. Právě satelit může přesvědčit skeptickou část odborníků, aby Asgardii začala brát vážně, celý projekt ale také může potopit.

Malá satelitní družice CubeSat o rozměrech přibližně 10 cm a vážící přibližně 1 kilogram bude obsahovat pevný disk o kapacitě 512 GB naplněný daty, které by jí mohli hackeři závidět.O jaká data půjde zatím není jasné, pokud se ale plán povede, otevře se lidstvu svět bezproblémového ukládání dat ve vesmíru. 

Není také jisté, nakolik je tento plán právně v pořádku. Dnes a denně se ukazuje, jak špatně fungují právní systémy Země pro řešení problémů soukromých občanů, natožpak pro vědce, kteří chtějí kolonizovat naše kosmické okolí.

Budou se lidé v kosmu zabíjet?

Profesor mezinárodního práva na univerzitě v Sydney Steven Freeland nedávno dokončil revizi Australského zákona o vesmírných činnostech. Předpovídá, že podnikaví občané využijí bezpráví kosmického prostoru předtím, než je budou předpisy moci dohonit. "Nakonec se lidé ve vesmíru ožení, budou mít děti a budou se vesměs vraždit v prostoru. Potřebujete konkrétní návrhy," řekl pro server News.com.au.

V případě odborníků a vědců se podobný scénář nepředpokládá, Asgardia ale už nyní ukazuje, že si chce věci dělat po svém. Například jeden rok na kosmické stanici nemá mít současných 12, ale 13 měsíců. Ten poslední dodatečný by měl přibýt mezi červnem a červencem. Jak se bude jmenovat ale ještě nebylo oznámeno.

Problém také nastává v případě, kdy se do vesmíru začnou stále více vydávat turisté a "obyčejní" lidé. Už nyní čítá Asgardia více než 180 tisíc členů a jejich počet stoupá. Kolik z nich se ale reálně má vůbec naději do kosmu podívat je diskutabilní. 

Přesto se lze domnívat, že pokud právní problémy nevyřeší vlády, postarají se o to sami odborníci. Podstatou Asgardie podle nich má být zachování míru ve vesmíru a využití snah o předcházení konfliktů na Zemi ve vesmírném prostředí. To alespoň tvrdil Dr. Igor Ashurbeyli, jehož projekt byl dosud financován převážně ze soukromých fondů a investorů.

Asgardiané budou mít jako jeden ze stěžejních úkolů zkoumat asteroidy a zabránit jejich případné srážce se Zemí. Podle vědce by tomu mohla napomoci vesmírná stanice Asgardianů, z níž by se uskutečňovaly všechny potřebné operace. Zároveň by měla být dostatečně velká na to, aby pojmula velké množství lidí ze Země, kteří by byli v případě katastrofy schopni znovu osídlit naši či jinou planetu.

Související

Ilustrační foto

O konci světa se dozví 12 vyvolených. Zbytek lidstva bude odkázán na vědce

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má k dispozici plán pro možný konec světa. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. A ti budou muset spolu s dalšími odborníky zachránit vše živé na naší planetě.

Více souvisejících

vesmírné království Asgardia vesmir zákony

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 5 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 8 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 10 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 11 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 11 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 12 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 13 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy