Je kolonizace vesmíru legální? Vesmírný národ se navzdory právu chystá do kosmu

Řada předních odborníků v čele se světoznámým fyzikem Stephenem Hawkingem nabádá lidstvo k nutnosti expandovat do vesmíru. O naplnění jejich slov se kromě společností zaměřujících se na lety do vesmíru pokouší i ambiciozní projekt "vesmírného národu" Asgardia, který chce na oběžné dráze vybudovat orbitální stanici a kolonizovat vesmír. Naráží však na problémy, na které zatím nikdo nepomyslel, a které mohou celý projekt potopit. Právní problémy.

Ve vesmíru pro země, které nejsou signatáři vesmírných úmluv, neplatí zákony. Alespoň ne pozemské, ty fyzikální jsou přítomny úplně všude. Pokud byste však měli v plánu provozovat za hranicemi Země cokoliv nelegálního, můžete narazit na odpor úřadů na planetě, zejména pokud se vaše práce jakkoliv týká lidstva a bytí na Zemi. A ve většině případů se předpokládá, že tomu tak bude.

Právě tento problém nyní dolehl na Asgardii, kterou vytvořili vědci z Mezinárodního vesmírného výzkumného centra (Aerospace International Research Centre) ve Vídni. Tým vědců, právníků, filosofů a podnikatelů, který za ním stojí, ale nevytvořil první vesmírný národ pouze teoreticky, v nejbližších měsících započne i jeho praktická část. Otázkou zůstává,jestli zcela legálně.

Jedním z prvních plánů Asgardianů je vypuštění družice na podzim roku 2017. Podle stávající teorie nový národ nebude mít žádnou územní část na pevnině, ale prozatím se bude skládat ze sítě satelitů na oběžné dráze se svými vlastními zákony a regulačními orgány. Na své zákony má samozřejmě "národ" plné právo, ve vesmíru jej nikdo omezovat, nemůže, otázkou ale zůstává, jaký dopad bude mít jejich počínání na Zemi.

"Pokud Asgardia odstartuje do vesmíru ze země, která není signatářem vesmírných smluv, neexistují pro ni žádné mezinárodní závazky," řekl serveru Motherboard Mark Sundahl, profesor kosmického práva na vysoké škole Cleveland-Marshall. Zatím podle něj vesmír připomíná divoký západ se svými vlastními právními předpisy, které víceméně neexistují.

Zemi musíme opustit

Stále více odborníků se navzdory nedostatečným technickým znalostem lidstva a nevyřešeným právním problémům k názoru, že Zemi je třeba opustit, přiklání. "Musíme opustit (Zemi), protože je to dáno povahou lidstva," řekl serveru Business Insider ředitel Ústavu leteckého a kosmického práva McGillovy univerzity a zakládající člen Asgardie Ram Jakhu. "Lidstvo opustilo Afriku a pokrylo celou planetu. Zdroje Země budou vyčerpány," dodal.

A první vlaštovka je na cestě. Do září letošního roku chtějí vědci z Asgardie vypustit do vesmíru první satelit následovaný vesmírnou stanicí. Poté budou mít dveře ke kolonizaci vesmíru otevřené. Právě satelit může přesvědčit skeptickou část odborníků, aby Asgardii začala brát vážně, celý projekt ale také může potopit.

Malá satelitní družice CubeSat o rozměrech přibližně 10 cm a vážící přibližně 1 kilogram bude obsahovat pevný disk o kapacitě 512 GB naplněný daty, které by jí mohli hackeři závidět.O jaká data půjde zatím není jasné, pokud se ale plán povede, otevře se lidstvu svět bezproblémového ukládání dat ve vesmíru. 

Není také jisté, nakolik je tento plán právně v pořádku. Dnes a denně se ukazuje, jak špatně fungují právní systémy Země pro řešení problémů soukromých občanů, natožpak pro vědce, kteří chtějí kolonizovat naše kosmické okolí.

Budou se lidé v kosmu zabíjet?

Profesor mezinárodního práva na univerzitě v Sydney Steven Freeland nedávno dokončil revizi Australského zákona o vesmírných činnostech. Předpovídá, že podnikaví občané využijí bezpráví kosmického prostoru předtím, než je budou předpisy moci dohonit. "Nakonec se lidé ve vesmíru ožení, budou mít děti a budou se vesměs vraždit v prostoru. Potřebujete konkrétní návrhy," řekl pro server News.com.au.

V případě odborníků a vědců se podobný scénář nepředpokládá, Asgardia ale už nyní ukazuje, že si chce věci dělat po svém. Například jeden rok na kosmické stanici nemá mít současných 12, ale 13 měsíců. Ten poslední dodatečný by měl přibýt mezi červnem a červencem. Jak se bude jmenovat ale ještě nebylo oznámeno.

Problém také nastává v případě, kdy se do vesmíru začnou stále více vydávat turisté a "obyčejní" lidé. Už nyní čítá Asgardia více než 180 tisíc členů a jejich počet stoupá. Kolik z nich se ale reálně má vůbec naději do kosmu podívat je diskutabilní. 

Přesto se lze domnívat, že pokud právní problémy nevyřeší vlády, postarají se o to sami odborníci. Podstatou Asgardie podle nich má být zachování míru ve vesmíru a využití snah o předcházení konfliktů na Zemi ve vesmírném prostředí. To alespoň tvrdil Dr. Igor Ashurbeyli, jehož projekt byl dosud financován převážně ze soukromých fondů a investorů.

Asgardiané budou mít jako jeden ze stěžejních úkolů zkoumat asteroidy a zabránit jejich případné srážce se Zemí. Podle vědce by tomu mohla napomoci vesmírná stanice Asgardianů, z níž by se uskutečňovaly všechny potřebné operace. Zároveň by měla být dostatečně velká na to, aby pojmula velké množství lidí ze Země, kteří by byli v případě katastrofy schopni znovu osídlit naši či jinou planetu.

Související

Ilustrační foto

O konci světa se dozví 12 vyvolených. Zbytek lidstva bude odkázán na vědce

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má k dispozici plán pro možný konec světa. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. A ti budou muset spolu s dalšími odborníky zachránit vše živé na naší planetě.

Více souvisejících

vesmírné království Asgardia vesmir zákony

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 48 minutami

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 2 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 2 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 4 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 6 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy