Boj za záchranu Země je nesmysl? Planetu jste si zničili sami, vzkazují vědci

Planeta Země se otepluje a poslední měsíce jsou podle meteorologů těmi nejteplejšími v historii měření. Ačkoliv se vědci snažili proti globálnímu oteplování bojovat, nyní ztrácí naději a tvrdí, že investice vynaložené za záchranu naší planety jsou vyhozené z okna.

Na negativní přístup klimatologů označovaných jako neoskeptici upozornila podle portálu Phys.org čtveřice vědců pod vedením Paula C. Sterna ve své nejnovější práci The challenge of climate-change neoskepticism.

Autoři práce tvrdí, že vědci označovaní jako neoskeptici věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat. Vychází například z toho, že čtvrt století od uzavření Mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu (1992) koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stále roste. 

Někteří klimatologové se proto domnívají, že investice do boje proti oteplování planety jsou mrhání peněz. Vědci podle nich totiž nemohou prokázat, k jakým výsledkům daná opatření povedou a jestli vůbec mají smysl. 

Neoskeptici podle studie nevěří v lidskou schopnost ovládnout počasí, to je ale podle Sterna nebezpečné. Rezignace totiž může mít mnohem horší dopady na klimatické změny.

Jak vypadá oteplování v praxi?

Němečtí vědci vydali prognózu, podle níž nás čeká nelichotivá budoucnost. Zvyšování teplot, k němuž v posledních letech dochází, má podle nich za následek nejen historicky nejteplejší roky, ale i nižší výnosy úrody, které se projeví například hladomorem.

Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

To může být podle vědců vážný problém. Už nyní má Země více než sedm miliard lidí a je otázkou, jak se s tímto nedostatkem budou vyrovnávat budoucí generace. Populace se totiž neustále zvyšuje.

Dotkne se i moří

Studie mezinárodního vědeckého týmu, která byla zveřejněna v norské metropoli Oslu, také zjistila, že globální oteplování se negativně projevuje na životních procesech v oceánech. Může totiž zvyšovat teplotu moří, i když se emise způsobující skleníkový efekt zastaví. Zvyšování teploty moří podle vědců zároveň narušuje deštný režim na pevnině, kde vyvolává případy extrémních teplot a napomáhá šíření infekcí.

"Oteplování oceánu se může stát největší skrytou hrozbou naší generace," uvádí studie Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN). Podílelo se na ní 80 vědců z dvanácti zemí.

Dopady této situace jsou podle autorů studie znát už nyní. Světový oceán od roku 1970 absorboval na 90 procent tepla, které vzniká vlivem emisí skleníkových plynů. Oteplování vyhání k pólům mořské živočichy včetně planktonu, medúz, ryb a mořských želv. "Rychlost změn v oceánu, které jsou často nevratné, je jedenapůlkrát až pětkrát rychlejší než na pevnině," uvádí se ve studii.

Teplo nás stojí peníze

Odborníci se obávají, že lidstvo již brzy pocítí důsledky oteplování v praxi. Teplejší oceány s sebou přinesou nebezpečné projevy počasí jako hurikány, záplavy či obrovské suchá. Rok 2016 byl sám o sobě dalším indikátorem, pokořil totiž světové teplotní rekordy z předchozího roku.

Důsledky oteplování planety pociťují i lidé v odlehlejších oblastech. V částech arktického Ruska byly loni teploty šest až sedm stupňů nad dlouhodobým průměrem. Mnoho dalších arktických a subarktických regionů v Rusku, na Aljašce a na severozápadě Kanady hlásí za loňský rok nejméně tři stupně nad průměrem.

Řada států si tento problém uvědomuje a v klimatické dohodě se zavázala bojovat se skleníkovými plyny. Podle studie OSN by navíc lepší klimatické podmínky přinesly pozitivní efekt pro HDP mnoha zemí.

Studie uvádí, že omezení růstu průměrné teploty na zemi na 1,5 stupně Celsia, což je cílem pařížské dohody o klimatu, by zabránilo ekonomickým ztrátám v rozsahu 12 bilionů dolarů (304 bilionů Kč).

Pokud by to povedlo, vzniklo by do roku 2030 o 68 procent více pracovních míst napojených na energetiku a 1,1 miliardy lidí bez elektřiny by mělo přístup k čisté energii.