Minulý rok byl tím nejteplejším v historii měření a podle amerických klimatologů nebude ten letošní o nic lepší. Globální oteplování je podle vědců zkrátka skutečný problém, protože narušuje životní procesy v oceánech od planktonu po velryby a negativně působí i na suchozemské tvory. A někteří odborníci věří, že čas na změnu už dávno uplynul, a že se se stávající situací už zkrátka nedá nic dělat.
Planeta Země se otepluje a poslední měsíce jsou podle meteorologů těmi nejteplejšími v historii měření. Ačkoliv se vědci snažili proti globálnímu oteplování bojovat, nyní ztrácí naději a tvrdí, že investice vynaložené za záchranu naší planety jsou vyhozené z okna.
Na negativní přístup klimatologů označovaných jako neoskeptici upozornila podle portálu Phys.org čtveřice vědců pod vedením Paula C. Sterna ve své nejnovější práci The challenge of climate-change neoskepticism.
Autoři práce tvrdí, že vědci označovaní jako neoskeptici věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat. Vychází například z toho, že čtvrt století od uzavření Mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu (1992) koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stále roste.
Někteří klimatologové se proto domnívají, že investice do boje proti oteplování planety jsou mrhání peněz. Vědci podle nich totiž nemohou prokázat, k jakým výsledkům daná opatření povedou a jestli vůbec mají smysl.
Neoskeptici podle studie nevěří v lidskou schopnost ovládnout počasí, to je ale podle Sterna nebezpečné. Rezignace totiž může mít mnohem horší dopady na klimatické změny.
Jak vypadá oteplování v praxi?
Němečtí vědci vydali prognózu, podle níž nás čeká nelichotivá budoucnost. Zvyšování teplot, k němuž v posledních letech dochází, má podle nich za následek nejen historicky nejteplejší roky, ale i nižší výnosy úrody, které se projeví například hladomorem.
Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.
Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.
To může být podle vědců vážný problém. Už nyní má Země více než sedm miliard lidí a je otázkou, jak se s tímto nedostatkem budou vyrovnávat budoucí generace. Populace se totiž neustále zvyšuje.
Dotkne se i moří
Studie mezinárodního vědeckého týmu, která byla zveřejněna v norské metropoli Oslu, také zjistila, že globální oteplování se negativně projevuje na životních procesech v oceánech. Může totiž zvyšovat teplotu moří, i když se emise způsobující skleníkový efekt zastaví. Zvyšování teploty moří podle vědců zároveň narušuje deštný režim na pevnině, kde vyvolává případy extrémních teplot a napomáhá šíření infekcí.
"Oteplování oceánu se může stát největší skrytou hrozbou naší generace," uvádí studie Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN). Podílelo se na ní 80 vědců z dvanácti zemí.
Dopady této situace jsou podle autorů studie znát už nyní. Světový oceán od roku 1970 absorboval na 90 procent tepla, které vzniká vlivem emisí skleníkových plynů. Oteplování vyhání k pólům mořské živočichy včetně planktonu, medúz, ryb a mořských želv. "Rychlost změn v oceánu, které jsou často nevratné, je jedenapůlkrát až pětkrát rychlejší než na pevnině," uvádí se ve studii.
Teplo nás stojí peníze
Odborníci se obávají, že lidstvo již brzy pocítí důsledky oteplování v praxi. Teplejší oceány s sebou přinesou nebezpečné projevy počasí jako hurikány, záplavy či obrovské suchá. Rok 2016 byl sám o sobě dalším indikátorem, pokořil totiž světové teplotní rekordy z předchozího roku.
Důsledky oteplování planety pociťují i lidé v odlehlejších oblastech. V částech arktického Ruska byly loni teploty šest až sedm stupňů nad dlouhodobým průměrem. Mnoho dalších arktických a subarktických regionů v Rusku, na Aljašce a na severozápadě Kanady hlásí za loňský rok nejméně tři stupně nad průměrem.
Řada států si tento problém uvědomuje a v klimatické dohodě se zavázala bojovat se skleníkovými plyny. Podle studie OSN by navíc lepší klimatické podmínky přinesly pozitivní efekt pro HDP mnoha zemí.
Studie uvádí, že omezení růstu průměrné teploty na zemi na 1,5 stupně Celsia, což je cílem pařížské dohody o klimatu, by zabránilo ekonomickým ztrátám v rozsahu 12 bilionů dolarů (304 bilionů Kč).
Pokud by to povedlo, vzniklo by do roku 2030 o 68 procent více pracovních míst napojených na energetiku a 1,1 miliardy lidí bez elektřiny by mělo přístup k čisté energii.
Související
Zemi zasáhne několik slunečních bouří. První dorazí už ve čtvrtek
Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci
Země , Vědci , Lidé , oteplování , Průmysl
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek