Boj za záchranu Země je nesmysl? Planetu jste si zničili sami, vzkazují vědci

Minulý rok byl tím nejteplejším v historii měření a podle amerických klimatologů nebude ten letošní o nic lepší. Globální oteplování je podle vědců zkrátka skutečný problém, protože narušuje životní procesy v oceánech od planktonu po velryby a negativně působí i na suchozemské tvory. A někteří odborníci věří, že čas na změnu už dávno uplynul, a že se se stávající situací už zkrátka nedá nic dělat.

Planeta Země se otepluje a poslední měsíce jsou podle meteorologů těmi nejteplejšími v historii měření. Ačkoliv se vědci snažili proti globálnímu oteplování bojovat, nyní ztrácí naději a tvrdí, že investice vynaložené za záchranu naší planety jsou vyhozené z okna.

Na negativní přístup klimatologů označovaných jako neoskeptici upozornila podle portálu Phys.org čtveřice vědců pod vedením Paula C. Sterna ve své nejnovější práci The challenge of climate-change neoskepticism.

Autoři práce tvrdí, že vědci označovaní jako neoskeptici věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat. Vychází například z toho, že čtvrt století od uzavření Mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu (1992) koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stále roste. 

Někteří klimatologové se proto domnívají, že investice do boje proti oteplování planety jsou mrhání peněz. Vědci podle nich totiž nemohou prokázat, k jakým výsledkům daná opatření povedou a jestli vůbec mají smysl. 

Neoskeptici podle studie nevěří v lidskou schopnost ovládnout počasí, to je ale podle Sterna nebezpečné. Rezignace totiž může mít mnohem horší dopady na klimatické změny.

Jak vypadá oteplování v praxi?

Němečtí vědci vydali prognózu, podle níž nás čeká nelichotivá budoucnost. Zvyšování teplot, k němuž v posledních letech dochází, má podle nich za následek nejen historicky nejteplejší roky, ale i nižší výnosy úrody, které se projeví například hladomorem.

Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

To může být podle vědců vážný problém. Už nyní má Země více než sedm miliard lidí a je otázkou, jak se s tímto nedostatkem budou vyrovnávat budoucí generace. Populace se totiž neustále zvyšuje.

Dotkne se i moří

Studie mezinárodního vědeckého týmu, která byla zveřejněna v norské metropoli Oslu, také zjistila, že globální oteplování se negativně projevuje na životních procesech v oceánech. Může totiž zvyšovat teplotu moří, i když se emise způsobující skleníkový efekt zastaví. Zvyšování teploty moří podle vědců zároveň narušuje deštný režim na pevnině, kde vyvolává případy extrémních teplot a napomáhá šíření infekcí.

"Oteplování oceánu se může stát největší skrytou hrozbou naší generace," uvádí studie Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN). Podílelo se na ní 80 vědců z dvanácti zemí.

Dopady této situace jsou podle autorů studie znát už nyní. Světový oceán od roku 1970 absorboval na 90 procent tepla, které vzniká vlivem emisí skleníkových plynů. Oteplování vyhání k pólům mořské živočichy včetně planktonu, medúz, ryb a mořských želv. "Rychlost změn v oceánu, které jsou často nevratné, je jedenapůlkrát až pětkrát rychlejší než na pevnině," uvádí se ve studii.

Teplo nás stojí peníze

Odborníci se obávají, že lidstvo již brzy pocítí důsledky oteplování v praxi. Teplejší oceány s sebou přinesou nebezpečné projevy počasí jako hurikány, záplavy či obrovské suchá. Rok 2016 byl sám o sobě dalším indikátorem, pokořil totiž světové teplotní rekordy z předchozího roku.

Důsledky oteplování planety pociťují i lidé v odlehlejších oblastech. V částech arktického Ruska byly loni teploty šest až sedm stupňů nad dlouhodobým průměrem. Mnoho dalších arktických a subarktických regionů v Rusku, na Aljašce a na severozápadě Kanady hlásí za loňský rok nejméně tři stupně nad průměrem.

Řada států si tento problém uvědomuje a v klimatické dohodě se zavázala bojovat se skleníkovými plyny. Podle studie OSN by navíc lepší klimatické podmínky přinesly pozitivní efekt pro HDP mnoha zemí.

Studie uvádí, že omezení růstu průměrné teploty na zemi na 1,5 stupně Celsia, což je cílem pařížské dohody o klimatu, by zabránilo ekonomickým ztrátám v rozsahu 12 bilionů dolarů (304 bilionů Kč).

Pokud by to povedlo, vzniklo by do roku 2030 o 68 procent více pracovních míst napojených na energetiku a 1,1 miliardy lidí bez elektřiny by mělo přístup k čisté energii. 

Související

Vyschlé popraskané dno jezera Lake Mead postiženého suchem 15. září 2022 v Boulder City v Nevadě. Jezero Mead, které se nachází u Las Vegas nedaleko hranic mezi Nevadou a Arizonou, zásobuje elektřinou několik částí Arizony, Kalifornie a Nevady a je také zdrojem vody pro venkovské, městské a kmenové oblasti na celém jihozápadě.

Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci

Podle studie provedené 29 vědci z osmi zemí, se Země nachází mimo bezpečný operační prostor pro lidstvo. Tento stav je důsledkem poškozování planety, nadměrného využívání přírodních zdrojů a znečištění. Studie ukázala, že bylo již překročeno šest z devíti planetárních limitů, a to v některých případech výrazně. Tato zjištění poukazují na naléhavou potřebu ochrany životního prostředí a udržitelnosti, aby se člověk mohl nadále bezpečně vyvíjet na této planetě.

Více souvisejících

Země Vědci Lidé oteplování Průmysl

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy