Zapomínáte? Špatná paměť může být pro náš život prospěšná, říkají vědci

Jistě kolem sebe občas narazíte na jedince, kteří se chlubí tím, že mají perfektní paměť. Možná by to ale s chloubou neměli přehánět. Alespoň ne podle nové analýzy vědeckého časopisu Neuron. Podle ní je zapomínání věcí nejenom zcela běžnou věcí, ale dokonce by nás mělo dělat chytřejšími.

Výzkumníci Paul Frankland a Blake Richards z torontské univerzity není úlohou paměti uchovávat ty nejpřesnější informace po co nejdelší časový úsek. Jejím úkolem je spíše jakási optimalizace inteligenčního rozhodování. Důležité je tak uchování pouze těch informací, které jsou důležité. Ostatní mohou klidně z vaší hlavy kdykoliv utéct.

„Je velmi důležité, aby mozek zapomněl všechny irelevantní informace a detaily. Mozek má namísto toho uchovávat to, co nám pomáhá v rozhodování v reálném světě,“ říká Richards.

S tímto závěrem přišli vědci po studiu dat, věnující se paměti, zapomínání a lidskému a zvířecímu mozku v průběhu času. Jedna ze studií Franklanda předpokládá, že když jsou nové mozkové buňky tvořeny v hippokampu (část mozku odpovědná za učení se nových věcí), dochází k přepisu starých vzpomínek a činí je v podstatě obtížněji přístupnými.

Tento proces vyměňování starých vzpomínek za nové může mít podle vědců skutečně evoluční výhodu. Dovolí nám to se přizpůsobit novým situacím a skutečnostem tím, že nesáhne po již zastaralých informacích, které mohou být v dané situaci zavádějící.

Pokud se tak v životě dostává jedinec do situace, že mozek neustále otevírá konflikt mezi starými a novými vzpomínkami, je mnohem těžší, aby se daný jedinec rozhodl v nové situaci správně.

Náš mozek nám navíc pomáhá zapomenout drobné detaily starých událostí, zatímco si ale stále pamatujeme jejich rámec. To nám pomáhá v zobecnění nějaké předchozí skutečnosti a jsme pak lépe připraveni řešit nastalé situace.

Podle Richardse je sice obdivuhodné, když člověk dokáže vyhrát vědomostní soutěž a různé kvízy, ale mozek prý nebyl konstruován tak, abychom vyhrávali kvízy. Evoluce utvořila paměť tak, abychom činili inteligentní rozhodnutí.

Co to tedy znamená pro lidi, kteří ihned zapomenou to, co si přečetli, jména lidí, které právě poznali? Podle Richardse rozhodně nejde o žádnou tragédii. Naopak může jít o znamení, že náš paměťový systém je v perfektní kondici a dělá přesně to, co by měl dělat.

Navíc to je v dnešní době nepotřebné, pamatovat si každý detail. Máme počítače, Google. Nač si tak pamatovat telefonní čísla a různá fakta? „Namísto ukládání si těchto irelevantních informací do naší paměti je tu náš telefon, které to udělá za nás. Náš mozek je tak volnější pro ty informace, které jsou pro nás skutečně důležité,“ říká Richards. Dodává, že pro jakousi očistu naší paměti je dobré pravidelně cvičit. „Víme, že cvičení navyšuje počet nervových buněk v hippokampu,“ říká. V důsledku pak dochází k vypuštění některých detailů. A to přesně těch, které my nepotřebujeme.