Kosatky nejsou jen vraždícími monstry. V aquaparcích by vůbec neměly být

V Americe najdete kosatky dravé v aquaparcích Sea World. Společnost se zaměřuje na představení s mořskými zvířaty a od šedesátých let jsou kosatky jejich hlavní atrakcí. Sea World zpočátku získával své kosatky lovem těchto divokých zvířat, později se zaměřil na jejich chov v zajetí.

Na konci loňského roku Sea World uzavřel i svůj chovný program. V tiskovém prohlášení uvedli, že důvodem je vzrůst zájmu o kosatky a lásky k nim. Podle jejich názoru se lidé dříve kosatek báli, jejich program to však změnil, a proto chtějí s chovem přestat a nechat dožít jen ty kosatky, které právě teď mají.

Ve skutečnosti je důvod mnohem prozaičtější. V roce 2010 jedna z kosatek, samec Tilikum, zabil svou trenérku v Sea World Orlando. Tento skandál silně narušil příjmy z kosatčích atrakcí. V roce 2013 vznikl dokument Blackfish, který popisoval útoky kosatek v zajetí, ale i historii jejich lovu.

Tento film pomohl společnosti uvědomit si, že všechno není růžové. A ukázal lidem, že smrt trenérky není první, dokonce není prvním útokem Tilika. Tilikum zemřel v květnu 2016, když mu bylo 35 let, pravděpodobně na plicní infekci.

Proč by kosatky neměly být v zajetí

Kosatky v přírodě plavou často víc než 100 kilometrů za den. Jejich bazény v zábavních parcích jsou mnohem menší, mají délku jen okolo 100 metrů. Aby kosatka naplnila svou denní dávku, musela by bazén přeplavat stokrát. V bazénech je navíc málo podnětů, kosatky se pak nudí a nevědí, co s časem.

Tito savci, kteří mají blíže delfínům než velrybám, žijí v rodinných skupinkách. Každá taková skupina má svůj vlastní dialekt, jako jsou lidské jazyky. Protože Sea World lovil kosatky z různých skupin, prakticky k sobě strčil cizince, kteří si nerozuměli.

Protože jsou kosatky frustrované nejen z nedostatku pohybu, ale také z toho, že jsou oddělené od svých rodin, často útočí na mříže a sklo svých nádrží, ale také na sebe navzájem. V divočině vůči sobě kosatky nejsou agresivní téměř nikdy. Pokud mají nějaký problém, mají celý oceán prostoru, aby se uklidnili.

V akváriích taková možnost neexistuje.  Tilikum se ve svém prvním „domově“ stal obětí dvou samic, které si na něm vybíjely svou frustraci a nevybitou energii. Jeho situace se nezlepšila ani v Sea World v Orlandu, a tak Tilikum trávil většinu času v izolaci.

Pobyt v akváriích pro ně není zdravý. V divočině mají kosatky vzpřímenou hřbetní ploutev. U samců může být hřbetní ploutev dlouhá až dva metry. A v zajetí se u většiny samců zhroutí. Ačkoliv Sea World tvrdí, že je to přirozené a obvyklé, důvodem je pravděpodobně nedostatek pohybu.

Protože jsou ploutve tak dlouhé a nemají kosterní podporu, pohyb pod vodou ji pomáhá udržet vzpřímenou. V parcích tráví kosatky mnohem více času u hladiny a jejich ploutve nemají dostatek podpory. A ačkoliv se to může stát i v divočině, v zajetí se to stává téměř 90 procentům samců.

V zajetí se kosatky dožívají nízkého věku. V divočině se kosatka dožívá okolo padesáti let, některé však mohou žít osmdesát či dokonce sto. V zajetí se často dožijí méně než 30 let, a proto Sea World často prohlašuje, že obvyklá délka života je okolo třiceti let.

Malé a uzavřené prostory způsobují zdravotní problémy. V mělkých bazénech jsou kosatky vystaveny většímu množství slunečního záření, než na které jsou přizpůsobeny. To jim způsobuje popáleniny a oční katarakty. Voda je sice filtrována, ovšem ne čistá, a tak mnoho kosatek onemocní, nejobvykleji plicními infekcemi. Na plicní infekci zemřel Tilikum i původní Sea World kosatka Namu.

Kosatky v zajetí jsou agresivní

Od roku 1968 do září 2015 je zaznamenáno 175 útoků či agresivního chování vůči trenérům či návštěvníkům. Ne všechny byly smrtelné či přehnaně násilné, i tak však bylo zraněno a zemřelo příliš mnoho lidí. Jen Tilikum sám o sobě má na svědomí smrt 2 trenérů a jednoho člověka, kdo se k jeho nádrži připlížil tajně.

Mediálně nejznámějším útokem byl útok Tilika na svou čtyřicetiletou trenérku Dawn Bransheau. Tilikum ji stáhl pod vodu, když ji na konci show popadl za ruku a hrál si s ní. Podle pitvy měla Dawn zlomený vaz, rozbitou čelist a vykloubený loket a koleno. Jednu paži Tilikum nepustil a utrhl ji. Sea World dlouho tvrdil, že chyba byla na straně Bransheau.

Tilikum byl kosatkou s největším záznamem násilí vůči lidem, už když se do Sea World dostal, měl na svědomí smrt své trenérky. Protože Sea World dostal zákaz lovit, rozhodl se kosatky chovat. A Tilikum byl prakticky jediný samec v zajetí.

Kdyby se jednalo o psa, po útoku na člověka by byl utracen. Rozhodně by se ho nikdo nepokoušel množit. Vedení Sea World však vnímalo, že Tilikum je samec, který může oplodnit jejich samice. A ignorovali jeho násilnou historii. Dnes je téměř 50 procent kosatek v Sea World Tilikovými potomky.

Je tedy nutné uvědomit si, že kosatky nejsou jen cvičená zvířata, které můžete vnímat jako přerostlé psy. Jsou to dravci, kteří mají své potřeby a kterým život v zajetí rozhodně nedělá dobře. Jedná se o divoká zvířata a jako taková patří do divočiny.

Není sice možné vypustit desítky kosatek, které nyní žijí v zajetí. Je však možné přesunout je do větších prostor rezervací, kde by se o ně stále lidé starali, ovšem už by nebyli atrakcí.