Katastrofické scénáře, které jakýmkoliv způsobem nastiňují možné ohrožení planety Země, nejčastěji kalkulují se zemětřesením, pádem asteroidu, globálním oteplováním nebo jaderným výbuchem. O jednom z největších rizik, které může přijít každým dnem, se ale nemluví skoro vůbec. Sluneční erupce totiž málokdo považuje za skutečně nebezpečné, v případě jejich výskytu by se ale život na Zemi doslova zastavil.
Riziko, že se naše planeta srazí s některým z okolo prolétajících asteroidů, je nesmírně malé. Někdy jde o pravděpodobnost 1:45 000, jindy 1:250 000, převedeno na procenta se bavíme o tak malé pravděpodobnosti, že i scénář, že se zítra udusíte rohlíkem, je reálnější.
Přesto je právě pád meteoritu velmi oblíbeným scénářem katastrofických filmů. Aby ne, vše bouchá, hoří, a s vizuálními efekty se dá s podobnými snímky prorazit do světa. Rozhodně zní takový scénář lépe, než například sluneční erupce, která na planetě Zemi "pouze" vyřadí z provozu elektrické sítě. Tento scénář je ale mnohem, mnohem pravděpodobnější. Šance, že se tak stane v nejbližších letech, je totiž 12 procent.
Sluneční erupce nebo geomagnetická superbouře přitom může vážně ohrozit život na Zemi. Vědci elektromagnetický impuls popisují jako silný výtrysk elektromagnetické energie. Pokud je velmi silný, představuje prý pro Zemi vážnou hrozbu. I v minulosti zažilo lidstvo podobné slunečních superbouře, avšak ještě nikdy nebylo tolik závislé na elektrických technologiích.
Solární bouře je prakticky vzato erupce magneticky nabitého plazmatu ze Slunce do vesmíru. Objevují se relativně pravidelně a nebývají zpravidla nebezpečné. V menším množství totiž nijak neublíží, vedou však například k nádherným polárním zářím i v místech, kde je jinak nikdy neuvidíte. Jedna z největších dokumentovaných slunečních bouří přišla v roce 1859. A další v roce 2012 jen těsně minula naši planetu.
Obrovské množství této magnetické energie by ale podle vědců mělo vážné důsledky. A ačkoliv udávají "jen" 12% šanci, že v následujících letech podobná bouře zasáhne zemi, připravují se. Podle magazínu Week se například mění stárnoucí satelity či transformátory. Taková sluneční aktivita by totiž mohla narušit elektromagnetické pole Země a to by znamenalo odpojení satelitů, elektřiny, komunikačních služeb či internetu. Situace by podle podle vědců mohla trvat měsíce i roky. Práce na obnově infrastruktury by navíc mohly stát miliardy dolarů.
Co bychom mohli očekávat v praxi? Celosvětový výpadek elektřiny, havárie letadel, přerušení satelitní komunikace, vykolejené vlaky. To jsou podle dokumentu vydaného britským ministerstvem obchodu jen některé hrozby, kterým by musela čelit moderní společnost. Nejvýraznějším prvkem dokumentu je zpráva, že by země dostaly varovaní jen 12 hodin před tím, než by bouře zasáhla planetu.
Podle nejhoršího možného scénáře by vypuzení koronární hmoty tvořené plazmou od Slunce vyslalo rentgenové záření a vysokoenergetické částice přímo k zemi. Výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelné miliardě megatun TNT, může vyslat částice rychlostí pohybující se okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0.1% rychlosti světla) nebo i vyšší.
Aby byly jednotlivé státy na něco takového připravené předem, je podle britské zprávy nutné rychle zareagovat, ochránit napájecí a komunikační technologie a vyslat jasnou výstrahu a varování směrem k veřejnosti. Dokument také upozorňuje, že obecné povědomí o tomto riziku je velmi malé, proto je třeba podpořit potenciálně citlivá odvětví a přijmout opatření, která by zmírnila pravděpodobné dopady takové katastrofy.
Sluneční erupce je známa tím, že může zasáhnout elektrické přenosy mnoha pozemských komunikačních zařízení, včetně počítačů, mobilních telefonů, pagerů a automobilů. Naposledy došlo k takovému problému před dvěma lety. V březnu roku 2015 Zemi v důsledku rozsáhlé solární bouře zasáhl nečekaně velký proud energetických částic. Ten zanechal dočasné následky na rozvodných sítích a satelitní navigaci.
Solární bouře dosáhla na pětibodové škále geomagnetických následků čtvrtý stupeň, což je kategorie vážné až kritické. Původně se očekával jen první stupeň. Země tak podle odborníků čelila největšímu elektromagnetickému záření od podzimu 2013. Bouři pátého stupně, považovanou za extrémní, stála Země v cestě před zhruba deseti lety. Tehdy ale nebylo lidstvo tolik závislé na elektřině, jako dnes.
Související
Obří sluneční skvrna vypustila masivní erupce. Dokáže se proti nim lidstvo bránit?
Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce
Slunce , Vědci , vesmir , Lidé
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
před 1 hodinou
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
před 2 hodinami
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 2 hodinami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 3 hodinami
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 4 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.
Zdroj: Libor Novák