Katastrofické scénáře, které jakýmkoliv způsobem nastiňují možné ohrožení planety Země, nejčastěji kalkulují se zemětřesením, pádem asteroidu, globálním oteplováním nebo jaderným výbuchem. O jednom z největších rizik, které může přijít každým dnem, se ale nemluví skoro vůbec. Sluneční erupce totiž málokdo považuje za skutečně nebezpečné, v případě jejich výskytu by se ale život na Zemi doslova zastavil.
Riziko, že se naše planeta srazí s některým z okolo prolétajících asteroidů, je nesmírně malé. Někdy jde o pravděpodobnost 1:45 000, jindy 1:250 000, převedeno na procenta se bavíme o tak malé pravděpodobnosti, že i scénář, že se zítra udusíte rohlíkem, je reálnější.
Přesto je právě pád meteoritu velmi oblíbeným scénářem katastrofických filmů. Aby ne, vše bouchá, hoří, a s vizuálními efekty se dá s podobnými snímky prorazit do světa. Rozhodně zní takový scénář lépe, než například sluneční erupce, která na planetě Zemi "pouze" vyřadí z provozu elektrické sítě. Tento scénář je ale mnohem, mnohem pravděpodobnější. Šance, že se tak stane v nejbližších letech, je totiž 12 procent.
Sluneční erupce nebo geomagnetická superbouře přitom může vážně ohrozit život na Zemi. Vědci elektromagnetický impuls popisují jako silný výtrysk elektromagnetické energie. Pokud je velmi silný, představuje prý pro Zemi vážnou hrozbu. I v minulosti zažilo lidstvo podobné slunečních superbouře, avšak ještě nikdy nebylo tolik závislé na elektrických technologiích.
Solární bouře je prakticky vzato erupce magneticky nabitého plazmatu ze Slunce do vesmíru. Objevují se relativně pravidelně a nebývají zpravidla nebezpečné. V menším množství totiž nijak neublíží, vedou však například k nádherným polárním zářím i v místech, kde je jinak nikdy neuvidíte. Jedna z největších dokumentovaných slunečních bouří přišla v roce 1859. A další v roce 2012 jen těsně minula naši planetu.
Obrovské množství této magnetické energie by ale podle vědců mělo vážné důsledky. A ačkoliv udávají "jen" 12% šanci, že v následujících letech podobná bouře zasáhne zemi, připravují se. Podle magazínu Week se například mění stárnoucí satelity či transformátory. Taková sluneční aktivita by totiž mohla narušit elektromagnetické pole Země a to by znamenalo odpojení satelitů, elektřiny, komunikačních služeb či internetu. Situace by podle podle vědců mohla trvat měsíce i roky. Práce na obnově infrastruktury by navíc mohly stát miliardy dolarů.
Co bychom mohli očekávat v praxi? Celosvětový výpadek elektřiny, havárie letadel, přerušení satelitní komunikace, vykolejené vlaky. To jsou podle dokumentu vydaného britským ministerstvem obchodu jen některé hrozby, kterým by musela čelit moderní společnost. Nejvýraznějším prvkem dokumentu je zpráva, že by země dostaly varovaní jen 12 hodin před tím, než by bouře zasáhla planetu.
Podle nejhoršího možného scénáře by vypuzení koronární hmoty tvořené plazmou od Slunce vyslalo rentgenové záření a vysokoenergetické částice přímo k zemi. Výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelné miliardě megatun TNT, může vyslat částice rychlostí pohybující se okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0.1% rychlosti světla) nebo i vyšší.
Aby byly jednotlivé státy na něco takového připravené předem, je podle britské zprávy nutné rychle zareagovat, ochránit napájecí a komunikační technologie a vyslat jasnou výstrahu a varování směrem k veřejnosti. Dokument také upozorňuje, že obecné povědomí o tomto riziku je velmi malé, proto je třeba podpořit potenciálně citlivá odvětví a přijmout opatření, která by zmírnila pravděpodobné dopady takové katastrofy.
Sluneční erupce je známa tím, že může zasáhnout elektrické přenosy mnoha pozemských komunikačních zařízení, včetně počítačů, mobilních telefonů, pagerů a automobilů. Naposledy došlo k takovému problému před dvěma lety. V březnu roku 2015 Zemi v důsledku rozsáhlé solární bouře zasáhl nečekaně velký proud energetických částic. Ten zanechal dočasné následky na rozvodných sítích a satelitní navigaci.
Solární bouře dosáhla na pětibodové škále geomagnetických následků čtvrtý stupeň, což je kategorie vážné až kritické. Původně se očekával jen první stupeň. Země tak podle odborníků čelila největšímu elektromagnetickému záření od podzimu 2013. Bouři pátého stupně, považovanou za extrémní, stála Země v cestě před zhruba deseti lety. Tehdy ale nebylo lidstvo tolik závislé na elektřině, jako dnes.
Související
Obří sluneční skvrna vypustila masivní erupce. Dokáže se proti nim lidstvo bránit?
Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
včera
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
včera
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
včera
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
včera
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
včera
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
včera
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
včera
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
včera
Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina
včera
Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny
včera
Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší
včera
Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal
včera
Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů
včera
Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže
včera
Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii
včera
Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit
včera
Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu
včera
Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy
včera
Předpověď počasí na víkend. Babí léto přinese oteplení
24. září 2026 21:58
Dálniční známky nebudou automaticky zdražovat. Poslanci to posvětili
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027.
Zdroj: Jan Hrabě