Strašák jménem AIDS: Proč jde o jednu z nejhorších nemocí vůbec a proč ji neumíme vyléčit?

Každý ví, že virus HIV, který způsobuje nemoc zvanou AIDS, se přenáší krví nebo pohlavním stykem a je prakticky neléčitelný. Přesto se nemocí, před kterou lékaři varují dnes a denně, ročně nakazí jen u nás desítky až stovky lidí. A naděje na jejich vyléčení jsou mizivé. Čím ale tato nemoc opravdu děsí a jak blízko jsme k nalezení léku, který by nás této choroby zbavil?

AIDS, česky známý jako Syndrom získaného selhání imunity, není ve skutečnosti jednou chorobou. Jde o soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV. Za poslední čtyři desítky let se jí nakazily desítky milionů lidí a jde o chorobu nevyléčitelnou a smrtelnou.

Celosvětově se počet infikovaných osob odhaduje na 40 milionů, přičemž tři čtvrtiny nakažených žijí v subsaharské Africe, kde je lékařská péče špatně dostupná. I tak ale dokáže pouze nemoc oddálit, nikoliv zcela zastavit.

Poté, co se dotyčná osoba nakazí virem HIV, projde stádiem, které připomíná chřipku nebo mononukleózu, a poté se dostává do latentní fáze, kdy ve většině případů nepociťují lidé žádné účinky viru. Ta trvá klidně i více než deset let, během kterých se viry v těle v tichosti množí.

Následně dojde k selhání imunitního systému a propuknutí AIDS. V tu chvíli už tělo není schopno bránit se proti útokům virů, bakterií a plísní a nemocná osoba trpí několika nemocemi najednou. Neexistuje naděje, že se zdravotní stav zlepší. Nakaženého člověka postihnou infekce, nádorová onemocnění, neurologické potíže, změna chování a posléze smrt.

Průběh nemoci AIDS je sám o sobě bolestivý a čeká na každého, kdo se virem HIV nakazí. Léčba zatím neexistuje, a i když se vědci po celém světě snaží nemoc odbourat, uspokojivých výsledků ve většině případů nedosahují. Až na pár výjimek.

Na světě zatím existuje pouze jeden jediný člověk, který se nakazil virem HIV a vyléčil se. Jmenuje se Timothy Ray Brown a bydlí v Berlíně. Nemocí se nakazil v roce 1995 a trpěl jí až do roku 2006 kdy zjistil, že se u něj vyvinula leukémie. Chemoterapie nezabrala, a tak doktorům nezbývalo nic jiného než dát Timotymu transplantaci kostní dřeně a vysadit jeho léky na AIDS.

Když lidé nakažení HIV přestanou brát své léky, nemoc se většinou do několika dní o hodně zhorší. Když však lékaři Timotymu odebrali krev, zjistili, že virus ustoupil a dál se nešíří. Od té doby je Timothy Brown pro odborníky celého světa záhadou.

Jak k jeho vyléčení došlo? Je možné, že chemoterapie Timotymu naprosto zničila celý imunitní systém a transplantace kostní dřeně mu poté nastartovala nový, ve kterém se virus již s nějakého důvodu nešířil. Sami vědci si dodnes nejsou jisti.

Vědci také učinili pokroky v oblasti nakažených dětí, které si s sebou nejčastěji přináší virus vrozeně, tedy formou přenosu z matky na plod. Devítileté dívce, která se narodila na jihu Afriky, lékaři diagnostikovali HIV krátce po jejím narození v roce 2007. Nyní však byla v remisi osm a půl roku. Přitom jí doktoři anti-HIV léky podávali jen v krátkém období jejího útlého dětství.

Jedná se teprve o třetí případ v posledních letech, který se týká dítěte. Dívčina z Afriky se připojuje k miminku z Mississippi a remisi francouzského dítěte, které už je bez léčby 12 let a je zdravé. Tyto případy dávají lidem naději, že brzké zahájení léčby by mohlo vést k celkovému vyléčení dětí postižených HIV.

Neznamená to ale, že je vyléčená. V dívčině krvi jsou zásobníky viru v drobných částech imunitních buněk – jedná se o takzvaně latentní HIV. Je to jediný zbývající důkaz o tom, že dívčina infekcí trpěla. Kromě těchto latentních zásob děvče žádné problémy neměla.

Přesto zatím lék, který by nemoc zastavil, chybí. Na celém světě je ve vývoji 40 látek na léčbu HIV nebo AIDS a ve fázi klinického testování je 13 přípravků a jejich kombinací, najít ale skutečně účinnou vakcínu se díky složitosti viru zatím nepovedlo. Některé vědecké týmy jsou ale velmi blízko.

Vědci Abraham Loyter a Asaf Friedler vytvořili peptid, který podporuje množení viru HIV při vstupu do buňky bílých krvinek. Namísto několika málo kopií DNA viru HIV se jich do infikované buňky dostane mnohem větší množství, čímž se buňka rozpadne. Virus se tak následně nedokáže množit.

Odborníci experimentální lék aplikovali do zkumavek obsahujících krev pacientů trpících na onemocnění AIDS. Výsledky testů ukázaly, že lék nazvaný Gammora zničí virus HIV v 97 procentech případů během osmi dnů.

Podle jednoho z tvůrců léku je vyloučeno, aby se virus do těla nakeženého po zničení někdy vrátil. "Všechny buňky s virem HIV budou během léčby zničeny," tvrdí podle serveru Times of Izrael Loyter.

Vědci dosud uměli postup viru v těle zpomalit, pacienta ale vyléčit nedokázali. Povedlo se to pouze v jednom případě. Timothy Ray Brown z Berlína se nemocí nakazil v roce 1995 a trpěl jí až do roku 2006, kdy zjistil, že se u něj vyvinula leukémie. Chemoterapie nezabrala, a tak doktorům nezbývalo nic jiného než dát Timotymu transplantaci kostní dřeně a vysadit jeho léky na AIDS.

Lék se pokusila objevit i skupina lékařů z pěti britských univerzit, která předběžně oznámila, že testy nové léčby na prvních 50 pacientech vypadají velmi slibně. U jednoho muže po léčbě totiž nenašli žádné známky viru v těle, a mohl by se tak stát prvním, resp. druhým pacientem na světě, který byl vyléčen z tého nemoci.

Léčba zahrnuje tři kroky, přičemž v první fázi nasadí lékaři antiretrovirální léky, aby zabránili nakaženým buňkám v těle dalšímu množení. Druhá fáze spočívá v posílení imunitního systému. Tělo jako takové by poté tělo být schopno proti nakaženým buňkám bojovat a samo je ničit. Ve třetí fázi je pacientovi podán lék známý jako vorinostat, který aktivuje spící buňky a napomáhá zničení viru HIV v těle.

Vědci předpokládají, že nová metoda dokáže odstranit všechny stopy viru z těla, včetně spících buněk, tedy nakažených, ale zatím neaktivních. Právě díky nim ale lékaři nyní nedokáží přesně určit, zda lék zabral či nikoliv. To se ukáže až za několik let podle toho, jestli se spící buňky aktivují a zda budou nakažené.

"Bylo by skvělé, kdyby ten lék fungoval," uvedl 44letý pacient, u něhož léčba podle dosadavních zjištění zabrala, pro The Sunday Times. "Můj poslední krevní test byl před pár týdny a v mém těle neexistuje žádný zjistitelný vir. Nicméně musíme čekat, než si budeme moci být stoprocentně jistí," dodal. Mohl by se tak stát druhým vyléčeným pacientem na světě a hlavně přinést naději dalším nakaženým lidem.

Jeden z největších problémů spojených s šířením viru HIV je také jeho snadná přenositelnost skrze nechráněný pohlavní styk. Vědci v americkém vědeckém časopisu JAMA ale nedávno zveřejnili studii, podle které by mohla kombinace léků toto riziko značně snížit téměř na nulu.

Alison Rodgerová z Univerzity College London uvádí, že antiretrovirální terapie u pacienta, který je HIV pozitivní, snížila riziko přenosu viru na partnera či partnerku téměř na nulu. "To riziko je extrémně malé – pravděpodobně zanedbatelné," uvedla.

Zatím se toto tvrzení vztahuje pouze na heterosexuální skupiny, pro potvrzení jeho platnosti i pro homosexuální skupiny podle Rodgerové potřebují další data.

Antiretrovirální terapie snižuje množství viru v krvi pacienta. Ačkoliv si vědci byli vědomi faktu, že lidé, kteří terapii podstupují, mají menší riziko přenosu viru na ostatní, jedná se o první studii, která toto potvrzuje u sexuálního styku bez použití kondomu.

Související

virus HIV

Česko zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS

V Česku letos do konce října přibylo mezi rezidenty, tedy cizinci s dlouhodobým pobytem, a občany ČR 249 nových případů infekce HIV. Česká republika tak zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS, uvedl dnes v tiskové zprávě ke Světovému dni boje proti AIDS Státní zdravotní ústav (SZÚ). Dlouhodobě narůstá podíl rezidentů, letos poprvé je jich víc než polovina.

Více souvisejících

aids hiv lékaři nemoci

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 2 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 5 hodinami

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

Zdravotníci v Olomouci čelili zraněnému opilci, hrozil jim smrtí. Co se děje v posledních letech, nemá obdoby, popsal primář urgentu

Agresivita pacientů na urgentních příjmech nemocnic, včetně Fakultní nemocnice Olomouc, rok od roku narůstá. Zdravotníci čelí vyhrožování i fyzickým útokům a musí často zvažovat, zda je práce na urgentním příjmu ještě únosná. Situace se podle pracovníků z FNOL v poslední době dramaticky zhoršuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy