Kam nejvíc bolí včelí štípanec? Muž to dobrovolně zjistil na vlastní kůži

Etymolog Justin Schmidt vytvořil „Schmidtovu stupnici bolesti hmyzího štípnutí“ (Schmidt Pain Scale for Stinging Insects), čímž lidem dodal možnost porovnání bolesti štípnutí bodavého hmyzu. Ta může být podobná jako típnutí cigarety na jazyk nebo upuštění fénu do vany.

Schmidt však ve své knize Sting of the Wild v roce 2016 uvádí, že jeho čtyřbodová škála není dostatečná, protože štípnutí bolí různě v různých částech těla. Jako příklad uvádí, že včelí bodnutí řadí jako číslo dvě, nepříjemné, ale jde vydržet. Na vrchní části ruky je to však 1,5, menší. Na jazyku stoupne na 3,5.

To v něm vyvolalo otázku: Kde štípance bolí nejvíc? A na scénu se dostává Michael Smith. Po té, co ho včela píchla do varlat, Smith vymyslel až masochistický plán. Vše ve jménu vědy? Rozhodl se totiž, že se nechá od včel popíchat na 25 částech těla. Na rozdíl od Schmidta, který při výzkumu žihadla dostal spíše omylem, Smith je vyhledával.

Smith se nechal do každé části píchnout třikrát a počkal 60 sekund, než žihadlo odstranil, aby se mu do těla dostala plnou dávku jedu. Podle serveru IFL Science každý den zkoušel tři experimentální žihadla a dvě kalibrační na předloktí, aby je měl s čím porovnat.

Protože každou část těla nechal píchnout třikrát, vždy si zjistil průměr. Nejcitlivější byly podle Smithe nosní dírky a vrchní ret. Dokonce více než mužské sexuální orgány (o těch ženských zatím data nejsou). Jazyk nezkoušel. A nezkoušel ani oko, protože se jeho poradci báli, aby se neoslepil.

Jeho výsledky jsou na stupnici od 1 do 10. 1-3 znamenají nízkou bolest, 4-6 střední a od 7 je bolest vysoká.

Výsledky se samozřejmě nedají uplatňovat na všechny. I tak ovšem Smithův výzkum vzal oddanost vědě na zcela novou úroveň.