Ještě donedávna platilo, že na naší planetě žije šest miliard lidí. Toto číslo už dávno není aktuální a počet obyvatel Země se neustále zvyšuje. Stagnuje naopak počet států, který je několik let prakticky neměnný, i když místy sporný. Nalézt můžeme ale i řadu zajímavějších čísel.
Otázkou kolik je na Zemi čeho se zabývá řada analytiků, odborných webů nebo kalkulaček. Ze studií vědců vychází například projekt World of Meters, který se snaží shromažďovat aktuální čísla a statistiky i o takových počtech, nad kterými nás nikdy nenapadlo přemýšlet.
Jedním ze základních čísel je počet států, a hned tady lze narazit na problém. Existují například státy ve státech, státy, které nemají svrchovanost nebo státy, na něž panuje rozdělený názor a OSN je neuznává.
V základu máme 190 států, které podle OSN nejsou zpochybněny, a dalších 19, u nichž není oficiálně uznáno, že o samostatné státy opravdu jde. OSN uznává svrchovanost 206 států, některé analýzy ale uvádí, že je na Zemi států "jen" 195. Přesné číslo tedy záleží na tom, jak kdo z nás který stát uznává.
Pokud se budeme držet posledního zmíněného počtu, pak 54 zemí leží v Africe, 48 v Asii, 44 v Evropě, 33 v Latinské Americe a Karibiku, dalších 14 v Oceánii a 2 v Severní Americe. Co do lidnatosti je největším státem Čína, kterou obývá 1,3 miliard lidí. V těsném závěsu s jen o pár stovek tisíc menším počtem je Indie. Třetí jsou spojené státy, které mají o miliardu obyvatel méně než výše zmíněné země. Následuje Indonésie, Brazílie, Pákistán, Nigérie, Bangladéš, Rusko a první desítku uzavírá Mexiko.
Nejmenší počet lidí má Holy See of Rome spadající pod vatikánskou samosprávu, konkrétně více než 800 obyvatel. Druhým nejmenším státem je Tuvalu s necelými deseti tisíci obyvateli, poté Nauru, Palau, San Marino a Monaco.
Je nás stále víc a víc
U populace ještě chvíli zůstaneme. Celkový počet lidí žijících na Zemi totiž už dávno přesáhl šest miliard. V současné době žije na planetě více než 7,5 miliardy lidí a tento počet se každým dem zvyšuje. Jen dnes (čtvrtek dopoledne) se totiž narodilo přes 140 000 lidí, zatímco jich zemřelo pouze 60 tisíc. Podíváme-li se na statistiky za letošní rok, tak na 80 milionů narozených dětí připadá méně než 35 milionů úmrtí.
Neméně zajímavé jsou i výrobní statistiky. Zatímco letos sjelo na silnice přes 45 milionů nových aut, u kol je toto číslo dvojnásobné. Naopak počítačů bylo vyrobeno dokonce třikrát více, konkrétně více než 110 milionů.
Mnohem menší číslo mapuje počet vydaných knih. Letos jde zatím o zhruba 1,5 milionu. Lidé se zkrátka více věnují moderním technologiím, o čemž svědčí to, že jen dnes se už k internetu připojily více než 3 miliardy lidí. A za počítačové hry už stihli za těch pár hodin utratit 80 milionů dolarů, poslat necelých 90 miliard e-mailů a napsat 246 milionů příspěvků na twitteru.
Umíráme na rakovinu i malárii
Jiná čísla jsou méně úsměvná. Ze statistik vyplývá, že více než 1,5 miliard lidí na Zemi trpí nadváhou a jen dnes zemřelo na nedostatek jídla přes 11 tisíc lidí. Více než půl miliard lidí nemá přístup k čisté vodě a půl milionu lidí letos umřelo na nemoci způsobené vodou špinavou či kontaminovanou, například na choleru.
Letos také zemřelo 4,5 milionu dětí mladších pěti let, necelý milion lidí na HIV/AIDS, pět milionů lidí zabila rakovina a dalších půl milionu malárie, jedna z nejhorších nemocí vůbec. Milion a půl mrtvých má na svědomí alkohol a dvojnásobný počet lidí zemřel na nemoci spojené s kouřením. 700 tisíc lidí spáchalo sebevraždu a o sto tisíc více zemřelo při dopravních nehodách.
Poslední čísla jsou už pro silnější žaludky. Jen letos zemřelo při porodu na 200 tisíc matek a proběhlo zhruba 25 milionů potratů. Lidé dnes také stihli vykouřit neuvěřitelných 6 miliard cigaret a jen v letošním roce se v drogovém byznysu protočilo astronomických 234 miliard dolarů.
5. června 2026 10:57
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Země , Lidé , úmrtí , statistika , nemoci
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
před 52 minutami
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
před 1 hodinou
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
před 2 hodinami
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
před 3 hodinami
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
před 4 hodinami
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
před 5 hodinami
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
před 7 hodinami
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
před 9 hodinami
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.
Zdroj: Libor Novák