Ještě donedávna platilo, že na naší planetě žije šest miliard lidí. Toto číslo už dávno není aktuální a počet obyvatel Země se neustále zvyšuje. Stagnuje naopak počet států, který je několik let prakticky neměnný, i když místy sporný. Nalézt můžeme ale i řadu zajímavějších čísel.
Otázkou kolik je na Zemi čeho se zabývá řada analytiků, odborných webů nebo kalkulaček. Ze studií vědců vychází například projekt World of Meters, který se snaží shromažďovat aktuální čísla a statistiky i o takových počtech, nad kterými nás nikdy nenapadlo přemýšlet.
Jedním ze základních čísel je počet států, a hned tady lze narazit na problém. Existují například státy ve státech, státy, které nemají svrchovanost nebo státy, na něž panuje rozdělený názor a OSN je neuznává.
V základu máme 190 států, které podle OSN nejsou zpochybněny, a dalších 19, u nichž není oficiálně uznáno, že o samostatné státy opravdu jde. OSN uznává svrchovanost 206 států, některé analýzy ale uvádí, že je na Zemi států "jen" 195. Přesné číslo tedy záleží na tom, jak kdo z nás který stát uznává.
Pokud se budeme držet posledního zmíněného počtu, pak 54 zemí leží v Africe, 48 v Asii, 44 v Evropě, 33 v Latinské Americe a Karibiku, dalších 14 v Oceánii a 2 v Severní Americe. Co do lidnatosti je největším státem Čína, kterou obývá 1,3 miliard lidí. V těsném závěsu s jen o pár stovek tisíc menším počtem je Indie. Třetí jsou spojené státy, které mají o miliardu obyvatel méně než výše zmíněné země. Následuje Indonésie, Brazílie, Pákistán, Nigérie, Bangladéš, Rusko a první desítku uzavírá Mexiko.
Nejmenší počet lidí má Holy See of Rome spadající pod vatikánskou samosprávu, konkrétně více než 800 obyvatel. Druhým nejmenším státem je Tuvalu s necelými deseti tisíci obyvateli, poté Nauru, Palau, San Marino a Monaco.
Je nás stále víc a víc
U populace ještě chvíli zůstaneme. Celkový počet lidí žijících na Zemi totiž už dávno přesáhl šest miliard. V současné době žije na planetě více než 7,5 miliardy lidí a tento počet se každým dem zvyšuje. Jen dnes (čtvrtek dopoledne) se totiž narodilo přes 140 000 lidí, zatímco jich zemřelo pouze 60 tisíc. Podíváme-li se na statistiky za letošní rok, tak na 80 milionů narozených dětí připadá méně než 35 milionů úmrtí.
Neméně zajímavé jsou i výrobní statistiky. Zatímco letos sjelo na silnice přes 45 milionů nových aut, u kol je toto číslo dvojnásobné. Naopak počítačů bylo vyrobeno dokonce třikrát více, konkrétně více než 110 milionů.
Mnohem menší číslo mapuje počet vydaných knih. Letos jde zatím o zhruba 1,5 milionu. Lidé se zkrátka více věnují moderním technologiím, o čemž svědčí to, že jen dnes se už k internetu připojily více než 3 miliardy lidí. A za počítačové hry už stihli za těch pár hodin utratit 80 milionů dolarů, poslat necelých 90 miliard e-mailů a napsat 246 milionů příspěvků na twitteru.
Umíráme na rakovinu i malárii
Jiná čísla jsou méně úsměvná. Ze statistik vyplývá, že více než 1,5 miliard lidí na Zemi trpí nadváhou a jen dnes zemřelo na nedostatek jídla přes 11 tisíc lidí. Více než půl miliard lidí nemá přístup k čisté vodě a půl milionu lidí letos umřelo na nemoci způsobené vodou špinavou či kontaminovanou, například na choleru.
Letos také zemřelo 4,5 milionu dětí mladších pěti let, necelý milion lidí na HIV/AIDS, pět milionů lidí zabila rakovina a dalších půl milionu malárie, jedna z nejhorších nemocí vůbec. Milion a půl mrtvých má na svědomí alkohol a dvojnásobný počet lidí zemřel na nemoci spojené s kouřením. 700 tisíc lidí spáchalo sebevraždu a o sto tisíc více zemřelo při dopravních nehodách.
Poslední čísla jsou už pro silnější žaludky. Jen letos zemřelo při porodu na 200 tisíc matek a proběhlo zhruba 25 milionů potratů. Lidé dnes také stihli vykouřit neuvěřitelných 6 miliard cigaret a jen v letošním roce se v drogovém byznysu protočilo astronomických 234 miliard dolarů.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Země , Lidé , úmrtí , statistika , nemoci
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák