Lidí stále přibývá a planeta nás všechny neuživí. Nahradí hovězí maso cvrčci?

Právě teď pochází většina našich proteinů z masných živočichů, z nichž většina je chována v továrních farmách. Zvířata a dobytek jsou neefektivním zdrojem bílkovin a jejich masové chovy přispívají ke změně klimatu, vysvětluje server Sensbar. Rostliny vyžadují méně energie, vody a půdy, ale je tu jeden háček - produkují bílkoviny, které jsou nutričně horší než maso. A také nejíme celé plodiny, ale jen jejich části. 

Pěstování rostlin produkuje obrovské množství organického odpadu, který by shnil, kdyby nebylo zvířat. Zvířata, především hmyz, mohou z takového odpadu prospívat, což omezuje jejich příspěvek k celkové stopě, kterou zanechávají na naší planetě.

U hmyzích bílkovin neexistují takové problémy jako u těch rostlinných. Jsou stejně kvalitní jako živočišné bílkoviny a navíc jsou udržitelnější. "Pokud srovnáme bílkoviny z hovězího a bílkoviny u cvrčka, je tento rozdíl téměř šokující. K produkci stejného množství bílkovin jako skotu cvrčci potřebují 12krát méně krmiva, 15krát méně půdy, 2000krát méně vody a produkují 100krát méně skleníkových plynů. Cvrčci bavíc mohou být krmeni potravinovým odpadem, jako jsou banánové listy nebo rýžové otruby, které by jinak byly vyhozeny," uvádí server.

Na trhu už se tak objevily například proteinové a energetické tyčinky z cvrččí mouky. Výrobci uvádějí, že hmyz obsahuje významné množství zdravých tuků, navíc je také bohatý na vápník, zinek a heme železo. Existuje prý mnohem nižší riziko, že by hmyz prodělal onemocnění. Právě nemoci zvířat a s tím spojené nadužívání antibiotik bývá zmiňováno jako velký problém. Pěstování hmyzu nevyžaduje žádné použití antibiotik, což mimo jiné snižuje riziko vzniku super bakterií, uvádějí zastánci „hmyzích jídel“.