Už několikrát varoval lidstvo fyzik Stephen Hawking lidstvo, že bude brzy vyhubeno, a to rukou velmi vyspělé umělé inteligence, kterou už lidé nebudou moct ovládat. To ale není jediná potencionální hrozba, která nám hrozí. Server The Telegraph sestavil žebříček šesti nejpravděpodobnějších.
1. Náraz planetky (asteroidu) do Země
Naše sluneční soustava je plná různých těles, od těch menších, až po planetky s průměrem několika stovek kilometrů. Čas od času zasáhnou i naši Zemi. Jedno z takových těles před 65 milióny let vyhubilo dinosaury. V roce 1908 spadlo kosmické těleso, známé jako tunguzský meteorit do odlehlé oblasti Sibiře, následná exploze vyvrátila přibližně 60 milionů stromů a byla slyšet do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů.
V následujících letech je velmi nepravděpodobné, že Zemi zasáhne velký meteorit. Nicméně jednoho dne se to stane, a to by mohl být konec naší civilizace a možná i našeho druhu.
2. Vyspělá umělá inteligence
Světoznámý fyzik Stephen Hawking se zatím neobává armády terminátorů, ale spíše technologické singularity (zlomový bod technologického výzkumu pozn. redakce), která by podle některých měla proběhnout v následujících desetiletích. Teprve poté by se umělá inteligence mohla zvyšovat takovým tempem, aby nás jednou mohla ohrozit.
Prozatím se neví, jestli je vůbec něco takového možné, výpočetní výkon se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Zatím se ale nepodařilo přijít na to, jestli stroje dokáží dělat cokoliv „pomocí své vůle". Skeptici navíc poukazují, že nejchytřejší počítače současnosti nejsou chytřejší, než švábi.
3. Geneticky upravená choroba
Možná nejděsivější hrozba ze všech. Důvodem, proč se Ebola nestala a ani nestane celosvětovou epidemií je, že se těžko přenáší, své oběti oslabí a rychle zabije. Jen mírně upravená verze, která by se přenášela vzduchem a příznaky by projevovala až po pár týdnech, by zabila stovky milionů lidí. I „obyčejné" infekční onemocnění, jako je ptačí chřipka má schopnost vyhladit většinu populace.
Geneticky upravený vir se pravděpodobně někdy někdo pokusí vypustit ven. Není známo, jestli teroristické skupiny mají potřebné znalosti a vybavení, ale jak tvrdí různí konspirátoři, nemusí jít pouze o teroristy.
4. Jaderná válka
Nejpravděpodobnější scénář vyhynutí lidstva je stále hrozba jménem jaderná válka. Na celém světě najdeme více než patnáct tisíc jaderných hlavic, i přes několik mezinárodních smluv, omezující jejich počet. Dokonce jedna malá jaderná válka způsobí rozsáhlou devastaci, který bude mít vliv na celou Zemi.
Pravděpodobnost jaderné války je vzhledem k ostatním hrozbám vysoká. Je ale velmi malá šance, že by zničila celý náš druh, a to i globální válka mezi NATO a Ruskem nebo mezi USA a KLDR. Nicméně by zabila miliardy lidí a zničila by svět tak, jak ho známe.
5. Vytvoření černé díry v urychlovači částic
Ještě před spuštěním velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNU ve Švýcarsku, se velmi živě diskutovalo o jeho bezpečnosti. Několik lidí v čele s německým vědcem Otto Rosslerem tvrdilo, že LHC může teoreticky vytvořit malou černou díru, která následně pohltí celou Zemi. Tato teorie je nyní absurdní, nicméně jednoho dne, kdy budou mnohem výkonnější urychlovače částic, by se černá díra mohla vytvořit.
Pravděpodobnost je opravdu velmi nízká. Pokud by ale se ale opravdu vytvořila černá díra, která by pohlcovala okolí, tak by to byl pravděpodobně konec planety Země.
6. Klimatická katastrofa
Téměř žádný vědec už nyní nepochybuje, že emise uhlíku ovlivňuje klima naší planety. Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu naznačuje, že v budoucnosti budeme čelit vyšším teplotám, průměrně o tři až čtyři stupně. To nebude doslova konec světa, ale lidstvo bude potřebovat všechny zdroje, aby se s tím vyrovnalo.
Změny klimatu začnou pravděpodobně v době, kdy se počítá s tím, že lidská populace bude na vrcholu. Miliony lidí přijdou o své domovy, kvůli růstu hladiny moří a měnící se počasí může narušit zemědělství. Každopádně tuto katastrofu můžeme ještě pořád odvrátit.
Související
Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
katastrofy , Vědci , CERN , jaderné zbraně -
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno 29. června 2026 19:15
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák