Vytvoříme ničivou černou díru? Šest nejpravděpodobnějších scénářů, které nás mohou ohrozit

Už několikrát varoval lidstvo fyzik Stephen Hawking lidstvo, že bude brzy vyhubeno, a to rukou velmi vyspělé umělé inteligence, kterou už lidé nebudou moct ovládat. To ale není jediná potencionální hrozba, která nám hrozí. Server The Telegraph sestavil žebříček šesti nejpravděpodobnějších.

1. Náraz planetky (asteroidu) do Země

Naše sluneční soustava je plná různých těles, od těch menších, až po planetky s průměrem několika stovek kilometrů. Čas od času zasáhnou i naši Zemi. Jedno z takových těles před 65 milióny let vyhubilo dinosaury. V roce 1908 spadlo kosmické těleso, známé jako tunguzský meteorit do odlehlé oblasti Sibiře, následná exploze vyvrátila přibližně 60 milionů stromů a byla slyšet do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů.

V následujících letech je velmi nepravděpodobné, že Zemi zasáhne velký meteorit. Nicméně jednoho dne se to stane, a to by mohl být konec naší civilizace a možná i našeho druhu.

2. Vyspělá umělá inteligence

Světoznámý fyzik Stephen Hawking se zatím neobává armády terminátorů, ale spíše technologické singularity (zlomový bod technologického výzkumu pozn. redakce), která by podle některých měla proběhnout v následujících desetiletích. Teprve poté by se umělá inteligence mohla zvyšovat takovým tempem, aby nás jednou mohla ohrozit.

Prozatím se neví, jestli je vůbec něco takového možné, výpočetní výkon se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Zatím se ale nepodařilo přijít na to, jestli stroje dokáží dělat cokoliv „pomocí své vůle". Skeptici navíc poukazují, že nejchytřejší počítače současnosti nejsou chytřejší, než švábi.

3. Geneticky upravená choroba

Možná nejděsivější hrozba ze všech. Důvodem, proč se Ebola nestala a ani nestane celosvětovou epidemií je, že se těžko přenáší, své oběti oslabí a rychle zabije. Jen mírně upravená verze, která by se přenášela vzduchem a příznaky by projevovala až po pár týdnech, by zabila stovky milionů lidí. I „obyčejné" infekční onemocnění, jako je ptačí chřipka má schopnost vyhladit většinu populace.

Geneticky upravený vir se pravděpodobně někdy někdo pokusí vypustit ven. Není známo, jestli teroristické skupiny mají potřebné znalosti a vybavení, ale jak tvrdí různí konspirátoři, nemusí jít pouze o teroristy.

4. Jaderná válka

Nejpravděpodobnější scénář vyhynutí lidstva je stále hrozba jménem jaderná válka. Na celém světě najdeme více než patnáct tisíc jaderných hlavic, i přes několik mezinárodních smluv, omezující jejich počet. Dokonce jedna malá jaderná válka způsobí rozsáhlou devastaci, který bude mít vliv na celou Zemi.

Pravděpodobnost jaderné války je vzhledem k ostatním hrozbám vysoká. Je ale velmi malá šance, že by zničila celý náš druh, a to i globální válka mezi NATO a Ruskem nebo mezi USA a KLDR. Nicméně by zabila miliardy lidí a zničila by svět tak, jak ho známe.

5. Vytvoření černé díry v urychlovači částic

Ještě před spuštěním velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNU ve Švýcarsku, se velmi živě diskutovalo o jeho bezpečnosti. Několik lidí v čele s německým vědcem Otto Rosslerem tvrdilo, že LHC může teoreticky vytvořit malou černou díru, která následně pohltí celou Zemi. Tato teorie je nyní absurdní, nicméně jednoho dne, kdy budou mnohem výkonnější urychlovače částic, by se černá díra mohla vytvořit.

Pravděpodobnost je opravdu velmi nízká. Pokud by ale se ale opravdu vytvořila černá díra, která by pohlcovala okolí, tak by to byl pravděpodobně konec planety Země.

6. Klimatická katastrofa

Téměř žádný vědec už nyní nepochybuje, že emise uhlíku ovlivňuje klima naší planety. Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu naznačuje, že v budoucnosti budeme čelit vyšším teplotám, průměrně o tři až čtyři stupně. To nebude doslova konec světa, ale lidstvo bude potřebovat všechny zdroje, aby se s tím vyrovnalo.

Změny klimatu začnou pravděpodobně v době, kdy se počítá s tím, že lidská populace bude na vrcholu. Miliony lidí přijdou o své domovy, kvůli růstu hladiny moří a měnící se počasí může narušit zemědělství. Každopádně tuto katastrofu můžeme ještě pořád odvrátit.

Související

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Více souvisejících

katastrofy Vědci CERN jaderné zbraně -

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy