Už několikrát varoval lidstvo fyzik Stephen Hawking lidstvo, že bude brzy vyhubeno, a to rukou velmi vyspělé umělé inteligence, kterou už lidé nebudou moct ovládat. To ale není jediná potencionální hrozba, která nám hrozí. Server The Telegraph sestavil žebříček šesti nejpravděpodobnějších.
1. Náraz planetky (asteroidu) do Země
Naše sluneční soustava je plná různých těles, od těch menších, až po planetky s průměrem několika stovek kilometrů. Čas od času zasáhnou i naši Zemi. Jedno z takových těles před 65 milióny let vyhubilo dinosaury. V roce 1908 spadlo kosmické těleso, známé jako tunguzský meteorit do odlehlé oblasti Sibiře, následná exploze vyvrátila přibližně 60 milionů stromů a byla slyšet do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů.
V následujících letech je velmi nepravděpodobné, že Zemi zasáhne velký meteorit. Nicméně jednoho dne se to stane, a to by mohl být konec naší civilizace a možná i našeho druhu.
2. Vyspělá umělá inteligence
Světoznámý fyzik Stephen Hawking se zatím neobává armády terminátorů, ale spíše technologické singularity (zlomový bod technologického výzkumu pozn. redakce), která by podle některých měla proběhnout v následujících desetiletích. Teprve poté by se umělá inteligence mohla zvyšovat takovým tempem, aby nás jednou mohla ohrozit.
Prozatím se neví, jestli je vůbec něco takového možné, výpočetní výkon se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Zatím se ale nepodařilo přijít na to, jestli stroje dokáží dělat cokoliv „pomocí své vůle". Skeptici navíc poukazují, že nejchytřejší počítače současnosti nejsou chytřejší, než švábi.
3. Geneticky upravená choroba
Možná nejděsivější hrozba ze všech. Důvodem, proč se Ebola nestala a ani nestane celosvětovou epidemií je, že se těžko přenáší, své oběti oslabí a rychle zabije. Jen mírně upravená verze, která by se přenášela vzduchem a příznaky by projevovala až po pár týdnech, by zabila stovky milionů lidí. I „obyčejné" infekční onemocnění, jako je ptačí chřipka má schopnost vyhladit většinu populace.
Geneticky upravený vir se pravděpodobně někdy někdo pokusí vypustit ven. Není známo, jestli teroristické skupiny mají potřebné znalosti a vybavení, ale jak tvrdí různí konspirátoři, nemusí jít pouze o teroristy.
4. Jaderná válka
Nejpravděpodobnější scénář vyhynutí lidstva je stále hrozba jménem jaderná válka. Na celém světě najdeme více než patnáct tisíc jaderných hlavic, i přes několik mezinárodních smluv, omezující jejich počet. Dokonce jedna malá jaderná válka způsobí rozsáhlou devastaci, který bude mít vliv na celou Zemi.
Pravděpodobnost jaderné války je vzhledem k ostatním hrozbám vysoká. Je ale velmi malá šance, že by zničila celý náš druh, a to i globální válka mezi NATO a Ruskem nebo mezi USA a KLDR. Nicméně by zabila miliardy lidí a zničila by svět tak, jak ho známe.
5. Vytvoření černé díry v urychlovači částic
Ještě před spuštěním velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNU ve Švýcarsku, se velmi živě diskutovalo o jeho bezpečnosti. Několik lidí v čele s německým vědcem Otto Rosslerem tvrdilo, že LHC může teoreticky vytvořit malou černou díru, která následně pohltí celou Zemi. Tato teorie je nyní absurdní, nicméně jednoho dne, kdy budou mnohem výkonnější urychlovače částic, by se černá díra mohla vytvořit.
Pravděpodobnost je opravdu velmi nízká. Pokud by ale se ale opravdu vytvořila černá díra, která by pohlcovala okolí, tak by to byl pravděpodobně konec planety Země.
6. Klimatická katastrofa
Téměř žádný vědec už nyní nepochybuje, že emise uhlíku ovlivňuje klima naší planety. Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu naznačuje, že v budoucnosti budeme čelit vyšším teplotám, průměrně o tři až čtyři stupně. To nebude doslova konec světa, ale lidstvo bude potřebovat všechny zdroje, aby se s tím vyrovnalo.
Změny klimatu začnou pravděpodobně v době, kdy se počítá s tím, že lidská populace bude na vrcholu. Miliony lidí přijdou o své domovy, kvůli růstu hladiny moří a měnící se počasí může narušit zemědělství. Každopádně tuto katastrofu můžeme ještě pořád odvrátit.
Související
Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
katastrofy , Vědci , CERN , jaderné zbraně -
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.
Zdroj: Libor Novák