Dvouhlavé myši, psi nebo opice? Vědcům se daří vytvářet mutanty, pro společnost jsou tabu

Experimenty s přišíváním hlav se provádějí na zvířatech už od počátku 20. století, pokaždé však skončily spíše fiaskem. Naprostá většina pokusů neuspěla se znovu zapojením míchy a savci umírali během několika hodin nebo dnů, pokud byli napojeni na život podpůrné přístroje.

Canavero se do Číny uchýlil poté, co ohlásil, že chce do konce roku 2017 provést první transplantaci lidské hlavy. Na západě se ovšem zvedla vlna odporu a mnozí ho kritizovali za zrůdnost a nemorálnost.

Nové operace a experimentální medicínu vždy doprovázela kontroverze. Jako první se transplantacemi zabýval francouzský chirurg Alexis Carell, který svůj výzkum věnoval spojení krevních cév během operací. Za svou práci získal i Nobelovu cenu. V roce 1908 ale spolupracoval na pokusu, kdy se snažili amputovanou hlavu jednoho psa přišít k tělu druhého. Hlava sice vykazovala jisté reflexi, ale pár hodin na to zvíře uhynulo.

V 50. letech se pokoušel sovětský lékař Vladimir Petrovič Děmichov o transplantaci celé horní poloviny těla psa. Pokus provedl na dvou zvířatech, jeden z nich dokonce přežil 29 dní. Šlo o přišití poloviny těla i s končetinami a hlavou a operace se zaměřila hlavně na úspěšné obnovení krevního oběhu, spíš než na napojení nervů.

Všechny experimenty však skončili smrtí kvůli tomu, že hlavní tělo odmítlo transplantát. Teprve s vynálezem imunosupresiv tyto hrůzné pokusy přispěly k úspěšnému dárcovství orgánů u lidí.

Do historie se jako řezník zapsal i doktor Robert J. White, který taktéž experimentoval na psech. Ten se pokusil o náhradu celého mozku, ale bezúspěšně. Tyto pokusy pak na dlouho přestaly právě kvůli morální kontroverzi.

V roce 2012 oznámil čínský chirurg  Xiaoping Ren, který se později spojil právě s Canaverem a společně provedli nedávné experimenty, že se mu úspěšně podařilo transplantovat hlavy myší. Do dnešního dne prý stejným způsobem operoval už přes 1000 myší.

Během posledního pokusu se lékaři soustředili hlavně na to, jak omezit ztrátě krve, aby to nenávratně nepoškodilo mozek. Dosáhli toho tím, že amputovanou hlavu napojili na krevní oběh třetí myši, aby zajistili průtok krve, zatímco se budou připravovat k další fázi.

Všechny experimenty mají směřovat k absolutnímu cíli - transplantaci lidské hlavy, která se měla uskutečnit na konci letošního roku. Prvním dárcem hlavy se měl stát jednatřicetiletý Valery Spiridonov z Ruska, který trpí svalovou atrofií a je odkázán na vozík. Pacient si je vědom všech rizik spojených s nebezpečnou operací, nicméně novinářům řekl, že chce udělat vše pro to, aby měl lepší vyhlídky na život.

Spiridonov ovšem v červenci oznámil, že z experimentu odstupuje. Okomentoval to tím, že vzdal naděje na vyléčení a není si jist, zda tudy vede ta správná cesta. Canavero se ale nevzdává a pořád trvá na tom, že do konce roku se operace uskuteční. Údajně našel v Číně nového dárce, který zůstává zatím v anonymitě.

Technicky vzato se nejedná o transplantaci hlavy, ale spíše těla. Lidské tělo s mrtvým mozkem by po operaci bylo zcela ovládáno majitelem hlavy. Mnoho odborníků se domnívá, že se jedná pouze o teorii a že v praxi se experiment nepovede. Canavera pak označují za blázna, který touží jen po pozornosti médií.