Po Velkém třesku vznikl vesmír. Ale co bylo před ním?

Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?

Abychom uvedli věci na pravou rovinu, pravděpodobně nikdy nebudeme s jistotou vědět, co se odehrálo před miliardami let. Ale můžeme o tom divoce a teoreticky diskutovat. O to se pokusil i Sean Carrol z Kalifornského technologického institutu, který svou řeč přednesl na letošní schůzce amerických astronomů v Grapevine, Texas. Svůj referát opřel o několik hypotéz, které mohly vést k vytvoření vesmíru jako je ten náš.

„Zatím nejsou tyto teorie chápány jako platné zákony fyziky, jakou chápeme a můžeme případně zkontrolovat,“ upozornil Carrol. Co se týče vesmíru kolem, je toho skutečně jen málo, o čem můžeme s jistotou říci, že takhle to funguje. Vždyť i slavná teorie velkého třesku většinou akademiků přijímána jako nejpravděpodobnější, je jen velkou spekulací.

Carrol předpokládá, že jednou z nejobvyklejších vlastností našeho vesmíru je to, že má velmi nízkou entropii, což znamená, že mezi všemi částicemi je poměrně nízká porucha, nebo naopak velké množství řádů. Představte si, že v prázdnotě exploduje bomba plná písku - to je Velký třesk. Očekáváte tedy ohromnou hromadu písku či písková zrna všude kolem vás. Místo toho však si vesmír ten písek shlukne do různých písečných hradů, a my nevíme proč.

Sám Velký třesk zní velmi chaoticky, jak vlastně může být exploze uspořádaná? Jenže všude kolem nás jsou galaxie a hvězdné systémy – shluky, mezi kterými je prázdno. Má to jasná pravidla. Jenže věci se časem stávají víc a víc neuspořádaná, vždyť i písečný hrad by bez pomoci erodoval a rozplynul se. Podle Carrola zákony fyziky jasně ukazují, že entropie se může s plynoucím časem jen zvyšovat. Jenže entropie v našem vesmíru je pořád velmi nízká, což znamená jediné – předtím byla ještě nižší, jinými slovy byl vesmír ještě více organizovaný.

„Mnoho lidí si myslí, že „raný vesmír“ byl jednoduchý, hladký a neobvyklý s drobnými vlnami. Jako kdyby to bylo přirozené místo pro vznik vesmíru,“ řekl Sean Carrol. "Jakmile ale přemýšlíte o entropii, vaše perspektivy se změní a uvědomíte si, že je to něco, co nezapadá do naší logiky vnímaného světa.“

Ale abychom se dostali zpět k situaci před Velkým třeskem, místní prostor mohl být charakteristický velkým pružinovým rozpínáním, ale v úvahu přichází i nekonečně rozvětvené alternativní vesmíry. Jedna z nejpopulárnějších spekulací je, že náš vesmír se vytvořil po kolapsu „předchozího“. Teorie „Big Bounce“ spočívá v tom, že dříve existující vesmír se zhroutil dovnitř, směrem k jednomu jedinému bodu, který vyšel pak jako Velký třesk. I náš svět se tak jednoho dne dostane do podobného stavu.

Big Bounce však všeobecně odporuje teorii relativity a fungování gravitace. Vědci přiznávají, že je možné, aby se vytvořila obří černá díra, která pohltí vše kolem. Bude tak silná, že pohltí i celý vesmír, jenže není zde žádný důvod k tomu, aby došlo k výbuchu podobný Velkému třesku. Ovšem i když to podle našich znalostí není teď možné, neznamená to, že to tak neproběhlo – pouze to znamená, že naše informace nejsou úplné.

Další možností je i teorie o „hibernaci vesmíru“, kterou propagovali Kurt Hinterbichler, Austin Joyce nebo Justin Khoury. Zde si představte míček na vrcholu kopce, teď tam leží nehybně, jenže stačí sebemenší záchvěv, který vyvolá reakci – skutálí se dolů. Znamená to, že zde byl prostor, který se skoro nehýbal nebo jen velmi pomalu, byl velmi stabilní. Ale pak stačila maličkost, která vyvolala velký třesk a rozpohybovalo věci tak, jak je dnes známe.

Poslední teorie, se kterou Carrol pracuje, je ta o mnohovesmírech – což znamená, že zde vedle sebe existuje mnoho odlišných světů. Nejčastější domněnkou týkající se této verze je, že pokud by opravdu existovalo více různých vesmírů, je možné, že by tyto jiné světy mohly mít i odlišné přírodní (fyzikální, chemické) zákony, než jak to známe a chápeme u nás. Právě rozdíly nám znemožňují vzájemnou komunikaci.

Carrol se sám osobně přiklání k poslednímu modelu, i když sám ho předpokládá trochu odlišně, než je všeobecně přijímaná teorie. Podle něj je zde jakýsi hlavní vesmír – představme si ho jako strom, který se vyznačuje vysokou entropií. Tento model naznačuje, že před Velkým třeskem byl velký, nafukující se prostor, ve kterém vznikaly jednotlivé světy – větve stromu. Některé vesmíry mohly vzniknout před tím naším nebo až po nás.

Ačkoliv všechny teorie jsou pro veřejnost velmi atraktivní, Carrol a jeho kolegové z vesmírného výzkumu svorně říkají: „Musíme lidem dát vědět, že ve skutečnosti sami nemáme tušení, o čem mluvíme. Toto jsou jen spekulativní myšlenky, které nás přibližují k tomu, jak to mohlo být.“ Vědci však nevzdávají naději, že jednou v budoucnu se k pravdě dopátráme.

Související

Snímek odvrácené strany Měsíce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce

Astronauté mise Artemis II, kteří se v těchto dnech zapsali do historie, zaslali na Zemi dechberoucí sérii nových fotografií. Snímky zachycují nejen blížící se povrch Měsíce, ale také unikátní pohledy do interiéru kosmické lodi Orion. Posádka se momentálně nachází ve více než polovině své cesty k našemu nejbližšímu nebeskému sousedovi a tyto vizuální materiály nabízejí veřejnosti vzácnou příležitost nahlédnout do každodenního života v hlubokém vesmíru.

Více souvisejících

vesmir

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda

Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Hasiči zasahují u požáru u Velhartic na Klatovsku. (25.7.2026)

Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují u rozsáhlého požáru lesa u Velhartic na Klatovsku. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu, profesionálům pomáhají i dobrovolní hasiči. Událost se prozatím obešla bez zranění. 

včera

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí

Česko dlouhodobě patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Očkování využije každoročně jen kolem 8 % obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje legislativní návrh, který by za jasně stanovených podmínek umožnil očkování proti chřipce také v lékárnách. Cílem je nabídnout lidem další možnost, jak se nechat očkovat, zlepšit dostupnost této osvědčené formy prevence a přispět ke zvýšení proočkovanosti. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený

V pořadí již pátý český fotbalista oznámil konec reprezentační kariéry od doby, co český fotbalový tým neslavně skončil na nedávném fotbalovém světovém šampionátu v zámoří. Po Patriku Schickovi, Tomáši Holešovi, Václavu Černém a Vladimíru Daridovi nebude dále v reprezentační kariéře pokračovat obránce Jaroslav Zelený. Jak uvedl tento třiatřicetiletý obránce pro sparťanský klubový web, nastal prý čas předat reprezentační štafetu mladším.

včera

včera

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy