Po Velkém třesku vznikl vesmír. Ale co bylo před ním?

Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?

Abychom uvedli věci na pravou rovinu, pravděpodobně nikdy nebudeme s jistotou vědět, co se odehrálo před miliardami let. Ale můžeme o tom divoce a teoreticky diskutovat. O to se pokusil i Sean Carrol z Kalifornského technologického institutu, který svou řeč přednesl na letošní schůzce amerických astronomů v Grapevine, Texas. Svůj referát opřel o několik hypotéz, které mohly vést k vytvoření vesmíru jako je ten náš.

„Zatím nejsou tyto teorie chápány jako platné zákony fyziky, jakou chápeme a můžeme případně zkontrolovat,“ upozornil Carrol. Co se týče vesmíru kolem, je toho skutečně jen málo, o čem můžeme s jistotou říci, že takhle to funguje. Vždyť i slavná teorie velkého třesku většinou akademiků přijímána jako nejpravděpodobnější, je jen velkou spekulací.

Carrol předpokládá, že jednou z nejobvyklejších vlastností našeho vesmíru je to, že má velmi nízkou entropii, což znamená, že mezi všemi částicemi je poměrně nízká porucha, nebo naopak velké množství řádů. Představte si, že v prázdnotě exploduje bomba plná písku - to je Velký třesk. Očekáváte tedy ohromnou hromadu písku či písková zrna všude kolem vás. Místo toho však si vesmír ten písek shlukne do různých písečných hradů, a my nevíme proč.

Sám Velký třesk zní velmi chaoticky, jak vlastně může být exploze uspořádaná? Jenže všude kolem nás jsou galaxie a hvězdné systémy – shluky, mezi kterými je prázdno. Má to jasná pravidla. Jenže věci se časem stávají víc a víc neuspořádaná, vždyť i písečný hrad by bez pomoci erodoval a rozplynul se. Podle Carrola zákony fyziky jasně ukazují, že entropie se může s plynoucím časem jen zvyšovat. Jenže entropie v našem vesmíru je pořád velmi nízká, což znamená jediné – předtím byla ještě nižší, jinými slovy byl vesmír ještě více organizovaný.

„Mnoho lidí si myslí, že „raný vesmír“ byl jednoduchý, hladký a neobvyklý s drobnými vlnami. Jako kdyby to bylo přirozené místo pro vznik vesmíru,“ řekl Sean Carrol. "Jakmile ale přemýšlíte o entropii, vaše perspektivy se změní a uvědomíte si, že je to něco, co nezapadá do naší logiky vnímaného světa.“

Ale abychom se dostali zpět k situaci před Velkým třeskem, místní prostor mohl být charakteristický velkým pružinovým rozpínáním, ale v úvahu přichází i nekonečně rozvětvené alternativní vesmíry. Jedna z nejpopulárnějších spekulací je, že náš vesmír se vytvořil po kolapsu „předchozího“. Teorie „Big Bounce“ spočívá v tom, že dříve existující vesmír se zhroutil dovnitř, směrem k jednomu jedinému bodu, který vyšel pak jako Velký třesk. I náš svět se tak jednoho dne dostane do podobného stavu.

Big Bounce však všeobecně odporuje teorii relativity a fungování gravitace. Vědci přiznávají, že je možné, aby se vytvořila obří černá díra, která pohltí vše kolem. Bude tak silná, že pohltí i celý vesmír, jenže není zde žádný důvod k tomu, aby došlo k výbuchu podobný Velkému třesku. Ovšem i když to podle našich znalostí není teď možné, neznamená to, že to tak neproběhlo – pouze to znamená, že naše informace nejsou úplné.

Další možností je i teorie o „hibernaci vesmíru“, kterou propagovali Kurt Hinterbichler, Austin Joyce nebo Justin Khoury. Zde si představte míček na vrcholu kopce, teď tam leží nehybně, jenže stačí sebemenší záchvěv, který vyvolá reakci – skutálí se dolů. Znamená to, že zde byl prostor, který se skoro nehýbal nebo jen velmi pomalu, byl velmi stabilní. Ale pak stačila maličkost, která vyvolala velký třesk a rozpohybovalo věci tak, jak je dnes známe.

Poslední teorie, se kterou Carrol pracuje, je ta o mnohovesmírech – což znamená, že zde vedle sebe existuje mnoho odlišných světů. Nejčastější domněnkou týkající se této verze je, že pokud by opravdu existovalo více různých vesmírů, je možné, že by tyto jiné světy mohly mít i odlišné přírodní (fyzikální, chemické) zákony, než jak to známe a chápeme u nás. Právě rozdíly nám znemožňují vzájemnou komunikaci.

Carrol se sám osobně přiklání k poslednímu modelu, i když sám ho předpokládá trochu odlišně, než je všeobecně přijímaná teorie. Podle něj je zde jakýsi hlavní vesmír – představme si ho jako strom, který se vyznačuje vysokou entropií. Tento model naznačuje, že před Velkým třeskem byl velký, nafukující se prostor, ve kterém vznikaly jednotlivé světy – větve stromu. Některé vesmíry mohly vzniknout před tím naším nebo až po nás.

Ačkoliv všechny teorie jsou pro veřejnost velmi atraktivní, Carrol a jeho kolegové z vesmírného výzkumu svorně říkají: „Musíme lidem dát vědět, že ve skutečnosti sami nemáme tušení, o čem mluvíme. Toto jsou jen spekulativní myšlenky, které nás přibližují k tomu, jak to mohlo být.“ Vědci však nevzdávají naději, že jednou v budoucnu se k pravdě dopátráme.

Související

Mléčná dráha

Vědci zachytili záhadný záblesk z vesmíru. Může rozluštit jedno z největších tajemství

Astronomové zaznamenali doposud nejjasnější rychlý rádiový záblesk (FRB) pocházející z nedaleké galaxie. Tento silný puls rádiových vln trvající jen milisekundu, označený jako FRB 20250316A a přezdívaný RBFLOAT, by mohl pomoci rozluštit záhadu vesmírných signálů, které vědce pletou od jejich objevení v roce 2007. I přes jejich vysokou energetickou intenzitu se dosud nevědělo, co je přesně způsobuje. 

Více souvisejících

vesmir

Aktuálně se děje

včera

Robert Redford

Redford si měl naplánovat vlastní pohřeb. Bude komorní

Světovou kinematografii zasáhla velmi smutná zpráva během minulého týdne. Ve věku 89 let zemřel legendární americký herec Robert Redford. Spousta osobností z Hollywoodu by se s ním nepochybně ráda rozloučila. Rodina ale měla učinit rozhodnutí, podle kterého to nebude možné. 

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia v úvodu Ligy mistrů sahala po třech bodech. S Bodö/Glimt ale v závěru duel ztratila

Poprvé po šesti letech se ve středu slávističtí fanoušci dočkali účasti sešívaných v nejprestižnější evropské klubové soutěži Lize mistrů. Ještě čtvrthodiny před závěrečným hvizdem to vypadalo na úspěšný start do soutěže, neboť domácí vedli 2:0 zásluhou dvou přesných tref debutujícího jednadvacetiletého nováčka v sestavě Mbodjiho. Navíc před druhým gólem Pražané přežili penaltu. Nicméně hostům se záhy podařilo rychle snížit, a i když pak slávisté měli hromadu příležitostí, nakonec v 90. minutě přišel trest v podobě vyrovnání na konečných 2:2.

Aktualizováno včera

včera

včera

Zdeněk Hřib Prohlédněte si galerii

Pirát Hřib pro EZ o euru, školství i koalicích. Má jasno, s kým se spolupracovat nebude

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, zda a za jakých podmínek by si jeho strana dokázala představit spolupráci s hnutím ANO, zhodnotil působení Pirátů ve vládě Petra Fialy a vyjádřil se i k možnosti budoucí koaliční spolupráce. Původně šlo o anketu určenou více stranám, odpověděli však pouze Piráti – i proto dostal jejich předseda prostor k podrobnějšímu představení postojů strany.

včera

včera

Su-25 ruského letectva

Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny představují opakované ruské provokace destabilizující eskalaci, která celý region přibližuje konfliktu více než kdykoliv v nedávné historii. Tsahkna v pondělí na tiskové konferenci, za přítomnosti diplomatů z dalších zemí, přečetl prohlášení odsuzující incident, při kterém tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor.

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Patnáct stran ve sněmovně díky nepřiznaným koalicím brzy může být realitou. Historie nás přitom důrazně varuje

Ústavní soud se akutně zabývá stížnostmi na údajné nepřiznané koalice Stačilo a SPD, které podle strany Volt obcházejí volební zákon a narušují rovné podmínky politické soutěže. Případ znovu otevírá debatu o roli malých stran, transparentnosti kandidátek i nebezpečí fragmentace parlamentu. Předseda Voltu Adam Hanka exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že bez jasně vymezených pravidel hrozí chaos a deformace demokratického systému. Historie přitom vysílá jasný a velmi zneklidňující signál, že obdobná destabilizace vedla ve 30. letech ke krizi důvěry v politiku a v únoru 1948 k definitivnímu zhroucení demokratického pořádku.

včera

včera

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM

Historička Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozebrala, jak si můžeme být jistí pravostí dopisu od Jana Masaryka s údajně „posledními slovy“ jeho otce a prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea otevřeného minulý pátek. Rovněž připomněla dobový kontext, kdy prezident řešil mimo jiné slovenskou snahu o autonomii na Praze nebo německou menšinu, která byla s nástupem Adolfa Hitlera k moci čím dál agresivnější.

včera

včera

António Guterres

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku. Nikdo nevěří, že se P5 shodne

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.

včera

Palestina

Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie

Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.

včera

včera

Velká Británie, ilustrační foto

Britové varují Izrael, aby nereagovala na uznání palestinského státu anexí Západního břehu

Ministryně zahraničí Velké Británie Yvette Cooperová varovala Izrael, aby nereagoval na britské uznání palestinského státu anexí částí Západního břehu Jordánu. Své vyjádření poskytla BBC před odjezdem na pondělní konferenci OSN v New Yorku, kde se očekává, že podobné kroky oznámí i Francie a další evropské státy. V neděli premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království, Kanada, Austrálie a Portugalsko oficiálně uznávají palestinský stát, což představuje významnou změnu v britské politice.

včera

Organizace spojených národů

Kvůli narušení vzdušného prostoru Estonska se RB OSN sejde už dnes

Kvůli narušení vzdušného prostoru Estonska ze strany Ruska se Rada bezpečnosti OSN mimořádně sejde v pondělí. Oznámili to estonští a zástupci OSN. K tomuto incidentu došlo poté, co tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek bez povolení vstoupily do estonského vzdušného prostoru nad Finským zálivem. Tam se zdržely dvanáct minut, než je zachytily a vyprovodily stíhačky aliance NATO. Informovalo o tom estonské ministerstvo zahraničí a mluvčí aliance. 

včera

Charlie Kirk

Trump na smuteční ceremonii označil Kirka za mučedníka a velkého amerického hrdinu

Ve Státním farmářském stadionu v Arizoně se uskutečnila smuteční ceremonie za pravicového aktivistu Charlieho Kirka. Na události, kterou navštívily desetitisíce lidí, se hlavní hvězdou stal prezident Donald Trump. Ten Kirka označil za mučedníka a velkého amerického hrdinu. Na vzpomínkové akci, která připomínala politický mítink nebo shromáždění velkého křesťanského kostela, vystoupilo mnoho významných osobností Trumpovy administrativy, včetně viceprezidenta JD Vance.

včera

Počasí se příští víkend oproti celému týdnu oteplí, naměříme až 20 stupňů

Příští víkend si ještě užijeme relativně teplého počasí. Podle ČHMÚ.cz by se teploty mohly pohybovat nejvýše z celého tohoto týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy