Jedlíci steaků ničí planetu? Maso je dnes mnohem méně výživné. A jeho výrobou planeta trpí

Rostoucí popularita západní stravy, která obsahuje vysoké množství masa a mléčných výrobků, ovlivňuje velkou část světa. Pokud by se celosvětová spotřeba živočišných produktů snížila tak, aby vyhovovala požadavkům na výživu, znamená to, že by byla ušetřena oblast, která rozlohou představuje 1,5 násobek velikosti Evropské unie, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Nová zpráva nazvaná „Chuť k ničení", která byla představena na konferenci o chovu hospodářských zvířat, říká, že vyšší spotřeba živočišných produktů vede k tomu, že je obrovské množství půdy používáno pouze na pěstování plodin na krmivo. A tato plocha se neustále zvyšuje.

Tento trend přitom ohrožuje oblasti včetně Amazonky, Konžské pánve a Himálají, kde jsou zdroje vody a půdy již tak pod značným tlakem, varovala zpráva. Nadměrná spotřeba živočišných produktů je podle organizace WWF zodpovědná za 60 % ztráty biologické rozmanitosti, přičemž jen britský potravinářský průmysl je přímo spojen se zánikem odhadovaných 33 druhů.

„Svět spotřebovává více živočišných bílkovin, než potřebuje, a to má zničující vliv na volně žijící zvířata," uvedl Duncan Williamson, ředitel pro potravinovou politiku WWF . „Ohromujících 60 procent globální ztráty biologické rozmanitosti způsobilo jídlo, které jíme. Víme, že mnoho lidí si je vědomo toho, že strava založená na mase má dopad na vodu a půdu a že také způsobuje emise skleníkových plynů, ale jen málo lidí ví, že největší problém způsobuje krmení, kterým jsou zvířata živena.“

Sója se vyrábí v tak velkém množství, že v roce 2010 britský hospodářský průmysl potřeboval plochu o velikosti Yorkshire, aby vyrobil sóju používanou k výživě zvířat. Aby svět udržel krok s nárůstem spotřeby masa, očekává se, že do roku 2050 vzroste produkce sóji o 80 procent.

Pokyny týkající se stravy doporučují 45 až 55 gramů bílkovin denně, přesto průměrná osoba ve Velké Británii spotřebuje 64 až 88 gramů, z toho 37 procent tvoří maso. Pokud by všichni lidé na planetě snížili spotřebu živočišných produktů tak, aby splňovali tato výživová doporučení, celkové množství potřebné zemědělské půdy by kleslo o 13 %, což by mělo za následek úspory téměř 650 milionů hektarů půdy, uvádí zpráva.

Maso, které jíme, je navíc méně výživné než dříve, varovala organizace. Intenzivní chov je totiž spojen s poklesem obsahu zdravých omega-3 mastných kyselin v živočišných produktech a nárůstem nezdravého nasyceného tuku. Zpráva také uvádí, že dnes musí člověk sníst šest kuřat z velkochovů, aby získal stejné množství omega-3 mastných kyselin, které se v 70. letech nacházelo v jediném kuřeti.

Williamson dodává: „Aby lidé a příroda prosperovali, musíme konzumovat a vyrábět potraviny jinak. Omezení konzumace živočišných bílkovin by nám umožnilo nastavit udržitelnější způsob hospodaření s menším dopadem na životní prostředí a zajistilo zdravější a výživnější potraviny.“