Konec světa? Vědci ví, kdy nastane

Každý den slýcháváme o masových vraždách nebo nukleárních hrozbách, že se zdá, jako kdyby měl svět zaniknout hned zítra. Vědci se proto ptají, jak dlouho ještě tenhle stav potrvá? Astrofyzik J. Richard Gott má překvapivě přesnou teorii na to, jak určit soudný den, a tvrdí, že je potřeba nejdříve pochopit efekt Mikuláše Koperníka.

Koperník byl polský astronom a matematik, který ve své době vyvrátil jednu ze stěžejních lidských myšlenek, která tvrdila, že lidi jsou středobodem všeho. Jenže vědec přišel na to, že jsme to vlastně my, kdo obíhá kolem Slunce a ne naopak a po staletí je jeho efekt neustále připomínán - ani Slunce není středem vesmíru, ve skutečnosti leží na kraji naší galaxie, která není ve vesmíru nijak jedinečná.

V podstatě Koperník dokázal, že nejsme nijak výjimeční. Nejsme speciální a nejspíš tu nejsme ani jediní a už vůbec ne ti nejchytřejší. Koperníkův efekt pak Gott převzal a uplatnil ji ve své vlastní teorii. Na tu přišel během návštěvy berlínské zdi v roce 1969, kdy si všiml zajímavého úkazu. Lidé si tehdy nebyli jisti, jak dlouho zeď vlastně vydrží. Někteří měli za to, že je pár let, protože další ničivá válka mohla přijít kdykoliv. Jiní soudili, že skoro navěky, taková Velká čínská zeď přetrvala celá století.

Po vysvětlení své teorie používá Gott časovou přímku, kdy bod A je rokem 1961, tedy když byla postavená zeď, a bod B v roce 1969 byla ještě neznámým datem. Přímku pak rozdělil na čtyři části. Protože rok jeho návštěvy nebyl ničím zvláštní, mohl se nacházet úplně kdekoliv na přímce.

Z pohledu pravděpodobnosti měl ale 50 procentní šanci, že se bude pohybovat někde uprostřed, tedy mezi 2. a 3. částí rozdělené přímky,Gott se domníval, že pokud se jeho návštěva nachází někde na počátku druhé části, pak by znamenalo, že 8 let představuje jednu část přímky. A protože má zeď před sebou ještě tři části, spadla by tedy za 24 let (1993).

Kdyby se ovšem nacházel spíše na konci třetí části, pak by symbol rozdělení Berlína mohl padnout nejdříve v roce 1971. Předpokládal tedy s 50 procentní pravděpodobností, že zeď spadne mezi roky 1971 až 1993. Svým způsobem se teda trefil.

Možná si myslíte, že 50 procentní šance není příliš vysoká, ale Gottův model je založen jen čistě na statistice, to znamená, že ho neovlivňuje nepředpovídatelné lidské chování. Pro vědce je něco platné teprve tehdy, až to přesáhne 95 procentní pravděpodobnost. Gott však svou teorii neukončil během pádu zdi, nýbrž v 90. letech se rozhodl ji rozšířit tak, aby dosáhne lepších výsledků.

Stačí totiž udělat jen to, že svoje zkoumané období rozšíříte. Místo abyste tedy sledovali 50 procentní pravděpodobnost v polovině časové osy (na čtyřech částech přímky usoudil, že jeho návštěva se odehrála ve druhé nebo třetí části), měli byste svůj výpočet rozšířit na 95 procent osy, čímž získáte i větší pravděpodobnosti. Jinými slovy kdyby neřekl, že zeď spadne mezi 1971 a 1993, ale kdyby tvrdil, že k tomu samému dojde během 0,2 let do 320 roků, pak by pravděpodobnost je předpokladu skutečně dosáhla 95 procent.

Takže abychom se dostali k zániku civilizace, musíme si nejdřív určit, jak dlouho tu na světě pobýváme. Gott pracoval se zaokrouhlenými 200 tisíci lety, i když poslední studie se domnívají, že jsme tu mnohem déle. Pokud tedy uplatníme jeho teorii s 95 procentní pravděpodobností, pak lidstvu zbývá od 5100 do 7,8 milionů let. To máme pořád ještě spoustu času.

Gottova informace je tedy velmi pozitivní, ale tak trochu se dostává do rozporu s jinými studiemi, které předpokládají náš mnohem dřívější zánik. Lidské chování je bohužel nepředvídatelné, ale než nás zničí neřízená globální katastrofa či třeba náraz meteoritu, s velkou pravděpodobností si svůj soudní den přivodíme sami tím, že budeme neustále mezi sebou válčit.