Lži a tajnosti o největší jaderné katastrofě? Zkáza Černobylu očima přeživších svědků

Zoja Šeftalovičová žila v roce 1986 se svými rodiči v ukrajinském městě Černovice vzdáleném 597 km od Černobylu. Stala se jednou z mnoha lidí, které se dotkla katastrofální nehoda černobylské jaderné elektrárny. Tedy ve chvíli, kdy tehdejší vláda přestala mlžit a přiznala, co se skutečně stalo.

Zoja Šeftalovičová vzpomíná, že se její rodina o nehodě dozvěděla nepřímo přes kolegyni v práci její babičky, jejíž manžel byl vysoce postaveným představitelem KGB. „Neber Zoju ven a zavři okna. Něco se stalo," řekla tehdy babička její matce.

Život však pokračoval beze změny včetně oslav Dne práce. „Ti, kteří o nehodě věděli, tajně svým dětem dávali jód, aby zmírnili množství radioaktivních chemikálií, které se vstřebávaly do štítné žlázy. Ale zprávy o nejhorší jaderné katastrofě, která se stala 26. dubna 1986, se na veřejnost dostávala až postupně."

„Učitelé vědy svým kamarádům říkali o podivném selhání Geigerových detektorů ve třídách. Řidič taxíku na noční směně mluvil o autobusu plném dětí představitelů komunistické strany a jejich zavazadel, který uprostřed noci směřoval pryč z Černovic. Návštěvnice z běloruského Gomelu vyprávěla o tom, jak ji najednou zastihl černý déšť, po kterém měl vzduch kovovou pachuť. Všimla si, že se barva odlupuje ze zdí," vypráví.

Lži a zatajování informací

Začaly se také podle ní šířit různé teorie o tom, jak se bránit radiaci. Ze zeleniny například nejedli vnitřek a slupku, protože tam se měla radiace usazovat. Vodka sloužila jako univerzální prevence.

„Politici rozhlasem a v televizi lidi ujišťovali, že jsou v bezpečí a že je riziko pouze minimální. Geigerovy čítače byly z univerzit a škol zabaveny. Bezpečná úroveň radiace v potravinách byla v tichosti navýšena a potraviny vypěstované v oblastech vystavených chemikáliím byly prohlášeny za bezpečné ke konzumaci."

Státní média také podle ní bagatelizovala zahraniční zprávy, které před nebezpečím varovaly, a prohlašovala je za zbytečné podněcování k panice a nepodložené pomluvy. „Babička mamince říkala: ‚Prosím tě. Tohle není kapitalistický divoký západ. Kdyby tu opravdu byl nějaký problém, Strana by byla v ulicích s megafonem, nesnažila by se to skrýt'.

Šeftalovičová pak uvádí, že doteď ani ona, ani její rodina nevědí, jak velké dopady na jejich životy černobylská katastrofa měla. Vysvětluje, že se z původního popírání problému stala vhodná příčina všech zdravotních problémů. Dodává ale, že oficiální počet mrtvých, který je menší než 50, je podle ní nesmyslně malý, protože nepočítá s tím, jak katastrofa dolehla na obyvatele Ukrajiny, Běloruska i částí Ruska.

Související

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Více souvisejících

katastrofy Černobyl jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 31 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 3 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy