Psychologická válka současnosti: Jak se vede bitva skrze sms zprávy?

Poprvé se to stalo v lednu letošního roku na estonské vojenské základně Tapa. Tamní vojáci zpozorovali, že se z jejich mobilních telefonů ztratily některé uložené kontakty a v blízkosti ruské hranice začínaly zničehonic přehrávat bláznivé písně v rytmu hip-hopu. Nakonec se někdo naboural i do jejich facebookových účtů.

Jinému typu útoku byly vystaveny jednotky NATO nasazené v Polsku a v Lotyšsku. Podle článku Daniela Browna pro businessinsider.com se domnělí ruští agenti v blízkosti vojáků NATO na veřejných prostranstvích bavili o detailech z jejich života. Tento druh psychologické války již roky probíhá také na východní Ukrajině. 

Rusové či Ruskem podporovaní separatisté chytře využili SMS zprávy, jimiž se snaží demoralizovat ukrajinské útvary na frontě. Daniel Brown zveřejnil několik zpráv, které jim byly doručeny, např.: „Ukrajinští vojáci, vaše těla najdou poté, co roztaje sníh.“ V dalších z nich stálo „odejděte a budete žít“ či „nikdo nechce, aby se z tvých dětí stali sirotci“.

Co je účinnější, propagandistický leták nebo dron?

Keir Giles se ve svém příspěvku pro carnegieendowment.org zabývá i operacemi ruské armády v Sýrii. Ruští důstojníci údajně považují využití a manipulaci s běžnými mobilními telefony za velmi efektivní nástroj. Nepřátelským bojovníkům byly opakovaně zasílány speciální zprávy, jež sloužily k narušení disciplíny a snížení morálky jednotek. Obvykle v nich stálo, kolik vydělávají jejich velitelé, v jakých zemích a u jakých bank mají účty a ve kterých letoviscích tráví dovolenou. 

Mezi Ruskem a státy NATO nadále panuje nesoulad ohledně definice informačních operací. Zatímco v průběhu vojenského cvičení OSKB v polovině loňského roku došlo k prověření účinnosti psychologických zbraní ruskými jednotkami pro informační boj, západní odborníci schopnosti takových jednotek spojují v první řadě s kyberprostorem. Rusko ovšem působnost těchto jednotek vnímá mnohem obšírněji a kyberprostor považuje jen za jednu z mnoha oblastí, kterým se tyto útvary věnují. Operace uskutečněné v průběhu cvičení či přímo na bojišti v Sýrii se v některých případech vůbec nezměnily od druhé světové války. Patří k nim třeba využití tlampačů a shazování propagandistických letáků. Mezi nové schopnosti jednotek pro informační boj se řadí bezpilotní letouny, jež jsou schopné narušit komunikaci a přenos dat v mobilních sítích.

Strategické informační operace a nasazení psychologických zbraní v kyberprostoru také bylo možné sledovat v průběhu amerických prezidentských voleb v roce 2016. Bývalý ředitel zpravodajských služeb Spojených států James Clapper řekl, že „Rusko zaujímá odhodlanější postoj, jež se zaměřuje na důležitou infrastrukturu a uskutečňování špionážních operací navzdory riziku prozrazení a pod dohledem veřejnosti“. Ruské vojenské myšlení o potenciálu informačního boje se mění a směřuje k podstatě toho, jakým způsobem se vyhrávají války, tzn. buď protivníka zničit, nebo ho učinit neschopným bojovat.

Kreml chce rozhodovat místo nás 

Dmytro Šymkiv z kanceláře ukrajinského prezidenta na konferenci Future in Review 2017 uvedl, že se Rusové snaží najít takové „prostředky, které mohou být použity k ovlivnění rozhodovacích procesů, chování lidí a odvádění pozornosti“. Ukrajina podle něj slouží jako cvičiště pro ruské psychologické zbraně, které budou později využity dále na západě. Rusko cílí především na osoby, jež mají ve společnosti důležité postavení a ovlivňují tak názor či rozhodování ostatních.    

„My všichni jsme jednoduše ovlivnitelní… Každý z nás je zranitelný vůči vlivu společenských sítí,“ řekl Dmytro Šymkiv. „Když byl anektován Krym, [Rusové] přerušili internetové spojení s Ukrajinou a využili sociální sítě k ovlivnění chování lidí… Neřekli napřímo ‚běžte volit‘, ale postupovali vychytrale, nahrávali stále nové příspěvky přes síť přátel… Rusko najímá psychiatry, vědce a neurology, kteří tyto postupy vytváří a zaměřují se pak na určité jedince.“