Dušičky se blíží. Proč Češi tak rádi oslavují zesnulé?

Oslava Dušiček vychází ze svátku Všech svatých, který se slaví ve dnech, kdy Keltové oslavovali konec roku, takzvaný Samhain. Jeho datum připadalo na noc ze 31. října na 1. listopadu a v tento den se podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých.

Svátek původně sloužil jako vzpomínka na zesnulé, kteří nejsou na tuto skutečnost připraveni a procházejí fází očišťování. Tradice zapalovat v tento den ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a pomáhá chránit před zlými duchy. Svíčky, které se zapalují dnes, jsou pozměněnou formou právě této tradice.

Keltové i Slované následně osídlili Evropu a jejich kultury se zde prolínaly. Předpokládá se proto, že se svátek Samhain slavil i na území ČR a byl s nástupem křesťanství nahrazen svátkem Všech svatých a Dušičkami.

Svátek Všech má ale na rozdíl od Dušiček historii datující se až do doby starého Říma. Konkrétně do roku 609, kdy došlo k vysvěcení Pantheonu. Pantheon byl původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Svátek Všech svatých je tak vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří dosáhli věčné blaženosti.

Dušičky jsou naopak vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli, a tak, jak je známe dnes, se slaví od 10. století. Církev konala modlitby a obětovala za zesnulé a na přelomu tisíciletí roku 998 zavedl tento zvyk v druhý listopadový den benediktýnský opat Odillo z Cluny.

Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi a papež Benedikt XIV. Jej následně rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 Benedikt XV. Svátek povolil pro celou církev.

Ačkoliv jdou Dušičky velmi rozšířeným svátkem, každá země jej slaví po svém. V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny. V anglosaských zemích a především v Americe se evropský svátek přeměnil na Halloween. Název je odvozen od "All Hallow Even", tedy "předvečera Všech svatých".

Řada Čechů americkou verzi tohoto svátku neuznává, právě Halloween je ale nejblíže původním oslavám, tedy keltskému svátku Samhain. Ten provázely bujaré zábavy a v noci z 31. října na 1. listopadu se zapalovaly ohně k zastrašení zlých duchů, lidé se na obranu proti nim oblékali do kostýmů a masek. I v Irsku, Británii a dalších zemích se lidé oblékají do kostýmů, vydlabávají dýně a baví se na veselicích.