Co se nám může stát, když při čištění zubů spolkneme zubní pastu?

Někteří z nás si možná vzpomenou na svá dětská léta. Zubní pasty nejrůznějších značek chutnaly sladce a vyplivnout je po čištění zubů se zdálo jako naprosto zbytečné plýtvání. Nejednou nám proto rodiče museli říkat, ať pastu nepolykáme, ale vyplivneme.

Ostatně i dnes jsou internetová fóra a diskuze pro maminky s dětmi zaplaveny řadou dotazů na účinky zubní pasty, které děti tak rády polykají. Tento problém zkrátka není jen generační záležitostí a čím lépe budou zubní pasty chutnat, tím častěji se s ním budeme setkávat.

V čem tedy spočívá riziko spolknutí zubní pasty? Pro odpověď samotnou je potřeba podívat se na krabičku od přípravku. A teď nemyslíme upozornění, které některé pasty obsahují a které říká, že pasta není určena k vnitřnímu užití. To nám samo o sobě moc neřekne a je tam spíše pro ochranu výrobce než k tomu, aby nám vysvětlilo skutečné účinky pasty. Myslíme samozřejmě složení.

Největší část zubní pasty tvoří voda, která je neškodná a tvoří zhruba 40 procent obsahu celé tuby. Dále jsou ve velkém množství zastoupena abraziva, tedy látky s brusnými účinky, konzervační látky a chuťové přísady či barviva. V poslední době také v některých pastách nalezneme aktivní uhlí.

Když si látky rozebereme podrobněji, zjistíme, že zubní pasty obsahují přípravky, které bychom v nich skutečně nečekaly. Nacházet se v nich může například uhličitan vápenatý, který se používá ke hnojení, oxid křemičitý, který najde využití v optických kabelech, nebo dusičnan draselný, který je součástí střelného prachu.

Ačkoliv zní výše zmíněná abraziva děsivě, ve skutečnosti jich pasta obsahuje jen minimální množství, pokud vůbec nějaké. Není proto důvod se jejich obsahem jakkoliv znepokojovat, naopak pomáhají ke snížení citlivosti zubů či k lepšímu čistícímu efektu. Nedílnou součástí každé pasty by měl být také fluorid sodný, a v něm je celá alfa a omega problému s polykáním pasty. Ten je totiž toxický.

Fluoridové soli se v pastách používají k posilování zubů tvorbou fluorapatitu, což je přirozená složka zubní skloviny. Sám o sobě je ale toxický a pokud jej spotřebujeme větší množství, může pro nás být jeho požití smrtelné. Bavíme se ale o dávkách převyšujících pět až deset gramů na dospělou osobu. 

Průměrná tuba zubní pasty však obsahuje méně než půl gramu fluoridu sodného. Jednoduchou matematikou tedy lze spočítat, že abychom pocítili vůbec nějaké účinky této látky, museli bychom sníst více než 10 tub zubní pasty, aby pro nás byly účinky fluoridu skutečně toxické. Není třeba mít obavy ani u dětí, i v jejich případě platí, že by musely zubní pastu konzumovat po tubách, aby jim mohla uškodit.

Pokud vás tato informace přesto vyděsila, věřte, že jste během života zkonzumovali více fluoridu, než si vůbec dokážete představit. Obsahuje ho totiž i například čaj, sardinky, ovoce, zelenina a mnoho dalších potravin, s nimiž se setkáváme denně. A v malém množství je pro tělo naopak prospěšný.

Zubní pasty tedy samy o sobě nejsou nijak škodlivé a i sami výrobci počítají s tím, že sem tam ji může někdo při čištění zubů spolknout. Na lidský organismus to nemá žádný vliv, a to ani v případě dětí. I přesto není dobré zubní pastu jen tak bez rozmyslu polykat. Při alergii či přehnané citlivosti na některou z jejích složek se mohou objevit negativní reakce a pravidelné přijímání většího množství fluoridu může narušit střevní rovnováhu. Nic horšího nám ale polknutí zubní pasty neudělá.