Vědci z prestižní univerzity v Harvardu strávili neuvěřitelných 75 let studováním štěstí. Co se vlastně dozvěděli?
Nabízí se hned několik otázek. Je vůbec možné změřit štěstí? Jak je možné empiricky říci, co dělá jednu konkrétní osobu v životě šťastnou? Právě to se pokoušejí odborníci po celá desetiletí odhalit. Vědci na Harvardu teď možná nalezli odpověď.
Před 75 lety byl na na lékařské fakultě na Harvardu založen projekt nesoucí název Studium vývoje dospělých, který hned od svého počátku provádí nejdelší studií o štěstí člověka, uvádí server Independent.
Tito vědci byli pověřeni neobvyklým úkolem – měli zjistit, co zlepšuje blaho jednotlivce. A proč je to tak zvláštní? Většina studií se totiž zabývala spíše tím, co lidské blaho zhoršuje.
Během oněch 75 let sledovali experti životy 724 mužů, kterých se každoročně ptali, jak se vyrovnávají s každodenními věcmi v jejich životě. Dnes je stále na živu 60 z nich. Tito muži se stále studie účastní.
Testovaní muži pocházeli ze dvou různých skupin. Jednou z nich byli studenti druhého ročníku na Harvardu v roce 1938, tedy ročníku, kdy studie poprvé začala. Do druhé patřily děti z jedné z nejchudších oblastí Bostonu, kteří žili ve velmi ubohém prostředí.
Aby získali informace o jejich životě, vědci jednotlivým účastníkům výzkumu zasílali dotazníky, naskenovali jejich mozky, odebírali krevní vzorky, studovali jejich lékařské záznamy a hovořili s jejich rodinami.
Časem se také rozhodli zapojit do projektu manželky a děti těchto mužů a dále rozšiřovat svou stidii. Revoluční výzkum byl první svého druhu na světě a přinesl některé překvapivé výsledky.
Největším objevem ze všech bylo to, že „dobré vztahy způsobují, že jsme zdravější a šťastnější“. Naproti tomu ti, kteří měli špatné vztahy nebo byli osamělí, měli větší pravděpodobnost, že budou trpět bolestí, nespokojeností a že povedou nezdravý životní styl.
Existují samozřejmě jasné limity této studie - například to, že původní subjekty byly privilegovaní bílí muži. Zjištění přesto přinášejí neocenitelný pohled na základní rozměry lidského štěstí a životní spokojenosti. Odpovídají na otázku, kdo žije do devadesát a proč, co předpovídá seberealizace a úspěch v kariéře, či jak funguje souhra přírody a vzorců výchovy na to, kým se stáváme, dodávají vědci.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Lidé , věda , Harvardova univerzita , zdraví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 2 hodinami
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 2 hodinami
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 2 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 3 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 4 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 5 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 6 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
včera
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
včera
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.
Zdroj: Libor Novák