Tým vědců objevil v Antarktidě dvě sopky. Dostaly hezká česká jména

Vedoucí vědeckého týmu Klokočník řekl, že v dnešní době se nové hory dají objevit již jen v málo prozkoumaných územích, jako je právě Antarktida nebo třeba Grónsko.

Pro jejich objevy vědci využívají měření gravitačního pole a jeho odchylek, což je možné i díky datům ze speciální družice vyslané v roce 2009 na nízkou oběžnou dráhu. Zvlášť takzvaný gravitační potenciál, přesněji řečeno jeho druhá derivace, umožňuje zjistit různé struktury na povrchu nebo pod povrchem Země.

"Dají se určit všechny nepatrné variace v hustotě všeho, co je pod povrchem," řekl Klokočník. Vědci tak dokážou nalézt například solné ložisko, ložisko rudy, údolí nebo i místo, kde v minulosti protékala řeka. "Zjistili jsme, že gravitační signál sopky má specifické rysy. Řekli jsme si - podívejme se na Antarktidu, zda tam uvidíme něco podobného. A bylo to ono," popsal objev dvou sopek vedoucí týmu.

U obou sopek měření prokázala tvar typický pro sopku. Jak uvedl Klokočník, lépe patrné je to u hory Dana, která se vypíná z roviny. Má výšku kolem 1000 metrů a jméno vědec zvolil po své ženě. "Jednou jsem se jí zeptal - chceš mít sopku v Antarktidě? Řekla ano, má to jako letošní vánoční dárek," dodal vědec.

Sopka Zuzana nese jméno po jeho dceři. Vědci z jeho týmu objevili v Antarktidě pod ledem i pět jezer, všechna nesou jména po jejich ženách nebo dcerách. Není to náhoda, ženská jména mají v Antarktidě tradici, upozornil Klokočník. Část tohoto kontinentu nese název Země Marie Byrdové. Po své ženě ji pojmenoval polárník Richard Evelyn Byrd.

Čeští vědci se nezaměřují jen na sopky. Metoda, kterou vypracovali, se hodí i pro zjišťování ložisek ropy. Ověřili si to na již známém ropném poli Ghawar v Saúdské Arábii.