Rok 1958 změnil svět? Půlkilometrová vlna smetla vše, co jí přišlo do cesty

Byla hluboká noc a psal se 9. červen 1958. Zemětřesení v těsné blízkosti aljašské zátoky Lituya uvolnilo zhruba 30 milionů kubických metrů skály. Tato masa spadla z výšky přesahující 900 metrů přímo do Gilbertovy úžiny, která se zátokou sousedí. Dopad způsobil gigantickou lokální vlnu tsunami. Očití svědci tvrdí, že něco takového v životě nikdy neviděli. A ani nemohli – lituyanská vlna si pro sebe zabrala rekord nejvyšší tsunami, která kdy vznikla a byla zaznamenána lidstvem.

Aljašská megatsunami dosáhla výšky neuvěřitelných 524 metrů po svém vymrštění. Pokračovala také po délce celé zátoky a její síla strhávala veškeré stromy a rostliny až do hloubky půl kilometru od pobřeží. Miliony stromů byly vytrženy a odplaveny vlnou.

Červenou barvou na obrázku je vyznačený kus skály, který do Gilbertovy úžiny následkem zemětřesení spadl. Tsunami pak cestovala směrem do Aljašského zálivu přes Lituyskou zátoku. Oranžovou barvou je vidět jak hluboko do pobřeží kolem zátoky vlna zasáhla. V oranžově vybarvených prostorech byly smeteny veškeré stromy a rostliny.  

Jeden ze svědků události, Howard G. Ulrich, byl probuzen úvodním zemětřesením a průběh tsunami pak viděl na vlastní oči. „Vlna rozhodně začala v Gilbertově úžině, těsně před koncem zemětřesení. Nejdříve to vůbec nebyla vlna – spíše to znělo jako exploze či utržený ledovec,“ popisoval vlnu Ulrich. Podobně to viděl i další svědek, William A. Swanson. Ten stačil se svou ženou sotva opustit loď, na které v momentě zemětřesení jeli a utéci do bezpečí. „Hory se hrozně třásly a obrovské kusy skály padaly do vody,“ vzpomínal Swanson.

Lituyanská zátoká je fjord, který se nachází v severovýchodní části Aljašského zálivu. Je zhruba ve tvaru písmene T. Zemětřesení ani tsunami tam nejsou ničím neobvyklým. Jsou zdokumentovány případy z roku 1854, 1899 a 1936. Nikdy však předtím nedosáhla vlna takové velikosti.