Historie silvestrovských oslav: Kdy začali lidé bujaře vítat Nový rok?

Kdy se začal Silvestr slavit?

Římská liturgie zasvětila den 31. prosince památce papeže Silvestra I., který právě o posledním prosincovém dnu roku 335 zemřel. Mnoho informací se o svatém Silvestru nedochovalo, podle legendy však měl pomoci vyléčit z malomocenství Konstantina Velikého. Po jeho smrti přestali být pronásledováni křesťané a začala nová epocha psaná křesťanskou církví.

Až do 16. století však v den svatého Silvestra neprobíhali žádné oslavy související s příchodem nového roku. Tehdy se lidé řídili podle juliánského kalendáře, který stanovoval začátek roku na 1. ledna, ovšem konec kalendářního roku se v jednotlivých oblastech lišil – například 1. březen, 25. březen nebo 25. prosinec. Z pohanských dob sice známe oslavy spojené s 1. lednem, ovšem ty byly pochopitelně církví nepřijímané. Ve druhé polovině 16. století se naplno prosadil kalendář nový, gregoriánský. A tak začal platit i jednotný začátek roku, a to den 1. ledna. Bujaré a veřejné vítání nového roku je však zvyk pocházející až z 19. století.

Silvestrovské oslavy

Církev určila na den 1. ledna svátek Obřezání Páně, který se měl slavit v tichosti a poklidu. Pohané však v předvečer 1. ledna slavili a vítali nový rok. A tak v některých oblastech zůstal poslední prosincový den ve znamení oslav. Ty se však církev snažila zakázat nebo alespoň omezit. Silvestrovské oslavy takové, jako je známe dnes, mají svůj původ až v 19. století. Do té doby lidé poslední den v roce chodili spíše do kostela, kde děkovali za vše dobré, co se jim stalo v uplynulém roce a prosili o stejně dobrý nový rok.

Silvestrovská večeře byla pro naše předky slavnostnější, připomínala večeři štědrovečerní. Na stole se tak objevilo devět chodů a každá plodina, která se za daný rok urodila. Oblíbeného kubu a další štědrovečerní i silvestrovské pokrmy nahradil v 19. století ovar, kroupy a křen s jablky. Na konci 19. století se silvestrovské oslavy již velmi podobaly těm našim – lidé se scházeli, bavili a veselili a také popíjeli alkohol. V této době se také poprvé objevily na stole pochutiny podobné dnešním obloženým chlebíčkům a jednohubkám. Nesměl chybět ani novoroční přípitek v podobě sklenky vychlazeného šampaňského nebo sektu.

České tradice a pověry

S posledním dnem roku a příchodem roku nového se pojila celá řada lidových tradic a pověr. Do vesnických stavení chodily o silvestrovském večeru „ometačky“, což byly chudé ženy oblečené v černých šatech a s metlou v ruce. Třikrát zaklepaly na dveře, a když byly pozvány dovnitř, ometly kamna se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého“. Pak měla kamna v příštím roce dobře hřát a hospodyně na nich neměla nic připálit. Ometačky pak dostaly něco dobrého na zub nebo peníze.

Ve svátek svatého Silvestra se nemělo prát. Pokud by vyprané prádlo viselo na šňůrách přes silvestrovskou noc, v příštím roce by zemřel některý člen rodiny.

K obědu se na Silvestra jedla čočka, to aby doma nechyběly peníze. Večer pak přišel na řadu ovar a jablka s křenem, aby byl člověk po celý nový rok zdravý. Servírovat se naopak nesměla drůbež, aby neuletělo štěstí a nerozletěly se peníze. Také zajíc se nesměl objevit na silvestrovském stole – to by zase mohlo štěstí někam odskákat.

Také dnes se říká, že „jak na Nový rok, tak po celý rok“. Zejména na venkově lidé věřili, že budou celý rok dělat to, co právě na Nový rok. V kapse proto musel mít každý 1. ledna minci, aby se ho držely peníze po celý příští rok. Kdo jako první host vešel do domu, ten předpovídal, jaký bude celý rok. Pokud byla prvním hostem nějaká stařena, v rodině se měly objevit hádky. Pokud přišlo první dítě, mládenec či dívka, domácnost měla být v příštím roce plná lásky a svornosti.

Děvčata na vdávání na Nový rok čekala před kostelem a sledovala, kdo jako první z něj po mši odejde. Muž předpovídal do roka veselku, žena ji naopak vylučovala. Pokud kostel jako první opustila stará žena, dívka měla zůstat starou pannou, pokud šlo první dítě, měla přijít o poctivost ještě před svatbou.

Silvestrovské tradice v Evropě

U našich rakouských sousedů nesmí o Silvestru chybět tanec, lití olova a darování talismanů, které mají zaručit štěstí v novém roce. V Bulharsku se lidé oblékají do děsivých kostýmů, ve kterých tancují, čímž zahánějí upíry a zlé duchy. Španělé jedí o půlnoci hroznové víno – s každým úderem zvonu snědí jednu kuličku, aby měli v novém roce štěstí. V Řecku se Silvestr tráví většinou doma s rodinou. Dne 6. ledna se zde a na Kypru dodržuje zvyk skákání do vody na počest pokřtění Ježíše Janem Křtitelem.