Jednou z hlavních úloh hradů byla obrana a ochrana hradního pána a jeho posádky. Již od počátku hradního stavitelství byla řešena otázka, jak ochránit hrad před nepřítelem. Následovala palčivá otázka, jak zabezpečit nejzranitelnější místo hradu a tím byl vstup, tedy hradní brána. Odpověď v podobě přerušení přístupu a jeho zajištění padacím mostem byla nasnadě.
Už od počátku fortifikací na našem území byla nejpalčivější otázkou ta, týkající se zamezení přístupu nepřítele a jeho proniknutí dovnitř. Raně středověká hradiště řešila obranu pomocí těžkých, někdy značně masivních dřevěno-hlinitých hradeb, které mohly být doprovázeny systémem valů a příkopů. Jejich vedení pak korigovalo přístup k bráně, přičemž cesta vedla místy, kde končilo těleso valu a kde příkop překlenoval most až přímo k bráně. Obrana tohoto místa tak byla zcela pasivní.
I u prvních hradů bylo korigování přístupu k bráně pasivní. Spoléhalo se především na vnější val či palisádu a především na příkop, který ovšem nemusel být pravidlem. Cesta pak opět vedla přímo k bráně. Byť tedy tyto rané fortifikace eliminovaly směr ohrožení, nedokázaly zabránit přístupu nepřítele k nejzranitelnější části hradu, kterou byla právě hradní brána. U představitele raných hradů byl most navržen tak, aby bylo možné ho v době ohrožení zničit či odstranit a zamezit tak postupu nepřítele, což ovšem následně vyžadovalo pracné obnovení mostu.
Později došel vývoj hradní fortifikace až k vynálezu padacího mostu, který neměl destrukční následky pro samotný most, umožňoval rychlejší a efektivnější zabezpečení přístupu a též prostoru samotné vstupní brány. Vývoj této fortifikace, stejně jako celkově hradní architektury probíhal na západě Evropy. Kdy se technologie padacích mostů dostala na naše území, není přesně známo. Nejspíše to bylo v dobách posledních Přemyslovců během průběhu 13. století.
Jednoduchý padací most se v podstatě skládal z jednoho ramene, které tvořilo mostovku. To bylo spouštěno do horizontální polohy, kdy tvořilo most a následně do vertikální, kdy mostovka zapadla do vpadliny a přerušila tak přístup k hradu. Navíc kryla i samotná vrata brány a zvyšovala tak obranyschopnost. Samotná mostovka se spouštěla pomocí lan a řetězů, které vedly skrze štěrbiny po bocích vrcholové partie brány. Jednalo se o nejjednodušší a nejrozšířenější verzi.
Dalším typem byl tzv. stěžejkový padací most. Ten se odlišoval způsobem, jakým byla mostovka ovládána. Padací most tohoto typu byl zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák, tzv. stěžejek, které zapadaly do dlouhých úzkých štěrbin. Ty se nacházely nad samotnou bránou. Stěžejky mohly být buď přímo součástí konstrukce mostovky, nebo na nich mohl naopak být most zavěšen. Stopy po něm se nacházejí například na hradě Kašperk.
Vedle těchto typů existoval ještě jeden velice progresivní typ tzv. kolébkový padací most. V tomto případě mostovku představovala dvouramenná páka. Ve spuštěné poloze tvořilo zpravidla delší rameno most a kratší rameno podlahu průjezdu. Při zdvihnutí delší rameno zapadlo do vpadliny a zakrylo bránu. Druhá část pak klesla do suterénu brány, a odkryla vlčí jámu. Vytvořila tak pro útočníky, kteří by eventuálně prorazili bránu, další překážku. Jeho doklady jsou například na hradě Helfenburk u Útěška.
Hlavní výhoda padacího mostu spočívala v tom, že jej bylo možné snadno ovládat a tím i kontrolovat přístup k hradu. Most se dal velice rychle zvednout a i nadále zůstával neponičen a připraven k rychlému spuštění, pokud by bylo třeba provést výpad. Samotná brána mohla být dále zabezpečena ještě padací mříží. Samotná technologie padacího mostu představovala podstatné zlepšení oproti svým předchůdcům, kterými byly rozebratelné či lehce zničitelné mosty. Ty dále vedle padacího mostu přežívaly jen u chudších a menších hradů, jako levnější či provizorní řešení. Hradní příkop a přes něj překlenutý padací most se stali zpravidla nezbytnou součástí středověkých hradů.
Dodnes se u nás bohužel žádný funkční a originální středověký padací most nedochoval. Mladší a funkční exempláře, pracující na podobném výše popsané principu, je však možné dodnes vidět například na zámku Frýdlant či na hradě Bouzov.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , obrana
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 1 hodinou
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
Rusko ve čtvrtek ráno zřejmě zasáhlo ukrajinské město Dnipro mezikontinentální balistickou střelou. Podle bezpečnostní experta Josefa Krause z brněnské Masarykovy univerzity Moskva tímto demonstrovala sílu, zásadní změny v konfliktu nebo vztazích Západu s Ruskem ale nepředpokládá.
Zdroj: Jakub Jurek