Jednou z hlavních úloh hradů byla obrana a ochrana hradního pána a jeho posádky. Již od počátku hradního stavitelství byla řešena otázka, jak ochránit hrad před nepřítelem. Následovala palčivá otázka, jak zabezpečit nejzranitelnější místo hradu a tím byl vstup, tedy hradní brána. Odpověď v podobě přerušení přístupu a jeho zajištění padacím mostem byla nasnadě.
Už od počátku fortifikací na našem území byla nejpalčivější otázkou ta, týkající se zamezení přístupu nepřítele a jeho proniknutí dovnitř. Raně středověká hradiště řešila obranu pomocí těžkých, někdy značně masivních dřevěno-hlinitých hradeb, které mohly být doprovázeny systémem valů a příkopů. Jejich vedení pak korigovalo přístup k bráně, přičemž cesta vedla místy, kde končilo těleso valu a kde příkop překlenoval most až přímo k bráně. Obrana tohoto místa tak byla zcela pasivní.
I u prvních hradů bylo korigování přístupu k bráně pasivní. Spoléhalo se především na vnější val či palisádu a především na příkop, který ovšem nemusel být pravidlem. Cesta pak opět vedla přímo k bráně. Byť tedy tyto rané fortifikace eliminovaly směr ohrožení, nedokázaly zabránit přístupu nepřítele k nejzranitelnější části hradu, kterou byla právě hradní brána. U představitele raných hradů byl most navržen tak, aby bylo možné ho v době ohrožení zničit či odstranit a zamezit tak postupu nepřítele, což ovšem následně vyžadovalo pracné obnovení mostu.
Později došel vývoj hradní fortifikace až k vynálezu padacího mostu, který neměl destrukční následky pro samotný most, umožňoval rychlejší a efektivnější zabezpečení přístupu a též prostoru samotné vstupní brány. Vývoj této fortifikace, stejně jako celkově hradní architektury probíhal na západě Evropy. Kdy se technologie padacích mostů dostala na naše území, není přesně známo. Nejspíše to bylo v dobách posledních Přemyslovců během průběhu 13. století.
Jednoduchý padací most se v podstatě skládal z jednoho ramene, které tvořilo mostovku. To bylo spouštěno do horizontální polohy, kdy tvořilo most a následně do vertikální, kdy mostovka zapadla do vpadliny a přerušila tak přístup k hradu. Navíc kryla i samotná vrata brány a zvyšovala tak obranyschopnost. Samotná mostovka se spouštěla pomocí lan a řetězů, které vedly skrze štěrbiny po bocích vrcholové partie brány. Jednalo se o nejjednodušší a nejrozšířenější verzi.
Dalším typem byl tzv. stěžejkový padací most. Ten se odlišoval způsobem, jakým byla mostovka ovládána. Padací most tohoto typu byl zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák, tzv. stěžejek, které zapadaly do dlouhých úzkých štěrbin. Ty se nacházely nad samotnou bránou. Stěžejky mohly být buď přímo součástí konstrukce mostovky, nebo na nich mohl naopak být most zavěšen. Stopy po něm se nacházejí například na hradě Kašperk.
Vedle těchto typů existoval ještě jeden velice progresivní typ tzv. kolébkový padací most. V tomto případě mostovku představovala dvouramenná páka. Ve spuštěné poloze tvořilo zpravidla delší rameno most a kratší rameno podlahu průjezdu. Při zdvihnutí delší rameno zapadlo do vpadliny a zakrylo bránu. Druhá část pak klesla do suterénu brány, a odkryla vlčí jámu. Vytvořila tak pro útočníky, kteří by eventuálně prorazili bránu, další překážku. Jeho doklady jsou například na hradě Helfenburk u Útěška.
Hlavní výhoda padacího mostu spočívala v tom, že jej bylo možné snadno ovládat a tím i kontrolovat přístup k hradu. Most se dal velice rychle zvednout a i nadále zůstával neponičen a připraven k rychlému spuštění, pokud by bylo třeba provést výpad. Samotná brána mohla být dále zabezpečena ještě padací mříží. Samotná technologie padacího mostu představovala podstatné zlepšení oproti svým předchůdcům, kterými byly rozebratelné či lehce zničitelné mosty. Ty dále vedle padacího mostu přežívaly jen u chudších a menších hradů, jako levnější či provizorní řešení. Hradní příkop a přes něj překlenutý padací most se stali zpravidla nezbytnou součástí středověkých hradů.
Dodnes se u nás bohužel žádný funkční a originální středověký padací most nedochoval. Mladší a funkční exempláře, pracující na podobném výše popsané principu, je však možné dodnes vidět například na zámku Frýdlant či na hradě Bouzov.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , obrana
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
před 1 hodinou
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
před 2 hodinami
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
před 3 hodinami
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
před 4 hodinami
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
před 4 hodinami
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
před 4 hodinami
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
před 5 hodinami
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
před 5 hodinami
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
před 6 hodinami
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
před 6 hodinami
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
před 6 hodinami
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
před 7 hodinami
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
před 8 hodinami
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
před 8 hodinami
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
před 8 hodinami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 9 hodinami
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 10 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
před 11 hodinami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 11 hodinami
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
Policie v pátek ráno zasahuje na gymnáziu v Litvínově v Ústeckém kraji. Evakuovány byly desítky studentů kvůli násilnému vstupu osoby do budovy. Strážci zákona podezřelého člověka zadrželi.
Zdroj: Jan Hrabě