Jednou z hlavních úloh hradů byla obrana a ochrana hradního pána a jeho posádky. Již od počátku hradního stavitelství byla řešena otázka, jak ochránit hrad před nepřítelem. Následovala palčivá otázka, jak zabezpečit nejzranitelnější místo hradu a tím byl vstup, tedy hradní brána. Odpověď v podobě přerušení přístupu a jeho zajištění padacím mostem byla nasnadě.
Už od počátku fortifikací na našem území byla nejpalčivější otázkou ta, týkající se zamezení přístupu nepřítele a jeho proniknutí dovnitř. Raně středověká hradiště řešila obranu pomocí těžkých, někdy značně masivních dřevěno-hlinitých hradeb, které mohly být doprovázeny systémem valů a příkopů. Jejich vedení pak korigovalo přístup k bráně, přičemž cesta vedla místy, kde končilo těleso valu a kde příkop překlenoval most až přímo k bráně. Obrana tohoto místa tak byla zcela pasivní.
I u prvních hradů bylo korigování přístupu k bráně pasivní. Spoléhalo se především na vnější val či palisádu a především na příkop, který ovšem nemusel být pravidlem. Cesta pak opět vedla přímo k bráně. Byť tedy tyto rané fortifikace eliminovaly směr ohrožení, nedokázaly zabránit přístupu nepřítele k nejzranitelnější části hradu, kterou byla právě hradní brána. U představitele raných hradů byl most navržen tak, aby bylo možné ho v době ohrožení zničit či odstranit a zamezit tak postupu nepřítele, což ovšem následně vyžadovalo pracné obnovení mostu.
Později došel vývoj hradní fortifikace až k vynálezu padacího mostu, který neměl destrukční následky pro samotný most, umožňoval rychlejší a efektivnější zabezpečení přístupu a též prostoru samotné vstupní brány. Vývoj této fortifikace, stejně jako celkově hradní architektury probíhal na západě Evropy. Kdy se technologie padacích mostů dostala na naše území, není přesně známo. Nejspíše to bylo v dobách posledních Přemyslovců během průběhu 13. století.
Jednoduchý padací most se v podstatě skládal z jednoho ramene, které tvořilo mostovku. To bylo spouštěno do horizontální polohy, kdy tvořilo most a následně do vertikální, kdy mostovka zapadla do vpadliny a přerušila tak přístup k hradu. Navíc kryla i samotná vrata brány a zvyšovala tak obranyschopnost. Samotná mostovka se spouštěla pomocí lan a řetězů, které vedly skrze štěrbiny po bocích vrcholové partie brány. Jednalo se o nejjednodušší a nejrozšířenější verzi.
Dalším typem byl tzv. stěžejkový padací most. Ten se odlišoval způsobem, jakým byla mostovka ovládána. Padací most tohoto typu byl zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák, tzv. stěžejek, které zapadaly do dlouhých úzkých štěrbin. Ty se nacházely nad samotnou bránou. Stěžejky mohly být buď přímo součástí konstrukce mostovky, nebo na nich mohl naopak být most zavěšen. Stopy po něm se nacházejí například na hradě Kašperk.
Vedle těchto typů existoval ještě jeden velice progresivní typ tzv. kolébkový padací most. V tomto případě mostovku představovala dvouramenná páka. Ve spuštěné poloze tvořilo zpravidla delší rameno most a kratší rameno podlahu průjezdu. Při zdvihnutí delší rameno zapadlo do vpadliny a zakrylo bránu. Druhá část pak klesla do suterénu brány, a odkryla vlčí jámu. Vytvořila tak pro útočníky, kteří by eventuálně prorazili bránu, další překážku. Jeho doklady jsou například na hradě Helfenburk u Útěška.
Hlavní výhoda padacího mostu spočívala v tom, že jej bylo možné snadno ovládat a tím i kontrolovat přístup k hradu. Most se dal velice rychle zvednout a i nadále zůstával neponičen a připraven k rychlému spuštění, pokud by bylo třeba provést výpad. Samotná brána mohla být dále zabezpečena ještě padací mříží. Samotná technologie padacího mostu představovala podstatné zlepšení oproti svým předchůdcům, kterými byly rozebratelné či lehce zničitelné mosty. Ty dále vedle padacího mostu přežívaly jen u chudších a menších hradů, jako levnější či provizorní řešení. Hradní příkop a přes něj překlenutý padací most se stali zpravidla nezbytnou součástí středověkých hradů.
Dodnes se u nás bohužel žádný funkční a originální středověký padací most nedochoval. Mladší a funkční exempláře, pracující na podobném výše popsané principu, je však možné dodnes vidět například na zámku Frýdlant či na hradě Bouzov.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , obrana
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 25 minutami
Čtvrtý taneční večer StarDance začal. Soutěž dnes opustí další pár
před 1 hodinou
Izraelské buldozery údajně zničily sídlo agentury OSN
před 2 hodinami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 4 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 5 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 6 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 6 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 6 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 7 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 9 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 10 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 10 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 11 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 12 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 14 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou.
Zdroj: Jan Hrabě