Důmyslný nástroj historie: Jak fungoval hradní padací most?

Jednou z hlavních úloh hradů byla obrana a ochrana hradního pána a jeho posádky. Již od počátku hradního stavitelství byla řešena otázka, jak ochránit hrad před nepřítelem. Následovala palčivá otázka, jak zabezpečit nejzranitelnější místo hradu a tím byl vstup, tedy hradní brána. Odpověď v podobě přerušení přístupu a jeho zajištění padacím mostem byla nasnadě.

Už od počátku fortifikací na našem území byla nejpalčivější otázkou ta, týkající se zamezení přístupu nepřítele a jeho proniknutí dovnitř. Raně středověká hradiště řešila obranu pomocí těžkých, někdy značně masivních dřevěno-hlinitých hradeb, které mohly být doprovázeny systémem valů a příkopů. Jejich vedení pak korigovalo přístup k bráně, přičemž cesta vedla místy, kde končilo těleso valu a kde příkop překlenoval most až přímo k bráně. Obrana tohoto místa tak byla zcela pasivní.

I u prvních hradů bylo korigování přístupu k bráně pasivní. Spoléhalo se především na vnější val či palisádu a především na příkop, který ovšem nemusel být pravidlem. Cesta pak opět vedla přímo k bráně. Byť tedy tyto rané fortifikace eliminovaly směr ohrožení, nedokázaly zabránit přístupu nepřítele k nejzranitelnější části hradu, kterou byla právě hradní brána. U představitele raných hradů byl most navržen tak, aby bylo možné ho v době ohrožení zničit či odstranit a zamezit tak postupu nepřítele, což ovšem následně vyžadovalo pracné obnovení mostu.

Později došel vývoj hradní fortifikace až k vynálezu padacího mostu, který neměl destrukční následky pro samotný most, umožňoval rychlejší a efektivnější zabezpečení přístupu a též prostoru samotné vstupní brány. Vývoj této fortifikace, stejně jako celkově hradní architektury probíhal na západě Evropy. Kdy se technologie padacích mostů dostala na naše území, není přesně známo. Nejspíše to bylo v dobách posledních Přemyslovců během průběhu 13. století.

Jednoduchý padací most se v podstatě skládal z jednoho ramene, které tvořilo mostovku. To bylo spouštěno do horizontální polohy, kdy tvořilo most a následně do vertikální, kdy mostovka zapadla do vpadliny a přerušila tak přístup k hradu. Navíc kryla i samotná vrata brány a zvyšovala tak obranyschopnost. Samotná mostovka se spouštěla pomocí lan a řetězů, které vedly skrze štěrbiny po bocích vrcholové partie brány. Jednalo se o nejjednodušší a nejrozšířenější verzi.

Dalším typem byl tzv. stěžejkový padací most. Ten se odlišoval způsobem, jakým byla mostovka ovládána. Padací most tohoto typu byl zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák, tzv. stěžejek, které zapadaly do dlouhých úzkých štěrbin. Ty se nacházely nad samotnou bránou. Stěžejky mohly být buď přímo součástí konstrukce mostovky, nebo na nich mohl naopak být most zavěšen. Stopy po něm se nacházejí například na hradě Kašperk.

Vedle těchto typů existoval ještě jeden velice progresivní typ tzv. kolébkový padací most. V tomto případě mostovku představovala dvouramenná páka. Ve spuštěné poloze tvořilo zpravidla delší rameno most a kratší rameno podlahu průjezdu. Při zdvihnutí delší rameno zapadlo do vpadliny a zakrylo bránu. Druhá část pak klesla do suterénu brány, a odkryla vlčí jámu. Vytvořila tak pro útočníky, kteří by eventuálně prorazili bránu, další překážku. Jeho doklady jsou například na hradě Helfenburk u Útěška.

Hlavní výhoda padacího mostu spočívala v tom, že jej bylo možné snadno ovládat a tím i kontrolovat přístup k hradu. Most se dal velice rychle zvednout a i nadále zůstával neponičen a připraven k rychlému spuštění, pokud by bylo třeba provést výpad. Samotná brána mohla být dále zabezpečena ještě padací mříží. Samotná technologie padacího mostu představovala podstatné zlepšení oproti svým předchůdcům, kterými byly rozebratelné či lehce zničitelné mosty. Ty dále vedle padacího mostu přežívaly jen u chudších a menších hradů, jako levnější či provizorní řešení. Hradní příkop a přes něj překlenutý padací most se stali zpravidla nezbytnou součástí středověkých hradů.

Dodnes se u nás bohužel žádný funkční a originální středověký padací most nedochoval. Mladší a funkční exempláře, pracující na podobném výše popsané principu, je však možné dodnes vidět například na zámku Frýdlant či na hradě Bouzov.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie architektura obrana

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy