Lidé se dožívají stále vyššího věku. Řadu seniorů, a nejen jich, však ohrožují neurodegenerativní onemocnění jako je například demence. Určité jednoduché návyky mohou podle nové studie proti těmto problémům bojovat.
Neurodegenerativní onemocnění je zastřešující termín pro celou řadu stavů, které primárně ovlivňují neurony v lidském mozku. Patří sem například Alzheimerova a Parkinsonova choroba i dědičný stav, který poškozuje určité nervové buňky v mozku – takzvaná Huntingtonova choroba (HD).
A přestože v současné době neexistuje na Huntingtona léčba, nová studie zveřejněná v časopise eNeuro možná našla způsob, jak zlepšit kvalitu života pacientů s diagnózou tohoto onemocnění. Trik je jednoduchý - spočívá v tom stravovat ve stejnou denní dobu.
Kromě toho, že byla zjištěna lepší exprese genů v oblasti mozku spojené s kontrolou těla, která často degeneruje v Huntingtona, studie rovněž zjistila, že pravidelná jídla zlepšují jak stravovací návyky, tak celkové zdraví, vysvětluje server The Independent.
Výzkumníci z University of California v Los Angeles omezili příjem stravy u myší, které byly geneticky upraveny tak, aby měly Huntingtona. A zatímco jedna skupina dostávala potravu pouze v šestihodinovém intervalu, kdy byla nejaktivnější, zbytek myší měl možnost jíst, kdykoli se jim to líbilo.
Výsledky ukázaly, že myši, kterým byla podávána strava pravidelně, prokázaly zlepšenou expresi genů a lepší kardiovaskulární zdraví. Tým proto věří, že omezení stravy na osmihodinové intervaly může být užitečným nástrojem pro kontrolu lidských neurodegenerativních onemocnění.
„Tato data naznačují, že výživové plány by mohly hrát roli při léčbě Huntingtonovy choroby a mohly by vést k vývoji nových možností léčby neurodegenerativních poruch," uvedl profesor Christopher Colwell. „Změny v životním stylu, které nejen zlepšují kvalitu života, ale také zpomalují progresi onemocnění u pacientů s Huntingtonem, jsou velmi potřebné,“ dodal lékař.
Související
V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání
Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , zdraví , potraviny jídlo , důchodci, senioři
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 2 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 3 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 8 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák