V Indickém oceánu chybí obrovský kus země, který by tam měl být. Kam zmizel?

Mapa tohoto gravitačního potenciálu se nazývá „geoid" a ukazuje něco zvláštního - pod Indickým oceánem chybí velká část masy. A co to vlastně znamená? Jednoduše řečeno jde o to, že masivní kus podmořského dna v Indickém oceánu, hluboký asi 100 metrů, chybí. A nikdo neumí vysvětlit, proč je to tak. Dosud se vědci domnívali, že příčinou tohoto jevu je stará litosférických deska, která se potopila před několika miliony let, ovšem tato teorie se dosud nikdy nepotvrdila.

Výzkumníci nicméně nyní naznačují, že plášť pod indickým subkontinentem tvoří mnohem žhavější a lehčí materiál, než se očekávalo. Nový výzkum byl zveřejněn v magazínu Geophysical Research Letters.

Abnormalita nízké úrovně geoidu (IOGL) v Indickém oceánu u vědců vyvolává značné obavy a je jedním z nejvýznamnějších problémů vědy o Zemi, vysvětluje vedoucí autor profesor Attreyee Ghosh u Indian Institute of Science. „Je to nejmenší geoidní/gravitační anomálie na Zemi a dosud neexistoval žádný konsensus ohledně jejího zdroje. Je to pozoruhodné, neboť znamená, že v hlubokém plášti je nějaký masový deficit."

Závěry nového výzkumu se přiklánějí k tomu, že příčinou tohoto jevu je tzv. superplum, který se šíří z afrického kontinentu. Můžeme si to představit jako prolévání horké hmoty v plášti Země, která pomalu rozděluje Afriku. Odtud se tato hmota odchyluje směrem na východ, přičemž se zastaví právě při místě, na kterém je nízká úroveň IOGL. Podle slov profesora Ghoshe se tento horký a lehčí materiál táhne do hloubky 300 až 900 kilometrů, přičemž se nachází v severním Indickém oceánu. Je to důkaz toho, že na naší Zemi i nadále probíhá pohyb kontinentů.

„Většina stávajících teorií se snažila vysvětlit tuto negativní anomálii pomocí chladných a hustých oceánských desek, které se v minulosti potopily do pláště," říká profesor Ghosh. „Naše studie vysvětluje tuto nízkou hodnotu prostřednictvím teplejšího a lehčího materiálu, který se táhne od hloubky 300 kilometrů až do přibližně 900 kilometrů, v severním Indickém oceánu a který pravděpodobně pochází z afrického superplumu,“ dodává vědec.