Evropa mrzne, v Arktidě se opalují. Pokoušíme rozzuřené zvíře, brzy to může být ještě horší, varují vědci

Současné počasí sice může být jen o ojedinělá událost, přesto se někteří experti obávají, že globální oteplování narušuje polární vír, tedy silný vítr, jenž kdysi zmrazil celý sever. Severní pól bývá bez slunečních paprsků až do března, příliv teplého vzduchu však vyhoupl tento měsíc na ruské Sibiři rtuť teploměru až o 35 stupňů Celsia nad historické teplotní průměry. V roce 2018 už Grónsko zažilo již 61 hodin bez mrazů – a to je třikrát více než v předešlých letech. „Pozorovatelé situaci popisují jako podivnou, šílenou a 'prostě šokující',“ píše deník.

„jedná se o anomálii mezi anomáliemi. Je to naprosto mimo historický rozsah, což je znepokojující. Dál pokoušíme rozzuřené zvíře, jímž je naše klima, a v záloze jsou i další překvapení," říká Michael Mann z univerzity v Pensylvánii. „Arktida byla vždy považována za ukazatel oteplování, které způsobují lidé. A vysílá jasné varování," vysvětluje.

Na nejseverněji položené meteorologické stanici světa, která se nachází na mysu Morrise Jesupa v Grónsku, byly v posledních dnech naměřeny vyšší teploty než v Londýně nebo Curychu. Teploty, které dosahovaly až 6,1 stupňů nad nulou, sice nepřekonaly dříve zaznamenané rekordy, pokud jde o teplé počasí, trvaly ale až deset dní. Podobné teplotní výkyvy přitom zažila tato oblast v minulosti jen na několik hodin.

„Prudké teplotní výkyvy jsou normální součástí proměnlivosti počasí, neobvyklé na tom ovšem je to, že trvají tak dlouho," vysvětluje Ruth Mottramová z dánského meteorologického institutu- Zmínila například to, že podobně vysoké teploty nezažila Arktida od 50. let minulého století.

Příčiny těchto změn a jejich význam nyní odborníci zkoumají. V minulosti nastalo v Arktidě mnoho teplotních výkyvů, které se zapsaly do její meteorologické historie -a často je způsobovalo kolísání síly větru, slabý polární vítr či krouživé větry, které pomáhají odvrátit teplejší vzduch a udržovat oblast chladnou. K teplotním vlnám však nyní dochází častěji a trvají i déle, než kdy dříve.

Vír je závislý na teplotních rozdílech v Arktidě a v oblastech s mírných podnebím. Tyto rozdíly se však snižují, protože severní pól se v současné době otepluje rychleji než ostatní místa na Zemi. Zatímco průměrná teplota se na Zemi zvýšila o jeden stupeň, v Arktidě je to až o tři stupně, což také způsobuje tání ledovců. Otázkou pak podle deníku je, zda to signalizuje oslabení nebo zhroucení polárního víru.

Někteří vědci mluví o hypotéze známé jako „teplá Arktida, studené kontinenty". Polární vír se stává méně stabilní, nasává více teplého vzduchu a chladnější fronty, které nyní zažívá Británie nebo severní Evropa, žene jinam. Podle odborníků tak s oteplováním Arktidy můžeme v příštích letech očekávat i bezprecedentní meteorologické jevy.

„Jelikož se Arktida rychle zahříváme, můžeme očekávat, že budoucí roky nám přinesou ještě další příklady bezprecedentního počasí,“ vysvětluje Robert Rohde, vedoucí vědec z Berkeley Earth, neziskové organizace věnované klimatu.

„Tyto teplotní jevy bez pochyby způsobí potíže lidem i přírodě. Posuny sněhu a deště, tání a námrazy vytvoří na zemi ledový povrch, například pro zvířata tak bude těžké najít potravu. Obecně životní podmínky v tak proměnlivém počasí budou velmi obtížné," tvrdí meteorolog a zakladatel portálu o klimatických změnách Climate Dissemination Jesper Theilgaard, který se problematice věnuje už 40 let.

Někteří odborníci ale zároveň upozorňují, že přisuzovat podobným teplotním výkyvům větší význam je zatím předčasné. „Současné výkyvy o 20 stupňů Celsia nebo více nad průměr v Arktidě jsou téměř jistě většinou způsobeny přirozenou variabilitou," myslí si Zeke Hausfather z organizace Berkeley Earth. „I když jsou spojovány se základním trendem oteplování, neexistují žádné silné důkazy o tom, že faktory, které způsobují krátkodobou variabilitu Arktidy, se v oteplovaném světě zvýší. Pokud nic, klimatické modely naznačují, že opak je pravdou.“

Ačkoli je příliš brzy na to říci, zda by měly být změněny celkové projekce o oteplování Arktidy, nedávné teploty zvyšují nejistotu a také možnost nárazových efektů, které urychlují změnu klimatu. „Je to příliš krátkodobá exkurze, která říká, zda se změní celkové projekce pro oteplování Arktidy. Ale naznačuje, že možná podceňujeme tendenci krátkodobých událostí extrémního oteplování v Arktidě. A tato počáteční oteplování mohou vyvolat ještě větší oteplování kvůli zpětným smyčkám spojeným s táním ledu a potenciálním uvolněním velmi silného skleníkového plynu – metanu,“ dodává Mann.