Nejděsivější místa na Zemi? Těmto městům se obloukem vyhněte, nebo vás zabije radioaktivita

Radiace může být velmi nebezpečná věc. Může nám způsobit řadu zdravotních problémů a v dostatečně vysokých dávkách nás může zabít. Naštěstí je na Zemi jen velmi málo míst, kde byste mohli být vystaveni tak velkému záření, aby způsobilo fatální škody. Ale přesto existuje několik oblastí, kde není vhodná trávit příliš mnoho času.

Od vyřazených jaderných zařízení po místa jaderných katastrof - na Zemi zůstává několik míst, kterým je lépe se vyhýbat. A některé z nich pravděpodobně nebudou bezpečné ani v blízké budoucnosti .Podívejte se na nejvíce radioaktivní místa na Zemi, jejichž žebříček na základě průvodce radiačními dávkami od XKCD sestavil server IFL Science.

Ramsar, Írán

První místo na seznamu patří městu Ramsar v Íránu. Lidé v tomto městě dostanou každoročně radiační dávku 260 milisievertů (mSv), což je mnohem vyšší než roční povolená dávka pro radiační pracovníky, která je pouhých 20 mSv. Průměrná osoba je každý rok vystavena dávce 3,1 mSv .

Příčinou záření v Ramsaru je devět horkých pramenů, které tryskají z podzemí a jejichž bubliny obsahují rozpuštěnou horninu bohatou na uran. Radium z těchto pramenů se vsáklo také do vápence, z něhož jsou postaveny domy. Nachází se ale i v plodinách a pitné vodě. Studie z roku 2002 zjistila, že tyto dávky způsobily o 56 procent více chromozomálních abnormalit u přibližně 33 000 obyvatel města. Vědci doporučili, aby se obyvatelé přestěhovali, ale zdá se, že tato výzva neměla velký vliv.

Goiania, Brazílie

V roce 1987 dva lupiči vykradli opuštěnou nemocnici v Goianii a odnesli si hlavně šrot. Bohužel také objevili malou kapsli vysoce radioaktivního chloridu cesného, která byla použita v zařízení pro radioterapii. Odnesli ji spolu s dalšími věcmi. Několik městských bloků bylo radiací znečištěno a muselo být zbořeno.

Kromě čtyř lidí, kteří zemřeli, bylo 300 dalších silně ozářeno. Ve městě propukla „radiofobie“ - více než 100 000 lidí bylo vyšetřeno. Z několika míst byla odstraněna svrchní část půdy, aby se odstranilo záření. Na některých místech byly naměřeny až 2 sieverty za hodinu. A i když se život ve městě povětšinou vrátil do normálu, některé místa stále zůstávají kontaminována.

Mailuu-Suu, Kyrgyzstán

Toto hornické město v jižním Kyrgyzstánu se stále vypořádává s důsledky jaderného programu Sovětského svazu. Od roku 1946 do roku 1967 tu docházelo k těžbě a zpracování uranové rudy, ale i dnes je toto místo velmi nebezpečné. Velká část odpadu z těžby byla pohřbena podél řeky, která protéká městem. Zpráva za rok 2010 uvádí, že je naléhavě třeba oblast vyčistit. Mezi mladými lidmi je hlášena vysoká míra rakoviny a špatný imunitní systém.

Dnes tu žije dnes asi 20 000 lidí. Nadále však hrozí kontaminace pitné vody. Bylo zjištěno, že úrovně záření jsou mimo bezpečné hranice - a přestože některé rodiny byly přemístěny, ostatní zůstávají.

Sellafield, Velká Británie

Sellafield je vesnice na severozápadu Anglie v hrabství Cumbria, kde sídlí hlavní jaderné středisko v Anglii. Zahrnuje několik továren na přepracování jaderného paliva, už odstavenou jadernou elektrárnu Calder Hall a několik reaktorů a továren civilního i vojenského zaměření. Komplex Windscale/Sellafield je označován jako nejradioaktivnější místo v západní Evropě. Došlo zde k několika jaderným haváriím, v roce 1957 zde vypukl požár, který způsobil vážnou jadernou nehodu, v dubnu 2005 z potrubí uniklo 83 000 litrů radioaktivního odpadu, který však byl zachycen uvnitř zařízení.

Odpad produkuje radiaci až 280 sievertů za hodinu, což je 60násobek dávky, která je fatální. Rozpuštěné palivové tyče jsou uloženy v obrovském podzemním úložném fondu nazývaném „Head End Shear Cave". Do jeskyně jsou posíláni pouze roboti. Jelikož je i nadále jaderné palivo uloženo v jeskyni, pravděpodobně to není nejlepší místo k dovolené.

Hanford, USA

Hanfordská lokalita, která je vyřazeným jaderným výrobním komplexem, je obecně považována za nejvíce radioaktivní místo v USA. Kdysi bylo zařízení používáno k výrobě plutonia pro projekt Manhattan. Dnes je tu uloženo 65 procent amerického radioaktivního odpadu. V květnu roku 2017 došlo k kolapsu tamního tunelu, což vyvolalo vážné obavy, pracovníci museli být evakuováni. K zablokování tunelu bylo třeba obrovského množství půdy. Ekologové se také obávají o životní prostředí v okolí tohoto místa

V únoru 2018 bylo zjištěno, že vzduchové filtry některých vozidel používaných na tomto místě obsahují Americium-241. Kontaminace byla zaznamenána až 16 km od tohoto komplexu.

Černobyl, Ukrajina

Roku 1977 byl 18 kilometrů severně od města dobudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl. V sobotu 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na jejím 4. reaktorovém bloku k dosud největší zaznamenané havárii jaderné elektrárny. Výbuch způsobil uvolnění velkého množství radioaktivních částic. Okolo 130 000 lidí z blízkého okolí bylo evakuováno. Evakuace však proběhla až několik desítek hodin po havárii. Radiace se šířila také do Běloruska zbytku severní Evropy. Obyvatelům také dlouho nebylo řečeno, co se vlastně děje, a tak většina z nich ani nevěděla, že jsou během evakuace velmi silně ozařováni. A to stejně tak jako armáda a všichni ostatní, kdo pomáhali odstraňovat, nebo aspoň zmírňovat, následky této havárie.

Ačkoliv je celá oblast stále radioaktivní a město oficiálně opuštěné, okolo sedmi set zejména starých lidí se přes nebezpečí rozhodlo vrátit do svého města. V roce 2017 byl poškozený reaktor zakryt ocelovým pouzdrem, které bude místo po dobu jednoho století neprodyšně chránit a bránit dalším únikům. 

Nemocnice Pripyat, Ukrajina

Několik kilometrů od elektrárny v Černobylu leží Nemocnice Pripjať, kde byly po katastrofě v Černobylu přijaty první osoby. Stále je možné tu naměřit jedny z nejvyšších úrovní radiace na celém světě. V suterénu navíc zůstalo kontaminované oblečení, které je i dnes vysoce radioaktivní – hodnoty tu přesahují 1500 mSv.

Fukušima, Japonsko

V roce 2011 zničila vlna jadernou elektrárnu Fukušima v Japonsku. Při havárii došlo s velkou pravděpodobností k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru. Při obnažení paliva v reaktoru vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. Tyto exploze zásadně přispěly k úniku a rozptýlení štěpných produktů, které dočasně způsobily okolí elektrárny neobyvatelným a také dočasně ekonomicky znehodnotily široké oblasti jinak velmi úrodné zemědělské půdy. Asi 160 000 lidí bylo evakuováno. Mají jen malou šanci, že se někdy vrátí.

Byla tu naměřena úroveň záření až 530 sítvertů za hodinu. To je víc než dost, aby člověk zemřel. Do těch nejvíce postižených míst byli vysláni roboti, kteří se měli pokusit najít roztavené palivo z reaktoru. Kvůli silné radiaci ale řada z nich selhala. Během uplynulého roku se podařilo částečně lokalizovat palivo ve dvou ze tří reaktorů. Jakmile bude nalezeno veškeré palivo, proces vyřazení z provozu může začít. Očekává se, že bude trvat asi čtyři desetiletí a bude stát 188 miliard dolarů.

Související

Houby

Němci zjistili, že i 35 let po Černobylu jsou v houbách radioaktivní látky

Pětatřicet let po havárii ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl jsou houby rostoucí v přírodě kontaminované radioaktivními látkami. V množství nepřekračujícím povolené limity se nacházely v 95 procentech vzorků nasbíraných v Německu v posledních šesti letech. Podle agentury Reuters o tom informoval německý Spolkový úřad pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin (BVL).

Více souvisejících

radioaktivita Černobyl Jaderná elektrárna Fukušima jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy