Nejděsivější místa na Zemi? Těmto městům se obloukem vyhněte, nebo vás zabije radioaktivita

Od vyřazených jaderných zařízení po místa jaderných katastrof - na Zemi zůstává několik míst, kterým je lépe se vyhýbat. A některé z nich pravděpodobně nebudou bezpečné ani v blízké budoucnosti .Podívejte se na nejvíce radioaktivní místa na Zemi, jejichž žebříček na základě průvodce radiačními dávkami od XKCD sestavil server IFL Science.

Ramsar, Írán

První místo na seznamu patří městu Ramsar v Íránu. Lidé v tomto městě dostanou každoročně radiační dávku 260 milisievertů (mSv), což je mnohem vyšší než roční povolená dávka pro radiační pracovníky, která je pouhých 20 mSv. Průměrná osoba je každý rok vystavena dávce 3,1 mSv .

Příčinou záření v Ramsaru je devět horkých pramenů, které tryskají z podzemí a jejichž bubliny obsahují rozpuštěnou horninu bohatou na uran. Radium z těchto pramenů se vsáklo také do vápence, z něhož jsou postaveny domy. Nachází se ale i v plodinách a pitné vodě. Studie z roku 2002 zjistila, že tyto dávky způsobily o 56 procent více chromozomálních abnormalit u přibližně 33 000 obyvatel města. Vědci doporučili, aby se obyvatelé přestěhovali, ale zdá se, že tato výzva neměla velký vliv.

Goiania, Brazílie

V roce 1987 dva lupiči vykradli opuštěnou nemocnici v Goianii a odnesli si hlavně šrot. Bohužel také objevili malou kapsli vysoce radioaktivního chloridu cesného, která byla použita v zařízení pro radioterapii. Odnesli ji spolu s dalšími věcmi. Několik městských bloků bylo radiací znečištěno a muselo být zbořeno.

Kromě čtyř lidí, kteří zemřeli, bylo 300 dalších silně ozářeno. Ve městě propukla „radiofobie“ - více než 100 000 lidí bylo vyšetřeno. Z několika míst byla odstraněna svrchní část půdy, aby se odstranilo záření. Na některých místech byly naměřeny až 2 sieverty za hodinu. A i když se život ve městě povětšinou vrátil do normálu, některé místa stále zůstávají kontaminována.

Mailuu-Suu, Kyrgyzstán

Toto hornické město v jižním Kyrgyzstánu se stále vypořádává s důsledky jaderného programu Sovětského svazu. Od roku 1946 do roku 1967 tu docházelo k těžbě a zpracování uranové rudy, ale i dnes je toto místo velmi nebezpečné. Velká část odpadu z těžby byla pohřbena podél řeky, která protéká městem. Zpráva za rok 2010 uvádí, že je naléhavě třeba oblast vyčistit. Mezi mladými lidmi je hlášena vysoká míra rakoviny a špatný imunitní systém.

Dnes tu žije dnes asi 20 000 lidí. Nadále však hrozí kontaminace pitné vody. Bylo zjištěno, že úrovně záření jsou mimo bezpečné hranice - a přestože některé rodiny byly přemístěny, ostatní zůstávají.

Sellafield, Velká Británie

Sellafield je vesnice na severozápadu Anglie v hrabství Cumbria, kde sídlí hlavní jaderné středisko v Anglii. Zahrnuje několik továren na přepracování jaderného paliva, už odstavenou jadernou elektrárnu Calder Hall a několik reaktorů a továren civilního i vojenského zaměření. Komplex Windscale/Sellafield je označován jako nejradioaktivnější místo v západní Evropě. Došlo zde k několika jaderným haváriím, v roce 1957 zde vypukl požár, který způsobil vážnou jadernou nehodu, v dubnu 2005 z potrubí uniklo 83 000 litrů radioaktivního odpadu, který však byl zachycen uvnitř zařízení.

Odpad produkuje radiaci až 280 sievertů za hodinu, což je 60násobek dávky, která je fatální. Rozpuštěné palivové tyče jsou uloženy v obrovském podzemním úložném fondu nazývaném „Head End Shear Cave". Do jeskyně jsou posíláni pouze roboti. Jelikož je i nadále jaderné palivo uloženo v jeskyni, pravděpodobně to není nejlepší místo k dovolené.

Hanford, USA

Hanfordská lokalita, která je vyřazeným jaderným výrobním komplexem, je obecně považována za nejvíce radioaktivní místo v USA. Kdysi bylo zařízení používáno k výrobě plutonia pro projekt Manhattan. Dnes je tu uloženo 65 procent amerického radioaktivního odpadu. V květnu roku 2017 došlo k kolapsu tamního tunelu, což vyvolalo vážné obavy, pracovníci museli být evakuováni. K zablokování tunelu bylo třeba obrovského množství půdy. Ekologové se také obávají o životní prostředí v okolí tohoto místa

V únoru 2018 bylo zjištěno, že vzduchové filtry některých vozidel používaných na tomto místě obsahují Americium-241. Kontaminace byla zaznamenána až 16 km od tohoto komplexu.

Černobyl, Ukrajina

Roku 1977 byl 18 kilometrů severně od města dobudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl. V sobotu 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na jejím 4. reaktorovém bloku k dosud největší zaznamenané havárii jaderné elektrárny. Výbuch způsobil uvolnění velkého množství radioaktivních částic. Okolo 130 000 lidí z blízkého okolí bylo evakuováno. Evakuace však proběhla až několik desítek hodin po havárii. Radiace se šířila také do Běloruska zbytku severní Evropy. Obyvatelům také dlouho nebylo řečeno, co se vlastně děje, a tak většina z nich ani nevěděla, že jsou během evakuace velmi silně ozařováni. A to stejně tak jako armáda a všichni ostatní, kdo pomáhali odstraňovat, nebo aspoň zmírňovat, následky této havárie.

Ačkoliv je celá oblast stále radioaktivní a město oficiálně opuštěné, okolo sedmi set zejména starých lidí se přes nebezpečí rozhodlo vrátit do svého města. V roce 2017 byl poškozený reaktor zakryt ocelovým pouzdrem, které bude místo po dobu jednoho století neprodyšně chránit a bránit dalším únikům. 

Nemocnice Pripyat, Ukrajina

Několik kilometrů od elektrárny v Černobylu leží Nemocnice Pripjať, kde byly po katastrofě v Černobylu přijaty první osoby. Stále je možné tu naměřit jedny z nejvyšších úrovní radiace na celém světě. V suterénu navíc zůstalo kontaminované oblečení, které je i dnes vysoce radioaktivní – hodnoty tu přesahují 1500 mSv.

Fukušima, Japonsko

V roce 2011 zničila vlna jadernou elektrárnu Fukušima v Japonsku. Při havárii došlo s velkou pravděpodobností k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru. Při obnažení paliva v reaktoru vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. Tyto exploze zásadně přispěly k úniku a rozptýlení štěpných produktů, které dočasně způsobily okolí elektrárny neobyvatelným a také dočasně ekonomicky znehodnotily široké oblasti jinak velmi úrodné zemědělské půdy. Asi 160 000 lidí bylo evakuováno. Mají jen malou šanci, že se někdy vrátí.

Byla tu naměřena úroveň záření až 530 sítvertů za hodinu. To je víc než dost, aby člověk zemřel. Do těch nejvíce postižených míst byli vysláni roboti, kteří se měli pokusit najít roztavené palivo z reaktoru. Kvůli silné radiaci ale řada z nich selhala. Během uplynulého roku se podařilo částečně lokalizovat palivo ve dvou ze tří reaktorů. Jakmile bude nalezeno veškeré palivo, proces vyřazení z provozu může začít. Očekává se, že bude trvat asi čtyři desetiletí a bude stát 188 miliard dolarů.