Možná už se vám už někdy stalo, že jste se během dne nebo během noci zamysleli nad věcmi, které se na první pohled zdají být zcela nepodstatné - přesto jste měli jakousi potřebu znát na ně odpověď. Náš mozek je velmi složitý orgán a někdy ani nevíme, proč nás některé otázky napadají. Kolik váží mrak? Může člověk cítit vůně, i když spí? Kolik energie produkuje lidské tělo? Na všechny tyto a další otázky teď pro vás máme odpověď.
Lidské sliny obsahují přírodní lék proti bolesti - opiorfín, který je 6krát účinnější než morfin. Navíc, tato látka působí i proti panice a má antidepresivní účinky. Experti z pařížského Pastérova institutu izolovali opiorfin z lidských slin, ale podle všeho je docela možné, že se tato látka vyskytuje i v jiných částech těla. Zatím však není vůbec jasné, jak sloučenina působí na nervový systém. Zřejmě v mozku zastavuje odbourávání enkefalinů, které ovlivňují tělesnou reakci vůči bolesti.
Existují barvy, které si lidský mozek nedokáže představit. Skládají se z odstínů, které se v lidských očích navzájem kompenzují, například červeno-zelená nebo žluto-modrá. Pokud vám někdo řekne, abyste si představili žluto-modrou barvu, představíte si zelenou. A to i přesto, že ve skutečnosti existuje žluto-modrá barva. Náš mozek si ji jen neumí představit.
Atomy kyslíku, která se právě teď nacházejí ve vašich plicích, uhlík ve vašich svalech, vápník ve vašich kostech a železo v krvi, se zrodily uvnitř hvězd a rozptýlily se ve vesmíru ve chvíli, kdy tyto hvězdy explodovaly. To znamená, že každý jeden z nás je ve skutečnosti mimozemšťanem zrozeným z hvězdného prachu.
Narodili jste se 9 tisíci chuťovými pohárky, které společně s vaším čichem fungují ovlivňují to, jak vám věci chutnají. Váš čich a chuť se mění s tím, jak stárnete. Ve věku mezi 40 a 50 let se počet chuťových pohárů snižuje. Po překročení šedesátky můžete začít ztrácet schopnost rozlišit chuť sladkých, slaných, kyselých a hořkých potravin.
Když spíte, nemůžete cítit žádné pachy.
Pokud si žena nějakým způsobem během těhotenství poškodí vnitřní orgány, dítě pošle své kmenové buňky na poškozené místo, aby tak urychlilo proces hojení. Bylo prokázáno, že 85% těhotných žen má ve své krvi buňky z těla svého plodu. U 50% žen tyto buňky přetrvávají i po porodu a u 25% dospělých žen se nachází buňky od jejich matek. Co se týče výměny buněk mezi dvojčaty v děloze, platí, že až 8% dvojčat je chimérických pro svou krevní linii, v případě trojčat dokonce 21%. Přenos buněk z matky do dítěte je dokonce ještě vyšší, na konci těhotenství je možné tento typ mikrochimérismu najít téměř u všech fétů.
Váš systém cév - tedy všechny tepny, žíly a kapiláry - je dlouhý více než 96.5 tisíce kilometrů. To je víc než dvojnásobek poloměru Země. Naše srdce bije asi 100 tisíckrát denně, 35 milionkrát za rok a za 70 let života, průměrné lidské srdce tak za život udeří asi 2,5 miliardkrát. Denně vyprodukuje energii, která je dostatečná pro řízení nákladního auta při 32kilometrovém výletu. Náš mozek vyprodukuje energii, která by dokázala rozsvítit 10wattovou žárovku.
Každý rok se z nás stává prakticky nový člověk, protože 98% atomů našeho těla se za 12 měsíců obmění. Zjistili to vědci v 50. letech, když testované subjekty doslova krmili radioaktivními atomy. Pomocí detektorů záření sledovali, jak se atomy pohybují po celém těle. Zjistili, že nové atomy nahradily staré a skončily ve všech tkáních lidského těla.
Kyslík je potřebný pro život lidí, ale zároveň oxiduje lidské buňky, což vede k našemu stárnutí.
V roce 1991 se sociolog Scott Feld rozhodl spočítat průměrný počet přátel jedné osoby a porovnal ho s počtem přátel, kde mají přátelé této osoby. Druhé číslo bylo vždy větší než to první, co znamená, že vaši přátelé mají vždy více přátel, než máte vy. Tento jev se nazývá přátelský paradox .
Průměrný oblak váží okolo 500 tun (v přepočtu asi 100 slonů) a bouřkový oblak má stejnou hmotnost jako 200 000 slonů. Vědci dokázali určit hmotnost oblaku díky poznání jeho velikosti a množství vody, které se v oblaku nachází.
Lidé, kteří se narodili v 90. letech, žili ve dvou tisíciletích, dvou stoletích a třech dekádách, ale stále ještě nemají ani 30 let.
Související
Meteorit zasáhl zaparkované auto ve Štrasburku. Zanechal v něm půlmetrovou díru
Svatomartinská husa 2023: Produkce se snižuje, ceny letí vzhůru
zajímavosti , věda , Lidé , Mraky
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek