Možná už se vám už někdy stalo, že jste se během dne nebo během noci zamysleli nad věcmi, které se na první pohled zdají být zcela nepodstatné - přesto jste měli jakousi potřebu znát na ně odpověď. Náš mozek je velmi složitý orgán a někdy ani nevíme, proč nás některé otázky napadají. Kolik váží mrak? Může člověk cítit vůně, i když spí? Kolik energie produkuje lidské tělo? Na všechny tyto a další otázky teď pro vás máme odpověď.
Lidské sliny obsahují přírodní lék proti bolesti - opiorfín, který je 6krát účinnější než morfin. Navíc, tato látka působí i proti panice a má antidepresivní účinky. Experti z pařížského Pastérova institutu izolovali opiorfin z lidských slin, ale podle všeho je docela možné, že se tato látka vyskytuje i v jiných částech těla. Zatím však není vůbec jasné, jak sloučenina působí na nervový systém. Zřejmě v mozku zastavuje odbourávání enkefalinů, které ovlivňují tělesnou reakci vůči bolesti.
Existují barvy, které si lidský mozek nedokáže představit. Skládají se z odstínů, které se v lidských očích navzájem kompenzují, například červeno-zelená nebo žluto-modrá. Pokud vám někdo řekne, abyste si představili žluto-modrou barvu, představíte si zelenou. A to i přesto, že ve skutečnosti existuje žluto-modrá barva. Náš mozek si ji jen neumí představit.
Atomy kyslíku, která se právě teď nacházejí ve vašich plicích, uhlík ve vašich svalech, vápník ve vašich kostech a železo v krvi, se zrodily uvnitř hvězd a rozptýlily se ve vesmíru ve chvíli, kdy tyto hvězdy explodovaly. To znamená, že každý jeden z nás je ve skutečnosti mimozemšťanem zrozeným z hvězdného prachu.
Narodili jste se 9 tisíci chuťovými pohárky, které společně s vaším čichem fungují ovlivňují to, jak vám věci chutnají. Váš čich a chuť se mění s tím, jak stárnete. Ve věku mezi 40 a 50 let se počet chuťových pohárů snižuje. Po překročení šedesátky můžete začít ztrácet schopnost rozlišit chuť sladkých, slaných, kyselých a hořkých potravin.
Když spíte, nemůžete cítit žádné pachy.
Pokud si žena nějakým způsobem během těhotenství poškodí vnitřní orgány, dítě pošle své kmenové buňky na poškozené místo, aby tak urychlilo proces hojení. Bylo prokázáno, že 85% těhotných žen má ve své krvi buňky z těla svého plodu. U 50% žen tyto buňky přetrvávají i po porodu a u 25% dospělých žen se nachází buňky od jejich matek. Co se týče výměny buněk mezi dvojčaty v děloze, platí, že až 8% dvojčat je chimérických pro svou krevní linii, v případě trojčat dokonce 21%. Přenos buněk z matky do dítěte je dokonce ještě vyšší, na konci těhotenství je možné tento typ mikrochimérismu najít téměř u všech fétů.
Váš systém cév - tedy všechny tepny, žíly a kapiláry - je dlouhý více než 96.5 tisíce kilometrů. To je víc než dvojnásobek poloměru Země. Naše srdce bije asi 100 tisíckrát denně, 35 milionkrát za rok a za 70 let života, průměrné lidské srdce tak za život udeří asi 2,5 miliardkrát. Denně vyprodukuje energii, která je dostatečná pro řízení nákladního auta při 32kilometrovém výletu. Náš mozek vyprodukuje energii, která by dokázala rozsvítit 10wattovou žárovku.
Každý rok se z nás stává prakticky nový člověk, protože 98% atomů našeho těla se za 12 měsíců obmění. Zjistili to vědci v 50. letech, když testované subjekty doslova krmili radioaktivními atomy. Pomocí detektorů záření sledovali, jak se atomy pohybují po celém těle. Zjistili, že nové atomy nahradily staré a skončily ve všech tkáních lidského těla.
Kyslík je potřebný pro život lidí, ale zároveň oxiduje lidské buňky, což vede k našemu stárnutí.
V roce 1991 se sociolog Scott Feld rozhodl spočítat průměrný počet přátel jedné osoby a porovnal ho s počtem přátel, kde mají přátelé této osoby. Druhé číslo bylo vždy větší než to první, co znamená, že vaši přátelé mají vždy více přátel, než máte vy. Tento jev se nazývá přátelský paradox .
Průměrný oblak váží okolo 500 tun (v přepočtu asi 100 slonů) a bouřkový oblak má stejnou hmotnost jako 200 000 slonů. Vědci dokázali určit hmotnost oblaku díky poznání jeho velikosti a množství vody, které se v oblaku nachází.
Lidé, kteří se narodili v 90. letech, žili ve dvou tisíciletích, dvou stoletích a třech dekádách, ale stále ještě nemají ani 30 let.
Související
Meteorit zasáhl zaparkované auto ve Štrasburku. Zanechal v něm půlmetrovou díru
Svatomartinská husa 2023: Produkce se snižuje, ceny letí vzhůru
zajímavosti , věda , Lidé , Mraky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák