Lidstvo jako druhé v pořadí. Žila na Zemi před námi jiná civilizace?

Podle výzkumníka Gavina Schmidta nemusí být lidstvo první civilizací, jež obývá planetu Zemi. Schmidt je ředitelem prestižního Goddardova institutu pro vesmírná studia (GISS), jež spadá přímo pod agenturu NASA. Sdělil to v rozhovoru pro web The Atlantic, jež byl veden americkým astrofyzikem Adamem Frankem. Ten zkoumá globální oteplování a případný vliv člověka na něj.

Podle Schmidta je možné, že Země byla obydlena již jednou a to stovky miliónů let před lidskou civilizací. Existence takové civilizace se ale velmi těžko prokazuje. Nelze ji doložit hmotnými nálezy jako jsou například pyramidy. Kupříkladu nejstarší hmotné důkazy o lidském osídlení, jež byly nalezeny v Negevské poušti na jihu Izraele, jsou staré „pouze“ 1,8 miliónu let.

Hledat důkazy o existenci vyspělé industriální společnosti, jež by existovala stovky miliónů let před lidstvem, je velmi složité i z toho hlediska, že máme před sebou velmi dlouhou časovou osu. Pokud by taková civilizace existovala kupříkladu 100 000 let, jednalo by se jen o krátký zlomek v historii planety Země. Bylo by tak velmi snadné stopy po ní přehlédnout. Přesto by ale existovala pětsetkrát delší dobu než civilizace lidská.

Jak tedy nalézt po takové civilizaci stopy? Nejjednodušší cestou, jak na tuto otázku najít odpověď, je zamyslet se, jaké stopy zde zůstanou po civilizaci lidské. Jedním takovým příkladem je hnojivo. Podle vědců najdou budoucí výzkumníci jeho stopy v půdě i za sto miliónů let a budou tak mít důkazy o existenci lidské rasy.

Další možností jsou drobné částečky, jež vznikají při výrobě a použití plastů. Ty se mimo jiné dostávají i do moře, kde se usadí na mořském dně a stanou se jeho součástí. Takto uchovány by měly vydržet po stovky miliónů let.

Stejně je tomu při používání fosilních paliv. Při jejich spalování se dostávají do atmosféry částečky, jež se pak usazují v horninách a na zemském povrchu. V němž rovněž vydrží velmi dlouho. A právě v této oblasti učinili vědci zajímavý objev.

Před šestapadesáti milióny let planeta Země procházela obdobím, jež je vědci nazýváno Paleocéní-Eocéní teplotní maximum (PETM). V této době bylo na Zemi nezvykle teplo, například na planetě nebyl téměř žádný led. A právě z té doby nalezli vědci v horninách částečky, jež vypadají jako kdyby na planetě bylo používáno fosilní palivo.

Pravděpodobně se ale nejedná o pozůstatek po vyspělé civilizaci. Doba, během které se do atmosféry uvolňovaly, je zkrátka příliš dlouhá. Stopou po předchozích obyvatelích modré planety by spíše bylo, kdyby se dané částečky do ovzduší uvolňovaly během mnohem kratší doby, jako je tomu například v současné době.