Předstírali jste někdy, že jste skromní a mlčeli jste při debatě o nějakém tématu, o němž toho ale hodně víte? Pokud ano, nejste zdaleka jediní. Tvrdí to nová studie nedávno publikovaná ve vědeckém časopise Political Psychology.
Sociální sítě, hospody i další místa jsou plná „odborníků“ na politiku. Jenže ti, kteří své politické názory nejhlasitější vykřikují, ve skutečnosti patří k těm, kteří politice rozumí nejméně a nejsou v tomto směru příliš dobře vzděláni. Naopak ti, kteří jsou lépe informováni, jsou obvykle méně hlasití a méně sebevědomí, zjistila nová studie.
Pro tuto nadřazenost či povýšenost dokonce existuje akademický termín - Dunningův–Krugerův efekt. Jedná se o nový jev zkoumaný sociální psychologií – objevili jej David Dunning a Justin Kruger až v roce 1999. Zjistili, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují, naopak lidé s nadprůměrnými schopnostmi výkon mírně podcení. Pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní se nezmění. Nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti.
Vysvětlení zní, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které si uchovávají i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Nadprůměrní lidé jsou sice schopni adekvátněji odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Po konfrontaci s průměrnými výsledky se výrazně přiblíží v odhadu skutečnému výsledku - poupraví (sníží) hodnocení ostatních a jejich vlastní výkon tak v jejich očích vzroste.
Ian Anson, odborný asistent na University of Maryland v kraji Baltimore, teď provedl vlastní výzkum, který s tímto efektem souvisí. „Dunning-Krugerův efekt předpokládá, že jedinci s malou znalostí tématu budou paradoxně nejvíce přesvědčeni, že o tématu vědí hodně,“ vysvětluje. K provedení výzkumu jej vedly diskuze na sociálních sítích před americkými prezidentskými volbami v roce 2016.
Pro svou studii si Anson vybral 2 606 dospělých Američanů, kteří vyplňovali dva on-line průzkumy. Hodnotil faktické znalosti účastníků – ptal se například na to, jak dlouho slouží senátor, kdo je ministr energetiky, nebo která strana je konzervativnější v oblasti zdravotní péče, či která strana ovládá Sněmovnu reprezentantů. Většina účastníků neměla v politickém kvízu příliš dobré výsledky - a ti, kteří měli horší výsledky pak s větší pravděpodobností nadhodnocovali svůj výkon.
„Mnoho Američanů je přesvědčeno o své nadprůměrné politické znalosti, protože nemají možnost vidět, jak málo vědí o politickém světě (to je tzv. "Dvojitá vazba neschopnosti "). Ale je tu ještě jedna věc - když se republikáni a demokraté zapojí "partizánských" (zaujatých) debat o tom, kdo je lepší, tento efekt se stává ještě silnější,“ vysvětlil Anson. V praxi to znamená, že ti, kteří se nejvíce hlasitě bijí za "svou stranu", toho o politice ví vlastně docela málo.
Někteří jednici po volbách začali Trumpovo působení na psotu prezidenta hodnotit jako „prezidentství Dunning-Krugerova efektu", protože Trump se zdá být neuvěřitelně sebejistý vůči tématům, o nichž ale zřejmě příliš neví, připomněl v souvislosti s průzkumem server The Independent.
Související
První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
věda , politika , USA (Spojené státy americké) , Lidé
Aktuálně se děje
včera
Je na čase, aby Evropa začala jednat o Ukrajině i s Ruskem, prohlásila Meloniová
včera
Turek podá na prezidenta Pavla žalobu
včera
Kličko vyzval obyvatele Kyjeva, aby město dočasně opustili
včera
OBRAZEM: Sníh zasypal Česko. Počasí komplikovalo dopravu v polovině země
včera
Chameneí hodlá proti sílícím protestům zakročit s ještě větší brutalitou
včera
Ochota USA vyvolávat vyhrocené situace znepokojující, zní z Ruska
včera
Proč Rusko použilo na Ukrajině Orešnik? Pomstilo se za útok, který si podle všeho samo vymyslelo
včera
Domov jako svatyně: Jak různé kultury chápou útulnost?
včera
Útoky na Ukrajinu jsou šílené, řekl Macinka. Překroutil otázku novinářky, příznivce Ruska označil za pošuky
včera
Školy zavřely, lidé nemají vycházet. Bouře Goretti bičuje Evropu, počasí zastavilo dopravu i zabíjelo
včera
Pavel v dopise vysvětlil Babišovi, proč nejmenuje Turka ministrem
včera
Macinka s Turkem přijeli na Ukrajinu v době masivních ruských útoků
včera
Íránem otřásají mohutné protesty. Po celé zemi nefunguje internet
včera
Agenti ICE opět stříleli, dva lidé jsou zraněni. Oficiálním verzím vlády už nelze věřit, varoval starosta Portlandu
včera
Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik
včera
Doprava v Česku pod náporem počasí kolabuje. Autobusy uvízly a nejezdí, řidiči čekají v kolonách i přes hodinu
včera
Předpověď počasí slibuje další změnu. Oteplení nevydrží, avizují meteorologové
8. ledna 2026 22:01
V Praze hledali pacienta, nevrátil se z vycházky. Pátrání má smutný konec
8. ledna 2026 21:17
Británie řeší další kauzu bývalého prince Andrewa. Panuje podezření z korupce
8. ledna 2026 20:33
Čeští junioři na první zlato od roku 2000 nedosáhli. Švédové byli nad jejich síly
Čeští junioři po třetím vyřazení kanadského výběru v řadě za sebou usilovali o prvního zlato v kategorii do 20 let po pětadvaceti letech. Jenže po jednom stříbru (2023) a dvou bronzech (2024 a 2025) se svěřenci kouče Patrika Augusty dočkali zase „jenom“ stříbra. I tak ale za svoji bojovnost nejen ve finále, ale i za celý turnaj zaslouží respekt a uznání, kterého se jim dostalo od Mezinárodní hokejové federace IIHF v podobě individuálních oceněních. Prohraný duel se Švédskem (2:4) byl pak posledním pro Patrika Augustu v roli kouče této věkové kategorie.
Zdroj: David Holub