Předstírali jste někdy, že jste skromní a mlčeli jste při debatě o nějakém tématu, o němž toho ale hodně víte? Pokud ano, nejste zdaleka jediní. Tvrdí to nová studie nedávno publikovaná ve vědeckém časopise Political Psychology.
Sociální sítě, hospody i další místa jsou plná „odborníků“ na politiku. Jenže ti, kteří své politické názory nejhlasitější vykřikují, ve skutečnosti patří k těm, kteří politice rozumí nejméně a nejsou v tomto směru příliš dobře vzděláni. Naopak ti, kteří jsou lépe informováni, jsou obvykle méně hlasití a méně sebevědomí, zjistila nová studie.
Pro tuto nadřazenost či povýšenost dokonce existuje akademický termín - Dunningův–Krugerův efekt. Jedná se o nový jev zkoumaný sociální psychologií – objevili jej David Dunning a Justin Kruger až v roce 1999. Zjistili, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují, naopak lidé s nadprůměrnými schopnostmi výkon mírně podcení. Pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní se nezmění. Nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti.
Vysvětlení zní, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které si uchovávají i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Nadprůměrní lidé jsou sice schopni adekvátněji odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Po konfrontaci s průměrnými výsledky se výrazně přiblíží v odhadu skutečnému výsledku - poupraví (sníží) hodnocení ostatních a jejich vlastní výkon tak v jejich očích vzroste.
Ian Anson, odborný asistent na University of Maryland v kraji Baltimore, teď provedl vlastní výzkum, který s tímto efektem souvisí. „Dunning-Krugerův efekt předpokládá, že jedinci s malou znalostí tématu budou paradoxně nejvíce přesvědčeni, že o tématu vědí hodně,“ vysvětluje. K provedení výzkumu jej vedly diskuze na sociálních sítích před americkými prezidentskými volbami v roce 2016.
Pro svou studii si Anson vybral 2 606 dospělých Američanů, kteří vyplňovali dva on-line průzkumy. Hodnotil faktické znalosti účastníků – ptal se například na to, jak dlouho slouží senátor, kdo je ministr energetiky, nebo která strana je konzervativnější v oblasti zdravotní péče, či která strana ovládá Sněmovnu reprezentantů. Většina účastníků neměla v politickém kvízu příliš dobré výsledky - a ti, kteří měli horší výsledky pak s větší pravděpodobností nadhodnocovali svůj výkon.
„Mnoho Američanů je přesvědčeno o své nadprůměrné politické znalosti, protože nemají možnost vidět, jak málo vědí o politickém světě (to je tzv. "Dvojitá vazba neschopnosti "). Ale je tu ještě jedna věc - když se republikáni a demokraté zapojí "partizánských" (zaujatých) debat o tom, kdo je lepší, tento efekt se stává ještě silnější,“ vysvětlil Anson. V praxi to znamená, že ti, kteří se nejvíce hlasitě bijí za "svou stranu", toho o politice ví vlastně docela málo.
Někteří jednici po volbách začali Trumpovo působení na psotu prezidenta hodnotit jako „prezidentství Dunning-Krugerova efektu", protože Trump se zdá být neuvěřitelně sebejistý vůči tématům, o nichž ale zřejmě příliš neví, připomněl v souvislosti s průzkumem server The Independent.
Související
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
věda , politika , USA (Spojené státy americké) , Lidé
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák