Nový výzkum: Proč si lidé s chabými politickými znalostmi myslí, že o politice vědí vše?

Předstírali jste někdy, že jste skromní a mlčeli jste při debatě o nějakém tématu, o němž toho ale hodně víte? Pokud ano, nejste zdaleka jediní. Tvrdí to nová studie nedávno publikovaná ve vědeckém časopise Political Psychology.

Sociální sítě, hospody i další místa jsou plná „odborníků“ na politiku. Jenže ti, kteří své politické názory nejhlasitější vykřikují, ve skutečnosti patří k těm, kteří politice rozumí nejméně a nejsou v tomto směru příliš dobře vzděláni. Naopak ti, kteří jsou lépe informováni, jsou obvykle méně hlasití a méně sebevědomí, zjistila nová studie.

Pro tuto nadřazenost či povýšenost dokonce existuje akademický termín - Dunningův–Krugerův efekt. Jedná se o nový jev zkoumaný sociální psychologií – objevili jej David Dunning a Justin Kruger až v roce 1999. Zjistili, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují, naopak lidé s nadprůměrnými schopnostmi výkon mírně podcení. Pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní se nezmění. Nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti.

Vysvětlení zní, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které si uchovávají i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Nadprůměrní lidé jsou sice schopni adekvátněji odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Po konfrontaci s průměrnými výsledky se výrazně přiblíží v odhadu skutečnému výsledku - poupraví (sníží) hodnocení ostatních a jejich vlastní výkon tak v jejich očích vzroste.

Ian Anson, odborný asistent na University of Maryland v kraji Baltimore, teď provedl vlastní výzkum, který s tímto efektem souvisí. „Dunning-Krugerův efekt předpokládá, že jedinci s malou znalostí tématu budou paradoxně nejvíce přesvědčeni, že o tématu vědí hodně,“ vysvětluje. K provedení výzkumu jej vedly diskuze na sociálních sítích před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. 

Pro svou studii si Anson vybral 2 606 dospělých Američanů, kteří vyplňovali dva on-line průzkumy. Hodnotil faktické znalosti účastníků – ptal se například na to, jak dlouho slouží senátor, kdo je ministr energetiky, nebo která strana je konzervativnější v oblasti zdravotní péče, či která strana ovládá Sněmovnu reprezentantů. Většina účastníků neměla v politickém kvízu příliš dobré výsledky - a ti, kteří měli horší výsledky pak s větší pravděpodobností nadhodnocovali svůj výkon.

„Mnoho Američanů je přesvědčeno o své nadprůměrné politické znalosti, protože nemají možnost vidět, jak málo vědí o politickém světě (to je tzv. "Dvojitá vazba neschopnosti "). Ale je tu ještě jedna věc - když se republikáni a demokraté zapojí "partizánských" (zaujatých) debat o tom, kdo je lepší, tento efekt se stává ještě silnější,“ vysvětlil Anson. V praxi to znamená, že ti, kteří se nejvíce hlasitě bijí za "svou stranu", toho o politice ví vlastně docela málo. 

Někteří jednici po volbách začali Trumpovo působení na psotu prezidenta hodnotit jako „prezidentství Dunning-Krugerova efektu", protože Trump se zdá být neuvěřitelně sebejistý vůči tématům, o nichž ale zřejmě příliš neví, připomněl v souvislosti s průzkumem server The Independent.

Související

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

věda politika USA (Spojené státy americké) Lidé

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

Vojenští policisté vyšetřují tragickou nehodu armádního vrtulníku

Tragickou červencovou nehodu armádního vrtulníku v Náměšti nad Oslavou vyšetřuje Vojenská policie. V případu byly zahájeny úkony trestního řízení, hrozit může až desetiletý trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy