Hildegarda z Bingenu: Všestranně nadaná jeptiška, která dobyla svět

Díky svému nadání a působení byla jeptiška Hildegarda z Bingenu výjimečnou osobností své doby, ostatně byla by jí i dnes. Na svět přišla dne 16. září roku 1098 do urozené rodiny. Dodnes není jasné, kde se vlastně Hildegarda narodila. Objevují se dvě možnosti – Bermersheim u Alzey nebo Niederhosenbach. Již jako malé dítě měla mít dívka údajně jakási božská vidění. Když bylo dívence osm let, svěřili ji její rodiče do péče abatyše Jutty ze Sponheimu do kláštera Svatého Disiboda u Bingenu. Zde žila Hildegarda třicet let, než se zde stala abatyší. V klášteře zažívala další božská vidění, která si podrobně zapisovala a zakreslovala. Někteří dnešní odborníci však Hildegardina zaznamenaná vidění považují spíše za projevy migrény nebo dokonce epilepsie.

Již v dětství, když vstoupila do kláštera, se u Hildegardy projevilo její nadání. Oproti jiným dívkám se velmi rychle učila novým věcem a vědomostem. Brzy začala prohlubovat své znalosti v oblasti přírodních věd, léčitelství a lékařství či starořecké kosmologie. Později ke svým zájmům přidala také skládání básní a hudby. Působila v klášteře a jeho blízkém okolí jako léčitelka. Založila při klášteře zahradu s léčivými rostlinami, jejichž účinky dobře znala a popsala v několika spisech, které bychom dnes mohli nazvat farmakologickými příručkami. Dále zaznamenala příznaky rakoviny, nebála se psát ani o problému ženské sexuality. Jako vůbec první člověk hovořila o důležitosti toho, aby byl ženě pohlavní styk příjemný. Ženský orgasmus považovala za nezbytný k mužovu potěšení i otěhotnění. Zároveň se však velmi kriticky vyjádřila k homosexuálnímu pohlavnímu styku. Dnes se o Hildegardě z Bingenu hovoří jako o Rýnské Sybile, významné křesťanské mystičce, lékařce a léčitelce, spisovatelce, hudební skladatelce.

Samotný papež velmi obdivoval Hildegardino nadání, a tak jí jako vůbec první ženě dovolil psát teologické knihy a kázat. Při kázáních Hildegarda tvrdila, že Bůh není muž, ale žena. Ve spisu zvaném Scivias zaznamenala Hildegarda své náboženské úvahy a božská vidění. V díle Ordo virtutum zase kladla důraz na morálku.

Zachovalo se také několik encyklopedií, které jsou připisovány Hildegardě z Bingenu. Ve spisech Liber simplicis medicine a Liber composite medicine se zabývala účinky bylinek na lidské zdraví a popsala některé choroby. Jak již bylo zmíněno výše, v těchto oborech se Hildegarda skutečně velmi dobře orientovala.

Hildegarda z Bingenu je také autorkou liturgických básní pro gregoriánský chorál, díla s názvem Symphonia armoniae celestium revelationum. Tato kniha je napsaná zvláštním jazykem, který vychází ze středověké latiny a má celou řadu nových slov. Pro tento jazyk Hildegarda vytvořila speciální abecedu. Její hudební skladby jsou dodnes vydávány!

Abatyše Hildegarda z Bingenu zemřela dne 17. září 1179 v Rupertsbergu. Bylo jí 81 let, zanechala po sobě několik výjimečných spisů a klášter na Rupertsbergu u Bingenu, jehož byla zakladatelkou. V 16. století bylo její jméno připsáno na seznam svatých v katolické církvi. V roce 2012 byla kanonizována a spolu se svatým Janem z Ávily prohlášena za učitele všeobecné církve. Hildegarda z Bingenu je považována za patronku filologů, esperantistů a přírodovědců. Mezi její atributy patří kniha, psací pomůcky a model kostela.