Od Tunguské události brzy uplyne 110 let. Stále vzbuzuje mezi záhadology mnoho otazníků. Co se vlastně nad Sibiří stalo 30. června 1908 stalo? A co na to vědci?
Psal se 30. červenec 1908, když se odlehlou částí Sibiře, zvanou podle místní řeky Tunguska, náhle rozezněl ohlušující výbuch. Podle některých svědků byly dokonce tři. Tlaková vlna vyvrátila na 2000 kilometrech čtverečních na 60 milionů stromů. Byla tak silná, že poničila stavby ještě v 70 kilometrů vzdáleném městě Vanavara a záře výbuchu byla prý vidět na 1000 kilometrů. Překvapivě při události nikdo nepřišel o život.
Seismické stanice po celém světě zaznamenaly otřesy. Na místě pak měl pršet několik dní černý déšť a do atmosféry se dostalo mnoho popela a mikročástic, které byly zaznamenány výzkumníky po celém světě. Co se vlastně toho dne na Sibiři stalo?
Vzhledem k značné odlehlosti a historickým událostem, které se přehnaly Ruskem, se první expedice na místo vydala až v roce 1927. Její velitel Leonid Kulik jako první vyslovil teorii, že nad Tunguskou došlo k výbuchu meteoritu.
Kulik vyslovil hypotézu, že k výbuchu meteoritu došlo ještě v atmosféře. Tím vysvětlil nejen zvláštní motýlovitý tvar, který vytvořily vyvrácené stromy, ale i nenalezení kráteru po dopadu meteoritu. Ten se podle něj rozpadl na malé části, a v horkém létě, kdy se Sibiř mění v jedno velkou bažinu, se úlomky z něj zabořily hluboko do země. Navíc k výzkumu došlo až 20 let po události, kdy již byla většina stop zahlazena.
Do Tungusky mířilo postupem času čím dál více expedic, a objevovalo se čím dál více hypotéz. Mezi nejčastěji citované patří, že se nejednalo o srážku s meteoritem, ale s kometou. Ta se nad Sibiří vypařila, a proto nelze najít její pozůstatky. Mezi bizarnější, ale svého času velmi oblíbené patří hypotéza, podle které se nad Sibiří objevila mikro Černá díra či že došlo ke srážce hmoty a antihmoty.
Tunguská exploze čeřila fantasii také mnoha záhadologů. Podle jedné z hypotéz byl strůjcem výbuchu slavný srbský vědec Nicola Tesla, který měl provést nad Sibiří test svých energetických paprsků smrti. Podle jiných došlo k otevření brány času nebo nukleárnímu výbuchu. Slavný spisovatel Erich von Däniken věří, že Tunguska se stala svědkem havárie hvězdné lodi mimozemšťanů.
Zdá se však, že věda po 110 letech konečně zná odpověď. Natalia Artemieova z tuscomské univerzity tvrdí, že spíše než o kometu se jednalo o planetku. Výbuch měl podle jejích výpočtů sílu 10-15 megatun. S teorií o planetce přišel poprvé v roce 1981 český astronom Zdeněk Sekanina a je dnes vědeckou obcí všeobecně přijímána.
Další důkaz v roce 2013 přinesl tým profesora Viktora Kvasnici z kyjevské univerzity. Ten analyzoval vzorky, které odebrala sovětská expedice v předpokládaném epicentru výbuchu v 70. letech. V nich se nacházely drobné asi milimetrové částice diamantů. Ty podle původních hypotéz vznikly při výbuchu působením tlaku a žáru. Kvasnica však dokázal, že se jedná o částice z vesmíru, které byly součástí většího tělesa.
Italským vědcům se prý dokonce podařilo v roce 2006 objevit kráter. Má to být prý jezero Čeko, které má na rozdíl od ostatních místních jezer zvláštní tvar a před výbuchem není zaznamenáno na žádné z map. Jejich hypotéza však byla okamžitě zpochybněna.
Zdá se tedy, že veškeré fantastické a paranormální teorie jsou vyvráceny. Věda má dostatek důkazů pro racionální vysvětlení. Jak je však známo, tam kde je víra, často schází zdravý rozum a záhadologům vědecká fakta k vyvrácení jejich teorií stačit nebudou.
Související
Meteorit zasáhl zaparkované auto ve Štrasburku. Zanechal v něm půlmetrovou díru
Celebrity objevily nový hit. Kupují meteority
Meteorit , planeta Země , vesmir , vesmír, asteroidy , Tunguská katastrofa
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 1 hodinou
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 2 hodinami
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 4 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.
Zdroj: Libor Novák