Největší exploze světa? Ani po 110 letech nikdo neví, co se stalo

Psal se 30. červenec 1908, když se odlehlou částí Sibiře, zvanou podle místní řeky Tunguska, náhle rozezněl ohlušující výbuch. Podle některých svědků byly dokonce tři. Tlaková vlna vyvrátila na 2000 kilometrech čtverečních na 60 milionů stromů. Byla tak silná, že poničila stavby ještě v 70 kilometrů vzdáleném městě  Vanavara a záře výbuchu byla prý vidět na 1000 kilometrů. Překvapivě při události nikdo nepřišel o život.

Seismické stanice po celém světě zaznamenaly otřesy. Na místě pak měl pršet několik dní černý déšť a do atmosféry se dostalo mnoho popela a mikročástic, které byly zaznamenány výzkumníky po celém světě. Co se vlastně toho dne na Sibiři stalo?

Vzhledem k značné odlehlosti a historickým událostem, které se přehnaly Ruskem, se první expedice na místo vydala až v roce 1927.  Její velitel Leonid Kulik jako první vyslovil teorii, že nad Tunguskou došlo k výbuchu meteoritu.

Kulik vyslovil hypotézu, že k výbuchu meteoritu došlo ještě v atmosféře. Tím vysvětlil nejen zvláštní motýlovitý tvar, který vytvořily vyvrácené stromy, ale i nenalezení kráteru po dopadu meteoritu. Ten se podle něj rozpadl na malé části, a v horkém létě, kdy se Sibiř mění v jedno velkou bažinu, se úlomky z něj zabořily hluboko do země. Navíc k výzkumu došlo až 20 let po události, kdy již byla většina stop zahlazena.

Do Tungusky mířilo postupem času čím dál více expedic, a objevovalo se čím dál více hypotéz. Mezi nejčastěji citované patří, že se nejednalo o srážku s meteoritem, ale s kometou. Ta se nad Sibiří vypařila, a proto nelze najít její pozůstatky. Mezi bizarnější, ale svého času velmi oblíbené patří hypotéza, podle které se nad Sibiří objevila mikro Černá díra či že došlo ke srážce hmoty a antihmoty.

Tunguská exploze čeřila fantasii také mnoha záhadologů. Podle jedné z hypotéz byl strůjcem výbuchu slavný srbský vědec Nicola Tesla, který měl provést nad Sibiří test svých energetických paprsků smrti. Podle jiných došlo k otevření brány času nebo nukleárnímu výbuchu. Slavný spisovatel Erich von Däniken věří, že Tunguska se stala svědkem havárie hvězdné lodi mimozemšťanů.

Zdá se však, že věda po 110 letech konečně zná odpověď. Natalia Artemieova z tuscomské univerzity tvrdí, že spíše než o kometu se jednalo o planetku. Výbuch měl podle jejích výpočtů sílu 10-15 megatun. S teorií o planetce přišel poprvé v roce 1981 český astronom Zdeněk Sekanina a je dnes vědeckou obcí všeobecně přijímána.

Další důkaz v roce 2013 přinesl tým profesora Viktora Kvasnici z kyjevské univerzity. Ten analyzoval vzorky, které odebrala sovětská expedice v předpokládaném epicentru výbuchu v 70. letech. V nich se nacházely drobné asi milimetrové částice diamantů. Ty podle původních hypotéz vznikly při výbuchu působením tlaku a žáru. Kvasnica však dokázal, že se jedná o částice z vesmíru, které byly součástí většího tělesa.

Italským vědcům se prý dokonce podařilo v roce 2006 objevit kráter. Má to být prý jezero Čeko, které má na rozdíl od ostatních místních jezer zvláštní tvar a před výbuchem není zaznamenáno na žádné z map.  Jejich hypotéza však byla okamžitě zpochybněna.

Zdá se tedy, že veškeré fantastické a paranormální teorie jsou vyvráceny. Věda má dostatek důkazů pro racionální vysvětlení. Jak je však známo, tam kde je víra, často schází zdravý rozum a záhadologům vědecká fakta k vyvrácení jejich teorií stačit nebudou.