Největší exploze světa? Ani po 110 letech nikdo neví, co se stalo

Od Tunguské události brzy uplyne 110 let. Stále vzbuzuje mezi záhadology mnoho otazníků. Co se vlastně nad Sibiří stalo 30. června 1908 stalo? A co na to vědci?

Psal se 30. červenec 1908, když se odlehlou částí Sibiře, zvanou podle místní řeky Tunguska, náhle rozezněl ohlušující výbuch. Podle některých svědků byly dokonce tři. Tlaková vlna vyvrátila na 2000 kilometrech čtverečních na 60 milionů stromů. Byla tak silná, že poničila stavby ještě v 70 kilometrů vzdáleném městě  Vanavara a záře výbuchu byla prý vidět na 1000 kilometrů. Překvapivě při události nikdo nepřišel o život.

Seismické stanice po celém světě zaznamenaly otřesy. Na místě pak měl pršet několik dní černý déšť a do atmosféry se dostalo mnoho popela a mikročástic, které byly zaznamenány výzkumníky po celém světě. Co se vlastně toho dne na Sibiři stalo?

Vzhledem k značné odlehlosti a historickým událostem, které se přehnaly Ruskem, se první expedice na místo vydala až v roce 1927.  Její velitel Leonid Kulik jako první vyslovil teorii, že nad Tunguskou došlo k výbuchu meteoritu.

Kulik vyslovil hypotézu, že k výbuchu meteoritu došlo ještě v atmosféře. Tím vysvětlil nejen zvláštní motýlovitý tvar, který vytvořily vyvrácené stromy, ale i nenalezení kráteru po dopadu meteoritu. Ten se podle něj rozpadl na malé části, a v horkém létě, kdy se Sibiř mění v jedno velkou bažinu, se úlomky z něj zabořily hluboko do země. Navíc k výzkumu došlo až 20 let po události, kdy již byla většina stop zahlazena.

Do Tungusky mířilo postupem času čím dál více expedic, a objevovalo se čím dál více hypotéz. Mezi nejčastěji citované patří, že se nejednalo o srážku s meteoritem, ale s kometou. Ta se nad Sibiří vypařila, a proto nelze najít její pozůstatky. Mezi bizarnější, ale svého času velmi oblíbené patří hypotéza, podle které se nad Sibiří objevila mikro Černá díra či že došlo ke srážce hmoty a antihmoty.

Tunguská exploze čeřila fantasii také mnoha záhadologů. Podle jedné z hypotéz byl strůjcem výbuchu slavný srbský vědec Nicola Tesla, který měl provést nad Sibiří test svých energetických paprsků smrti. Podle jiných došlo k otevření brány času nebo nukleárnímu výbuchu. Slavný spisovatel Erich von Däniken věří, že Tunguska se stala svědkem havárie hvězdné lodi mimozemšťanů.

Zdá se však, že věda po 110 letech konečně zná odpověď. Natalia Artemieova z tuscomské univerzity tvrdí, že spíše než o kometu se jednalo o planetku. Výbuch měl podle jejích výpočtů sílu 10-15 megatun. S teorií o planetce přišel poprvé v roce 1981 český astronom Zdeněk Sekanina a je dnes vědeckou obcí všeobecně přijímána.

Další důkaz v roce 2013 přinesl tým profesora Viktora Kvasnici z kyjevské univerzity. Ten analyzoval vzorky, které odebrala sovětská expedice v předpokládaném epicentru výbuchu v 70. letech. V nich se nacházely drobné asi milimetrové částice diamantů. Ty podle původních hypotéz vznikly při výbuchu působením tlaku a žáru. Kvasnica však dokázal, že se jedná o částice z vesmíru, které byly součástí většího tělesa.

Italským vědcům se prý dokonce podařilo v roce 2006 objevit kráter. Má to být prý jezero Čeko, které má na rozdíl od ostatních místních jezer zvláštní tvar a před výbuchem není zaznamenáno na žádné z map.  Jejich hypotéza však byla okamžitě zpochybněna.

Zdá se tedy, že veškeré fantastické a paranormální teorie jsou vyvráceny. Věda má dostatek důkazů pro racionální vysvětlení. Jak je však známo, tam kde je víra, často schází zdravý rozum a záhadologům vědecká fakta k vyvrácení jejich teorií stačit nebudou.

Související

Meteorit

Celebrity objevily nový hit. Kupují meteority

Jsou doslova z jiného světa a jejich cena dosahuje astronomických výšin; lidé, kteří si na Zemi mohou dovolit cokoliv, nyní chtějí trochu vesmíru. Meteority přitahují pozornost sběratelů z řad celebrit, a ceny kamenů, které se před dopadem na naši planetu řítily stovky nebo dokonce tisíce let vesmírem, tak za poslední desetiletí vzrostly až desetkrát, píše list The Guardian.

Více souvisejících

Meteorit planeta Země vesmir vesmír, asteroidy Tunguská katastrofa

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 3 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů

Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy