Co se stane s člověkem po smrti? Pro červy jsme potravou deset let

Smrt je nedílnou součástí života a dříve či později potká každého z nás. Přesto, že naše bytí na tomto světe úmrtím končí, mozek přestane pracovat a lidské tělo nebude nadále vykonávat svou funkci, úplně bez života nebude. Po krátké době jej osídlí noví obyvatelé a vytvoří si z něj malý ekosystém.

Umírání může být bolestivé, bezbolestné, a nemusíme o něm vůbec vědět. Z hlediska vědy jde o jev, který dodnes nedokážeme přesně vysvětlit, a na téma života po životě bylo vypracováno několik vědeckých studií. Podle odborníků mozek ještě několik minut po smrti funguje, tělo se snaží oživit a obnovit činnost základních orgánů, ale ve chvíli, kdy lékaři konstatují smrt, je dokonáno.

V tu chvíli náš život na této planetě skončil. Není ale bez zajímavosti, co se s naším tělem děje dál. Ruku v ruce s úmrtím totiž začíná nový proces, který potrvá zhruba deset let a během nějž se na lidském těle vystřídá řada nových hostitelů. Proces rozkladu, který začíná už několik minut po smrti.

Zhruba po pěti minutách od skonání začíná dekompozice, tedy rozklad, kdy dojde k přeměně organických látek na látky anorganické, jako je voda, oxid uhličitý a soli. Buňky trpí nedostatkem kyslíku, hromadí se v nich odpadní produkty a v těle začínají pracovat trávicí enzymy. 

Svaly ochabnou a krev se začíná vlivem gravitace přelévat do nejnižších částí těla, kde vytváří tmavofialové skvrny. Jakmile se kůže zcela odkrví, tělo se zbarví do běla. To vše během první zhruba půl hodiny po smrti.

Po jedné až třech hodinách od úmrtí svaly ztuhnou. V tu chvíli není lehké s lidským tělem pohnout, pokožka navíc chladne a do jednoho dne se kůže začíná scvrkávat a stahovat. Enzymy totiž postupně tráví celé tělo a tento jev se projeví právě tak, že se na kůži vytvoří puchýře a kůže popraská.

Tento proces funguje několik dní bez vnějšího zásahu. Dále však záleží na tom, co se s tělem jako takovým stane. Pokud je zpopelněno, je proměněno v popel a prach. Mnohem zajímavější je ale uložení těla do země. V tu chvíli už v něm naplno probíhají dva různé procesy.

První je závislý na tom, jestli se k tělu dostaly mouchy. Pokud ano, s největší pravděpodobností do něj nakladly vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Ty začínají odumřelé části těla pojídat, ale nejsou na to samy. Lidské tělo je totiž hojně okupováno mikroorganismy, konkrétně bakteriemi, které nám za života velmi pomáhají, po smrti se ale v těle začnou nekontrolovatelně množit. Rozklad tak probíhá jak zevnitř, tak z vnějšku.

Mikroorganismy se živí převážně volně přítomnými cukry a aminokyselinami. Pojídají orgány a měkké tkáně uvnitř našeho těla, které je zvenčí ohlodáváno larvami mušek. Ty se následně zakuklí a promění v dospělé mouchy, které do těla opět nakladou vajíčka. Celý tento proces se opakuje, dokud se mají larvy čím živit. Proběhne zhruba čtyřikrát.

Pokud není tělo uloženo v rakvi nebo není pohřbeno vůbec, nastávají další fáze rozkladu. Tlející ostatky přilákají další zástupce hmyzu, například mravence, kteří nakladou další vajíčka. Larvy se poté živí proteiny a tuky. Následně se objeví první predátoři, kteří se živí právě larvami hmyzu. Objeví se pavouci, ptáci a posléze i větší masožravci.

V případě lidského těla, které je pohřbeno, ale k této fázi většinou nedochází a mikroorganismy v našem těle si vystačí sami, spolu s případnými larvami. Ty na lidském těla pracují zhruba rok, než dojde k rozpadu kůže a měkkých částí. Do dvou let dojde k rozkladu chrupavek, obličeje a břišní dutina je zcela otevřena. Postupně ale dál funguje proces rozkladu, který končí zhruba po deseti letech. Z těla už nezůstalo nic, co by mohly jakékoliv organismy zpracovat, a zůstávají pouze kosti.

Související

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 
V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

Více souvisejících

úmrtí lidské tělo

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 7 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 8 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 9 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 9 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

před 10 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy