Opravdu jsou cigarety škodlivé? Vědci zjistili, co v cigaretách nás vlastně zabíjí a kdy se toho zbavíme

U kuřáků je to jasné. Vědí, že tento zlozvyk ničí jejich zdraví bez ohledu na to, kolik cigaret denně vykouří. Existují ale i takzvaní příležitostní kuřáci, kteří si cigaretu zapálí jednou za čas v domnění, že se na jejich zdraví tento občasný neduh nijak neprojeví. Pro takové ale mají vědci špatnou zprávu.

Vědci z amerického National Cancer Institutu v nové studii uvádí, že lidé, kteří za život vykouřili v průměru méně než jednu cigaretu denně, mají o 64 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než nekuřáci.

Pořád jsou na tom lépe než lidé, kteří vykouří jednu až deset cigaret denně. Právě u nich stouplo riziko předčasného úmrtí až na 87 procent.

Lékaři a vědci také prokázali silnou souvislost mezi kouřením a rakovinou plic. Skupina, která kouřila méně než cigaretu denně, čelila ve srovnání s nekuřáky devětkrát vyššímu riziku onemocnění touto chorobou.

Opět jsou nat om hůře ti, kteří kouří do deseti cigaret denně. U nich bylo riziko dokonce dvanáctinásobné.

Maki Inoue Choi, hlavní autor studie, která byla zveřejněna v JAMA Internal Medicine, s odkazem na nová zjištění tvrdí, že nic takového jako bezpečné a zdravé kouření zkrátka neexistuje. Vyrovný prst vztyčuje zejména s ohledem na fakt, že řada lidí věří, že pár cigaret týdně jejich zdraví nemůže nijak uškodit.

Studie také zkoumala, jak velká jsou rizika u lidí, kteří s kouřením přestali. Vycházela z dat 300 tisíc dospělých lidí a vědci na jejich základě zjistili, že že zdravotní rizika byla nižší u těch, kterým se podařilo v s kouřením skoncovat v nižším věku.

Miliony lidí po celém světě navíc kouří navzdory tomu, že znají zdravotní rizika. Nejnovější výzkum ale odhalil, že naprostá většina kuřáků nemá ani ponětí, jaké škodliviny vdechuje. 

Vědci z univerzity v Severní Karolíně zpovídali 5000 lidí, zaměřili se na těžké kuřáky s nižšími a středními příjmy. A výsledky byly šokující.

Kuřáci měli v testu určit, které škodlivé chemikálie z cigaret vdechují. Většina kuřáků správně odpověděla, že cigarety obsahují nikotin. Necelá desetina pak dokázala určit další škodlivé látky. Naprostá většina kuřáků tedy netuší, čím si ničí zdraví.

Toxinů je přitom v cigaretách kromě nikotinu dalších 92 (z celkových 7 tisíc složek). Najde se mezi nimi i arzen, který způsobuje srdeční choroby, nebo formaldehyd, který může vést k rakovině ústní dutiny či krku.

Více než polovina kuřáků by informace o obsažených škodlivinách uvítala na krabičkách cigaret. "Je opravdu s podivem, jak málo lidí o dalších toxinech ví, zároveň o nich ale chce slyšet více," uvedl vedoucí studie doktor Kurt Robisl. "Když o některých látkách slyšeli, opravdu se zděsili," doplnil.

Vědci nejdříve vybrali 24 škodlivých látek, které rozdělili do šesti kategorií. Každý respondent pak odpovídal na otázky ohledně jedné skupiny chemikálií, která byla vybrána náhodně. Jen 8 % pak dokázalo určit, že alespoň 3 z uvedených 4 látek jsou zdraví škodlivé.

Je také nutné zmínit, že ten, kdo uhasil svou poslední cigaretu před více než 15 lety, je vystaven naprosto stejnému riziku předčasného úmrtí jako člověk, který nekouřil nikdy, tvrdí nová studie. Čím dříve tedy s kouřením přestanete, tím větší máte pravděpodobnost dosáhnout kvality života nekuřáka.

Studie, kterou provedl tým doktora Aliho Ahmeda z VA Medical Center ve Washingtonu, D.C., přináší pro bývalé kuřáky pozitivní zprávy. 15 let poté, co člověk pověsí kouření na hřebík, je pravděpodobnost, že onemocní stejná, jako u zapřisáhlého celoživotního nekuřáka. Aktivní kuřáci mají také o 50 % větší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob než ti, kteří se dokázali svého zlozvyku zbavit.

Výsledky výzkumu, o nichž informovala agentura Reuters, nicméně nejsou už tolik optimistické pro ty, kteří byli zařazeni mezi těžké kuřáky (tzn. krabička denně po více než 32 let). Tito jedinci ani dlouholetým nekouřením zvýšená zdravotní rizika zcela neeliminují.

V rámci výzkumu Ahmedův tým zanalyzoval data 2 556 nekuřáků, 629 aktivních kuřáků a 1 297 bývalých kuřáků, ze kterých se 312 zařadilo mezi těžké. Všichni tito jedinci byli starší 65 let.

V průběhu třináctiletého sledování selhalo srdce 21% nekuřákům, což je stejné procento jako u odnaučených běžných kuřáků. Ze silných kuřáků utrpělo selhání srdce téměř 30 %, tito lidé měli také o 26 % větší pravděpodobnost náhlého úmrtí.