Klimatizace začnou zabíjet ve velkém. Lidstvo bojuje s vedrem tou nejhorší možnou metodou, děsí se vědci

Jakmile se náš svět vlivem léta zahřeje, miliony lidí po celém světě začnou startovat své klimatizace. Závislost na této technologii chlazení může do roku 2050 rapidně navýšit počty mrtvých.

Tvrdí to výzkum publikovaný v PLOS Medicine, který zjišťoval, jaké dopady mají klimatizace, které jsou poháněny uhlím, plynem nebo ropou. Podle vědců , kteří se na výzkumu podíleli, je závěr jednoznačný. Větší sptřeba energie vynaložená na provoz klimatizací znamená více znečišťujících částic v ovzduší, což s sebou nese vyšší mortalitu.

To lze ostatně pozorovat už i nyní. Jen ve Spojených státech ročně umírají stovky lidí z důvodu nárůstu částic v ovzduší, další stovky pak zabíjí vyšší úroveň ozonu. V asijských zemích je situace bezesporu diametrálně odlišná, a hlavně mnohem horší.

"Klimatizační jednotky nás zachraňují před vedrem, pokud ale elektřina pro provoz klimatizace vyžaduje uhelné elektrárny, pak máme velký problém," uvedl ve studii jeden z týmů vědců, Jonathan Patz z University of Wisconsin.

Řešením je podle odborníků hledání čistších zdrojů energie a zároveň považují za nutné zlepšit energetickou účinnost. To ale není možné provést okamžitě. Vědci proto nabádají, aby se svět nejprve snažil omezit úrovně klimatických změn.

Jejich varování možná nezní natolik vážně, proto se odborníci pokusili odhadnout, o jak velký problém ve skutečnosti jde. Použili k tomu numerické modely sloužící k předpovědi zvýšení spotřeby energie a následného znečištění z elektráren.

Modely zahrnovaly vše, od predikcí, jak velké globální zvýšení teplot bychom mohli pozorovat v příštích 30 letech, až po to, jak by se budovy vyrovnaly s měnícím se klimatem. 

Výsledkem je děsivá statistika, která ukázala, že narůst letních teplot o 3,5 stupňů Celsia má za následek průměrný skok v poptávce po energii o téměř 30 procent. Podle vědců se tak poptávka po energii může do roku 2050 ztrojnásobit, protože teploty stále stoupají, stejně jako se rozvíjí počet zemí, v nichž lidé už nedokáží bez klimatizace žít.

To ale znamená, že plyn, uhlí a ropa se budou větší měrou podílet na úrovni znečištění ovzduší. V důsledku toho se zvyšuje podíl prachových částic v ovzduší, které sice nejsou vidět, jsou ale odpovědné za předčasná úmrtí.

Cílem výzkumu není podle vědců nabádat veřejnost, aby klimatizaci nepoužívala. Podle nich může skutečně zachraňovat životy. Měli bychom ale zvažovat, na jak dlouho a jak často potřebujeme mít tuto jednotku skutečně zapnutou, a jaké jsou zdroje, ze kterých jsou klimatizace napájeny.