"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se světskou mocí jako byli císařové a králové, spory o podobu církve s nejrůznějšími reformátory a heretiky nebo střety s různými filosofickými či vědeckými teoriemi. Málokdo by ale čekal, že nadvládu církve nad vědou asi nejvíce poškodí věda tak nenápadná jako astronomie.

Základní problém spočíval v tom, že ranní patrističtí autoři vzali za svůj Aristotelův pohled na prakticky všechny přírodovědné úkazy. Vůbec jim přitom nevadilo, že šlo o myšlenky pohanské, protože se daly velmi dobře adaptovat na křesťanský pohled na věc, tak jak byl prezentován v Bibli. Platilo to i o astronomických úkazech, kde Aristotelovu teorii rozpracoval a dopočítal jiný pohan – Ptolemaios.

Podle této teorie byla středem vesmíru nehybná Země, a kolem ní obíhalo slunce a hvězdy byly součástí pevných krystalických sfér, které kolem země obíhaly po perfektních kruhových drahách. Jenomže Aristotelův systém měl docela problém, pokud jste oblohu pozorovali po delší dobu, protože některé „hvězdy“ se nepohybovaly tak pravidelně jako jiné (nešlo totiž ve skutečnosti o hvězdy, ale planety sluneční soustavy). Aby byla pozorování daná do souvislostí s Aristotelovou teorií, egyptský astronom Ptolemaios dodal tři další veličiny - epicykly, diference a ekvanty. Kombinací těchto třech kruhových drah se daly se značnou pravděpodobností  spočítat a předpovídat pohyby většiny pozorovatelných těles.

Tuto geocentrickou soustavu nejvýrazněji napadl Polák Mikuláš Koperník, který místo toho navrhl heliocentrickou soustavu. Jedním z motivů, které ho k tomu paradoxně vedly, bylo to, že ekvanty podle něj odporovaly zásadám původního Aristotelského systému. Protože ale Koperník tušil, že jeho nový teoretický koncept univerza se nebude příliš líbit církvi, raději proto své klíčové dílo De revolutionibus orbium coelestium (O oběhu nebeských sfér) publikoval až těsně před smrtí. Koperníkova teorie se sice relativně rychle šířila, ale tehdejší astronomové většinou stejně zůstávali u geocentrické soustavy a používali nadále ekvanty, protože se lépe počítaly a dávaly stejně přesné předpovědi pohybu jako Koperníkův model.

Astronomové kvůli svým názorům končili špatně

Problémy kvůli názorům na povahu a podobu vesmíru měl i i Gioradano Bruno, který byl ale více filozofem než astronomem a o pohyby planet a praktická pozorování a výpočty jejich drah se příliš nezajímal. Bruno totiž ve svých filosofických dialozích tvrdil, že vesmír je nekonečný a potenciálně plný rovnocenných světových soustav. Bruno byl nakonec za své názory upálen roku 1600 (podle všeho vůbec poslední oběť inkvizice), paradoxně ale inkvizitorům ani tak nevadila jeho nauka o vesmíru jako spíše jeho panteistické názory – tedy že bůh se rozprostírá skrze veškerý svět do té míry až s ním splývá.

Zatímco Koperník a Bruno byli v podstatě teoretici, Galileo Galilei se mnohem více přiblížil dnešnímu pojetí vědy, spočívající na pozorování, předpovědi a experimentech. Aby dokázal svá pozorování hvězdné oblohy vylepšit, nechal sestrojit první teleskop. Díky němu učinil několik zásadních pozorování, které byl v rozporu s Aristotelovským pojetím univerza, jako byly fáze Venuše, krátery na Měsíci nebo měsíce obíhající kolem Jupitera. Na základě těchto pozorování se přiklonil ke Kopernikánskému heliocentrickému modelu, což ho přivedlo před inkviziční tribunál už roku 1616.

Tehdy soud Galileovi přikázal, aby už nikdy nedržel a nebránil Koperníkovy názory. Otázkou zůstává, zdali byl zákaz formulován na základě pojetí kardinála Bellarmiho, který sice považoval heliocentriusmus přípustný jako hypotetický model vhodný výpočty, ale nikoli jako fyzikální model popisující skutečný vesmír.

Výsledkem prvního Galileliho procesu každopádně bylo, že Koperníkovo dílo skončilo na Indexu zakázaných knih, alespoň se to týkalo jeho původní neupravené verze. Podle Francesca Ignoliho se totiž mělo De revolutionubus pouze upravit v problematických pasážích a povolit, protože bylo velmi užitečné pro počítání kalendářů – a tak se nakonec také stalo a upravenou verzi bylo možné normálně tisknout. Spolu s Koperníkem se na index dostaly i všechna díla, která jeho teorii propagovaly, včetně těch od Galileiho.

"A přece se točí!“

Když se roku 1623 papežské stolice ujmul Galileiho přítel a krajan, který přijal jméno Urban VIII., vypadalo to, že se blýská na lepší časy. Ale pouze velmi krátce. Když totiž Galileo publikoval dialog „Rozmluva o dvou hlavních systémech světa“ (schválně zvolil tuto formu, protože v dialogu nebylo vždy jasné, které názory zastává jeho autor a tak byly literární dialogy využívány pro propagaci kontroverzních názorů). I v tomto dialogu ale Galileo provokoval, když mluvčí obhajující geocentrismus byl pojmenován Simplicio, česky prosťáček (v předmluvě se sice Galileo obhajuje, že postava má představovat pohanského aristotelovského filozofa Simplicia) a papežovi to neuniklo.

Brzy se rozjel nový proces, ve kterém byl Galileo shledán vinným, a donucený své učení veřejně odvolat. Jestli opravu proslovil slavné „A přece se točí!“ je krajně nejisté, protože první dochovány písemný záznam tohoto výroku se dochoval až sto let po skončení soudního procesu. Na druhou stranu existuje malba už z roku 1640, kde se slavný výrok objevuje, ale ta byla stvořena španělským malířem, který o procesu patrně neměl žádné hlubší znalosti.

Související

Kometa, ilustrační foto

Jak vidět kometu na obloze? Astronomové radí, co (ne)dělat

Milovníkům astronomie začalo asi nejvíce vzrušující období během letošního října. Na obloze se totiž objeví kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která bude podle Astronomického ústavu AV ČR nejzajímavějším objektem na říjnové obloze. 

Více souvisejících

astronomie inkvizice věda

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 47 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy