"A přece se točí." Jak opravdu to bylo se slavnou větou Galileo Galilea?

Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se světskou mocí jako byli císařové a králové, spory o podobu církve s nejrůznějšími reformátory a heretiky nebo střety s různými filosofickými či vědeckými teoriemi. Málokdo by ale čekal, že nadvládu církve nad vědou asi nejvíce poškodí věda tak nenápadná jako astronomie.

Základní problém spočíval v tom, že ranní patrističtí autoři vzali za svůj Aristotelův pohled na prakticky všechny přírodovědné úkazy. Vůbec jim přitom nevadilo, že šlo o myšlenky pohanské, protože se daly velmi dobře adaptovat na křesťanský pohled na věc, tak jak byl prezentován v Bibli. Platilo to i o astronomických úkazech, kde Aristotelovu teorii rozpracoval a dopočítal jiný pohan – Ptolemaios.

Podle této teorie byla středem vesmíru nehybná Země, a kolem ní obíhalo slunce a hvězdy byly součástí pevných krystalických sfér, které kolem země obíhaly po perfektních kruhových drahách. Jenomže Aristotelův systém měl docela problém, pokud jste oblohu pozorovali po delší dobu, protože některé „hvězdy“ se nepohybovaly tak pravidelně jako jiné (nešlo totiž ve skutečnosti o hvězdy, ale planety sluneční soustavy). Aby byla pozorování daná do souvislostí s Aristotelovou teorií, egyptský astronom Ptolemaios dodal tři další veličiny - epicykly, diference a ekvanty. Kombinací těchto třech kruhových drah se daly se značnou pravděpodobností  spočítat a předpovídat pohyby většiny pozorovatelných těles.

Tuto geocentrickou soustavu nejvýrazněji napadl Polák Mikuláš Koperník, který místo toho navrhl heliocentrickou soustavu. Jedním z motivů, které ho k tomu paradoxně vedly, bylo to, že ekvanty podle něj odporovaly zásadám původního Aristotelského systému. Protože ale Koperník tušil, že jeho nový teoretický koncept univerza se nebude příliš líbit církvi, raději proto své klíčové dílo De revolutionibus orbium coelestium (O oběhu nebeských sfér) publikoval až těsně před smrtí. Koperníkova teorie se sice relativně rychle šířila, ale tehdejší astronomové většinou stejně zůstávali u geocentrické soustavy a používali nadále ekvanty, protože se lépe počítaly a dávaly stejně přesné předpovědi pohybu jako Koperníkův model.

Astronomové kvůli svým názorům končili špatně

Problémy kvůli názorům na povahu a podobu vesmíru měl i i Gioradano Bruno, který byl ale více filozofem než astronomem a o pohyby planet a praktická pozorování a výpočty jejich drah se příliš nezajímal. Bruno totiž ve svých filosofických dialozích tvrdil, že vesmír je nekonečný a potenciálně plný rovnocenných světových soustav. Bruno byl nakonec za své názory upálen roku 1600 (podle všeho vůbec poslední oběť inkvizice), paradoxně ale inkvizitorům ani tak nevadila jeho nauka o vesmíru jako spíše jeho panteistické názory – tedy že bůh se rozprostírá skrze veškerý svět do té míry až s ním splývá.

Zatímco Koperník a Bruno byli v podstatě teoretici, Galileo Galilei se mnohem více přiblížil dnešnímu pojetí vědy, spočívající na pozorování, předpovědi a experimentech. Aby dokázal svá pozorování hvězdné oblohy vylepšit, nechal sestrojit první teleskop. Díky němu učinil několik zásadních pozorování, které byl v rozporu s Aristotelovským pojetím univerza, jako byly fáze Venuše, krátery na Měsíci nebo měsíce obíhající kolem Jupitera. Na základě těchto pozorování se přiklonil ke Kopernikánskému heliocentrickému modelu, což ho přivedlo před inkviziční tribunál už roku 1616.

Tehdy soud Galileovi přikázal, aby už nikdy nedržel a nebránil Koperníkovy názory. Otázkou zůstává, zdali byl zákaz formulován na základě pojetí kardinála Bellarmiho, který sice považoval heliocentriusmus přípustný jako hypotetický model vhodný výpočty, ale nikoli jako fyzikální model popisující skutečný vesmír.

Výsledkem prvního Galileliho procesu každopádně bylo, že Koperníkovo dílo skončilo na Indexu zakázaných knih, alespoň se to týkalo jeho původní neupravené verze. Podle Francesca Ignoliho se totiž mělo De revolutionubus pouze upravit v problematických pasážích a povolit, protože bylo velmi užitečné pro počítání kalendářů – a tak se nakonec také stalo a upravenou verzi bylo možné normálně tisknout. Spolu s Koperníkem se na index dostaly i všechna díla, která jeho teorii propagovaly, včetně těch od Galileiho.

"A přece se točí!“

Když se roku 1623 papežské stolice ujmul Galileiho přítel a krajan, který přijal jméno Urban VIII., vypadalo to, že se blýská na lepší časy. Ale pouze velmi krátce. Když totiž Galileo publikoval dialog „Rozmluva o dvou hlavních systémech světa“ (schválně zvolil tuto formu, protože v dialogu nebylo vždy jasné, které názory zastává jeho autor a tak byly literární dialogy využívány pro propagaci kontroverzních názorů). I v tomto dialogu ale Galileo provokoval, když mluvčí obhajující geocentrismus byl pojmenován Simplicio, česky prosťáček (v předmluvě se sice Galileo obhajuje, že postava má představovat pohanského aristotelovského filozofa Simplicia) a papežovi to neuniklo.

Brzy se rozjel nový proces, ve kterém byl Galileo shledán vinným, a donucený své učení veřejně odvolat. Jestli opravu proslovil slavné „A přece se točí!“ je krajně nejisté, protože první dochovány písemný záznam tohoto výroku se dochoval až sto let po skončení soudního procesu. Na druhou stranu existuje malba už z roku 1640, kde se slavný výrok objevuje, ale ta byla stvořena španělským malířem, který o procesu patrně neměl žádné hlubší znalosti.

Související

Kometa, ilustrační foto

Jak vidět kometu na obloze? Astronomové radí, co (ne)dělat

Milovníkům astronomie začalo asi nejvíce vzrušující období během letošního října. Na obloze se totiž objeví kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která bude podle Astronomického ústavu AV ČR nejzajímavějším objektem na říjnové obloze. 

Více souvisejících

astronomie inkvizice věda

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy