Je bezpečné dávat jídlo do mrazáku nebo ho po rozmrazení opět zmrazit?

Mrazáky jsou nejlepšími přáteli všech, kteří se na amatérské či profesionální úrovni pohybují v kuchyni. Ostatně slouží právě k tomu, aby zakoupené potraviny vydržely co nejdéle poživatelné, ať už se jedná o maso, pečivo nebo hotová jídla, která si chceme uchovat na později. Podle vědců ale není skladování v mrazáku tím nejlepším způsobem.

V jedné věci jsou odborníci zajedno. Uchovávání potravin v mrazáku není nebezpečné a nijak se neprojeví na našem zdraví. To je ale také zároveň jediné pozitivum, které na skladování jídla tímto způsobem spatřují.

"U jídel zmražených v mrazáku se nic se nezmění po stránce bezpečné konzumace potravin," říká Elizabeth Andressová, odborník na bezpečnost potravin na univerzitě v Georgii v Aténách. "Kvalita jídle se sice může zhoršovat, ale v mrazničce se opravdu nevyskytují žádné bezpečnostní problémy," dodává.

Podle ní jsou rizika zmražených potravin skryta jinde. Zejména ve způsobu, jakým lidé potraviny zmrazují, jak je následně rozmrazují a také co přesně do mrazničky dávají. Ne všechny potraviny se tam totiž hodí. Dále spatřuje problémy v datu expirace a zejména v lenosti.

Mnoho lidí totiž považuje mrazák za magickou nádobu, v níž potraviny vydrží věčně, a některé tam opravdu můžeme uchovávat dlouhé měsíce. Podle odborníků je ale nejlepší si na každou potravinu, kterou do mrazáku dáváme, lihovým fixem viditelně poznačit, jaké má datum expirace. Nezřídka se totiž stává, že lidé nacházejí ve svých mrazácích potraviny, které jsou měsíce či roky prošlé a pak zvažují, jestli je bezpečné je zkonzumovat.

Podle serveru Help with Cooking je důležité dbát především na to, v čem potraviny zmrazujeme. Pokud víme, že jídlo budeme chtít po vyndání z mrazáku ohřát v mikrovlnné troubě, je potřeba ho uskladnit v sáčku nebo krabičce, která lze do mikrovlnky umístit. Pokud naopak víme, že máme velký kus masa, který najednou nepotřebujeme, je potřeba jej před zamrazením naporcovat. 

"Pokud mrazíte jídlo, které bylo uvařené, například polévky, buďte opatrní při jeho ochlazování. Neměli byste do mrazáku vkládat horké potraviny, ale ani je nenechat při pokojové teplotě příliš dlouho," tvrdí Andressová pro server Globe and Mail.

Největší chybou při skladování jídla je podle ní neznalost takzvané "teplotní zóny nebezpečí", o které moc lidí neví. "To je místo, kde jídlo není dostatečně studené, aby zastavilo činnost bakterií, ale ani dostatečně horké, aby je zabilo. Tato zóna je mezi 4,4 ° C až 60 ° C," tvrdí.

"Jakmile je jídlo dostatečně vlažné, aby se dalo umístit do lednice, může strávit nějaký čas tam, předtím než ho dáte do mrazáku. A to je i cesta, kterou by mělo jídlo absolvovat, když ho chcete rozmrazit. Týká se to zejména masa, ryb a vařeného jídla," říká Doug Goff, profesor vědy o potravinách na univerzitě Guelph v Ontariu.

Upozorňuje, že navzdory všeobecnému přesvědčení se bakterie v mrazničce sice nebudou rozmnožovat, ale zmrazení je zároveň nezabije. "Takže to, co bylo ve vašem jídle, když jste ho zmrazili, tam bude znovu, když ho rozmrazíte," vysvětluje.

"Lidé vytahují jídlo z mrazáku a nechávají ho přes noc na lince, aby se rozmrazilo. Povrch jídla ale dosáhne pokojové teploty rychleji než jeho vnitřek a jestliže jsou na povrchu bakterie, rostou přes noc v normální míře," vysvětluje.

Další možností je ponořit potraviny, které se mají rozmrazit do studené vody. "Voda ale musí být opravdu studená - ne teplejší než 4 ° C," varuje Rick Holley, mikrobiolog bezpečnosti potravin na univerzitě v Manitobě.

Odborníci také vyvrací jeden mýtus, a sice tvrzení, že rozmrazené jídlo nelze opět zamrazit. Pokud je něco zamrazené a následně rozmrazené, může se to znovu zmrazit, ale pouze v případě, že je dané jídlo bezpečně rozmrazené. 

Existují ale potraviny, které se do mrazáku v žádném případě nehodí. Podle webu Readers Digest jsou to především vejce, mléko, brambory, sýr, ovoce, zelenina a sladké dezerty.

Související

Ilustrační fotografie.

Co vařit na jaře? Inspirace pro jídelníček ze starých kuchařek

Jaro v kuchyni, to jsou čerstvé bylinky a první plody, k nimž patří třeba ředkvičky nebo listová zelenina. Že je vhodné tyto zdroje vitamínů a zdraví prospěšných látek po dlouhé zimě zařadit do jídelníčku, to věděli již naši předci, ať už ve středověku nebo před 200 či 100 lety. Inspiraci na jarní jídelníček proto můžeme čerpat ze starých kuchařek, třeba těch středověkých nebo slavné Magdaleny Dobromily Rettigové. Tyto recepty jsou zdravé, výživné a navíc snadné i levné.

Více souvisejících

potraviny jídlo domácí spotřebiče

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy