Další tajemství starých Egypťanů odhaleno? Studie českých vědců zaujala svět

Na propojení mezi starověkým Egyptem a Malou Asií ukázala skupina českých vědců pod vedením Martina Odlera z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK). Studii s názvem "Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity" přijal k publikování prestižní časopis Journal of Archeological Science.

Odler se zaměřil na 22 předmětů, které jsou dnes uloženy v Egyptském muzeu Lipské univerzity v Německu. Pocházejí z egyptských nalezišť Abúsír, Abydos a Gíza a do Evropy je dopravili němečtí a britští vědci na počátku 20. století. Jsou vyrobené z kovů, a právě jejich složení vědce zajímalo nejvíce. "Výrobní postupy byly podobné pro všechny artefakty: vykování a žíhání do konečného tvaru. Materiálem byla čistá měď s příměsemi a také měď arsenová," uvedla fakulta v tiskové zprávě.

Ve zkoumaných předmětech našli vědci také olovo, i když třeba jen ve stopovém množství. Tato látka se v přírodě nachází ve více izotopech, tedy formách s různým obsahem neutronů v atomovém jádře. Podle poměru, v jakém jsou izotopy v předmětu zastoupené, se dá určit, odkud pochází ruda, ze které byl kov získán. "Potvrdil se očekávaný výskyt rudy ze Sinaje, častého cíle egyptských expedic, jež zde zanechávaly i známé skalní nápisy. Nezanedbatelné množství rudy pocházelo z egyptské Východní pouště," uvedli vědci.

Nejzajímavější svědectví o dávných cestách a možná i obchodních kontaktech podala velká mísa z Abúsíru. Pochází z hrobky z doby 1. dynastie, která se datuje na přelom 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. Do Evropy ji přivezl německý egyptolog Georg Steindorff na počátku 20. století.

"Obsahovala arsen (1,4 procenta) a nikl (4,8 procenta), velmi neobvyklý kov pro starověký Egypt, nicméně častý v soudobé Anatolii v artefaktech z mědi i arsenové mědi," popsali vědci tento předmět. Analýza izotopů olova potvrdila, že i v tomto případě pochází měděná ruda z Anatolie.