Co by se stalo, kdybyste cestovali do minulosti a zabránili svému narození? Vědci to vyzkoušeli

Na konci června 2009 uspořádal významný vědec Stephen Hawking oslavu. Byly tam balónky, prvotřídní občerstvení i vychlazené šampaňské. Z hostů však nedorazil ani jeden. Vědec nad tím jenom mávl rukou, tohle přesně očekával, protože rozeslal pozvánky až poté, co jeho oslava skončila. Na párty chtěl totiž přivítat cestovatele z budoucnosti.

Hawking si tím chtěl údajně jen dokázat, že jeho teorie z roku 1992 platí. V ní totiž prohlásil, že cestování v čase je nemožné. Jenže slavný vědec se možná tentokrát mýlí, nedávné experimenty prokázaly opak - alespoň co se matematického hlediska týče. Studie ale upozorňuje na jedno, skutečné cestování v čase je pro lidstvo stále ještě nepochopitelné, protože to narušuje veškeré fyzikální zákony, které chápeme jako absolutně platné.

Spekulace spočívají ve skutečnosti, že naše nejlepší fyzikální teorie neodporují cestování v čase jako takovému, na základě Einsteinovy teorie obecné relativity, která popisuje gravitaci jako deformaci vesmírného času energií a hmotou, je to dokonce možné. Mimořádně silné gravitační pole, které produkuje například černá díra, by mohlo v zásadě hluboce deformovat strukturu existence tak, aby se prostorový čas ohýbal "na sebe". To by vytvořilo "uzavřenou časovou křivku" (CTC), neboli smyčku, pomocí které bychom se mohli vrátit zpět v čase.

Jenže Hawking a mnoho dalších fyziků považuje CTC za odporné, protože takovéhle cestování v čase by nevyhnutě vytvořilo paradoxy. Takzvaný "motýlí efekt" říká, že i nepatrná změna, což může být právě jen přítomnost někoho v čase, ve kterým být nemá, se může projevit naprosto nepředvídatelným způsobem. To znamená, že nechtěně můžete třeba vymazat sebe, čímž k žádnému cestování v čase by nakonec nedošlo.

Profesor Tim Ralph nedávno se svým studentem Martinem Ringbauerem vedl tým vědců, kteří experimentovali s teorií Davida Deutsche z roku 1991. Ten v ní tvrdil, že časovému paradoxu se lze vyhnout na kvantové rovině, díky chování základních částic, která spíše následují pouze nejasná pravidla pravděpodobnosti než striktní determinismus.

Teorie Davida Deutsche se po více než čtvrt století dočkala seriózního výzkumu, výsledky pak byly publikovány v časopise Nature Communications. Většina studie se zabývala tím, jak se Deutsch chce vyhnout časovému paradoxu (v angličtině grandfather paradox), což je hypotetický scénář, kdy někdo cestuje do minulosti a zabije svého dědečka, čímž zabrání vzniku vlastní existence.

Podle Tima Ralpha bude jednoduší si představit, že smyčkou CTC neprochází lidská osoba, ale pouze částice. Ta by putovala do minulosti ke stroji, který je zodpovědný za její vytvoření. Pokud se rozhodne zdroj vypnout, pak technika "vyplyvne" vše, co měla vytvořit zpět do CTC, pokud na spínač nesáhne, pak vše bude následovat podle stejného scénáře, jakým si částice v minulosti již prošla.

Během výzkumu samozřejmě k žádnému cestování v čase nedošlo, profesor Ralph pracoval pouze s teorií. I to je však podle něj už úspěch, protože i když nám chybí metoda, nyní je přesvědčen, že za správných podmínek cestovat časem dokážeme. Deutschova teorie však není jediná, která se zabývá časovým paradoxem. V roce 2009 navrhl teoretik Seth Lloyd méně radikální model, jak si efektem poradit pomocí kvantové teleportace a techniky nazvané post-selekce.

"Deutschova teorie má podivný účinek, že ničí korelace," řekl Lloyd. "To znamená, že cestující, kteří vystupují z jeho CTC, vstupují do vesmíru, který nemá nic společného s tím, který zanechali v budoucnu. Naproti tomu vybrané CTC zachovávají korelaci, takže cestující v čase se dostane do stejného vesmíru, který si pamatuje."

Lloyd samozřejmě přiznává, že neví, zda jeho či Deustchova teorie je ta správná, nicméně dodává, že pravděpodobně ani jedna. Možností může být i to, že Stephen Hawking měl vlastně pravdu, a CTC neexistuje a ani existovat nebude. Organizátoři oslav pro cestovatelé časem by si tak měli schovat šampaňské pro sebe, zdá se, že jejich hosté ještě nedorazí.

Související

Při výběru bydlení začínají lidé zohledňovat i energetickou úspornost. Původní zpráva

Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti

Pasivní a energeticky úsporné domy se stávají stále populárnějšími, a to i přes vyšší počáteční investice. Banky jako Raiffeisenbank a ČSOB dle svých slov nabízejí řadu výhod, které motivují k investicím do udržitelných staveb, jež přinášejí dlouhodobé úspory, zlepšují komfort bydlení a přispívají k ochraně životního prostředí. 

Více souvisejících

Lidé Vědci Čas

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy