Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Jeremy Manning, profesor psychologie na univerzitě v Dartmouthu, a jeho kolegové ve svém výzkumu přišli na to, že lidé mohou záměrně vymazat určité vzpomínky tím, jak přemýšlejí o jejich kontextu.
Studie zveřejněná v Psychonomic Bulletin and Review může mít důsledky v oblasti navýšení počtu požadovaných vzpomínek, vyvíjení nových výukových pomůcek či léčbě postraumatického šoku.
"Už od antického řecka lidé věděli, že využíváme kontext a situaci a to včetně zvuků, znaků či vůní apod. k setřídění našich vzpomínek," uvádí magazín. Nyní však vědci z Darthmouthu a Princetonu chtěli zjistit, zda dokážeme také záměrně zapomenout.
Podle studie vytvořili funkční magnetickou rezoznančí (fMRI) a sledovali stopy vedoucí ke kontextu vzpomínek. Účastníkům ukázali části obrázků například pralesa, hor či pláže a současně jim bylo řečeno, ať si buď zapamatují či zapomenou určitá slova ze dvoustránkového seznamu.
"Použili jsme fMRI, abychom zjistili, jak moc lidé myslí na věci spojené s obrázky a sledovali tak, jak kontext v lidských myšlenkách sílil či slábl," uvádí Manning. Studie ukazuje, že jakmile měli lidé zapomenout slova ze seznamu, znamenalo to i ukončení myšlenek na věci spojené s obrázkem.
"Je to jako záměrně dostat z hlavy myšlenku na babiččino vaření, když na ni nechcete myslet," popisuje. Když však lidem řekli, aby si seznam zapamatovali, myšlenky spojené s obrázky pokračovaly. A oni tento proces dokázali změřit.
"Tento průzkum je důležitý, protože studie paměti se zabývají spíše tím, jak si zapamatovat, než jak zapomenout. To je totiž považováno za jakési selhání. Někdy však může být zapomenutí prospěšné. Například u lidí s postraumatickým šokem. Nebo když si jen chceme vyčistit hlavu a dostat do ní nové informace," komentuje situaci Manning.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici
před 1 hodinou
Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků
před 1 hodinou
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
před 2 hodinami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
před 3 hodinami
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
před 4 hodinami
V Praze opět roste počet případů žloutenky
před 4 hodinami
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
před 5 hodinami
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
před 6 hodinami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
před 7 hodinami
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
před 8 hodinami
Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.
Zdroj: Libor Novák